Praha - Skifař Ondřej Synek se v neděli vrátil z třítýdenního soustředění v italském Livignu a už koncem července odletí do Ria na své třetí olympijské hry. Určitě bude patřit ke kandidátům na některou z medailí, a nejen proto, že v roce 2008 z Pekingu i před čtyřmi lety z Londýna si přivezl velice cenné kovy stříbrné hodnoty.
„U veslařů je vždy tak trochu otazník, v jaké formě budou jejich soupeři, což se pozná až v závodě,“ usmíval se v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Splnilo soustředění ve známém sportovním italském středisku vaše představy?
Bylo důležitou přípravou před olympiádou. Za pěkného počasí jsem natrénoval vše, co bylo potřeba a nic nás s trenérem nebrzdilo. Byli tam s námi ještě kluci z dvojky bez kormidelníka, kteří také našli cestu do Ria. Ze zahraničních veslařů tam přijeli jen Norové.
Do Brazílie odlétáte za necelé tři týdny. Začínáte být aspoň trochu nervózní?
Manželka to tvrdí, tak to bude asi pravda. Upřímně řečeno: nejraději bych měl finálový závod už za sebou. Olympiáda je něco jiného, než třeba mistrovství světa. A spousta lidí mně klade různé otázky, kterým se často jen směji, ale zároveň mně malinko obtěžují. Tlak od známých lidí se neustále zvyšuje, takže nervózní jsem spíš jen kvůli svému okolí.
Nám snad ale prozradíte, jak se vyvíjí situace kolem vašich největších soupeřů?
Jedničkou zůstává olympijský vítěz z Londýna a pětinásobný mistr světa Drysdale z Nového Zélandu. Mezi špičkové veslaře se tlačí jeden Chorvat, výborný je Belgičan a v Riu se mohou v zářivém světle představit i někteří další skifaři. Je to jiný závod, než všechny ostatní. A hlavně: veslování je sport jednoho závodu, což všichni na startu berou na vědomí.
Jaké jsou vaše pocity z letošních vystoupení?
Dvakrát jsem dojel druhý a na mistrovství Evropy, které však nebylo regulérní, skončil třetí. Natrénováno však mám, jsem v pohodě a moc rád bych svůj zřejmě poslední start na olympijských hrách zakončil zlatou jízdou.
Co nám prozradíte o svém zdravotním stavu?
Následky kdysi zlomeného a později srostlého obratle se bolestí ozývají hlavně ráno, než sednu do lodě. Někdy se mi do ní ani nechce. Když se však rozhýbu, tak v tréninku mě to neomezuje. Lékaři tomu říkají stabilizovaný stav, čili nelze mluvit o zlepšení, ale ani o zhoršení. Snad to můj výkon na olympiádě neovlivní.
Jaký máte program před olympiádou i po ní?
Teď budu týden trénovat v Praze, potom deset dní ve Slapech a 29. července odletím do Ria. Finále skifu se jede 13. srpna a do té doby musím zjistit jaká je tam voda, odkud fouká vítr a vůbec všechno, co by mohlo závod negativně poznamenat. Po olympiádě se snad konečně dočkám dovolené, na kterou se už dnes těším. V té době se také rozhodnu, zda s tím (ne)zlomeným obratlem u skifu ještě zůstanu,. Trochu se bojím, abych třeba někdy nemohl jet s dětmi na kole, nebo hrát fotbal. To raději s veslováním skončím.
