Stěpanovová žádá MOV, aby mohla do Ria. Ruský ministr sportu chce výjimku i pro další

ČTK ČTK
25. 7. 2016 19:21
Ruská běžkyně Julia Stěpanovová, která pomohla rozkrýt dopingový skandál, požádala Mezinárodní olympijský výbor, aby jí povolil start na hrách.
Julia Stěpanovová
Julia Stěpanovová | Foto: ČTK

Moskva - Ruská běžkyně Julia Stěpanovová, která pomohla rozkrýt dopingový skandál, požádala Mezinárodní olympijský výbor, aby jí povolil start na hrách. Třicetiletá půlkařka mohla díky své roli v při odhalování systematického dopingu jako jediná Ruska startovat na mistrovství Evropy a v Riu de Janeiro měla závodit jako neutrální sportovkyně. Jenže nedělní rozhodnutí MOV jí o tuto šanci připravilo.

Podle něj totiž nesmí z Ruska na hry nikdo, kdo měl v minulosti problémy s dopingem. A Stěpanovová byla v roce 2013 potrestána na dva roky za nesrovnalosti v biologickém pasu.

Mezinárodní olympijský výbor ji pozval do Ria jako čestného hosta, to ale atletka odmítla. "Nepustili jsme se do toho kvůli pozvánce mezi diváky," napsala v dopise, který společně s manželem adresovali generálnímu řediteli MOV Christophu de Kepperovi.

Mutko chce vyjímku i pro Isinbajevovou a další

Ruský ministr sportu Vitalij Mutko chce vyjednat výjimku i pro další ruské atlety. Napsal dopis předsedovi IAAF Sebastianovi Coeovi, aby umožnil start sportovcům, kteří jsou prokazatelně "čistí", a jako příklad uvedl tyčkařku Jelenu Isinbajevovou.

"Z mého pohledu není fér, že kvůli všeobecným dopingovým problémům jsou trestáni i takoví velikáni jako Jelena Isinbajevová, jejíž bezchybnou pověst prokázalo množství dopingových testů," napsal ruský ministr sportu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy