Velké automobilky nechtějí do formule 1, hitem je Le Mans

Radek Vičík Radek Vičík
16. 12. 2014 6:00
Pro motoristické fanoušky na celém světě je stále číslem jedna formule 1. Ovšem automobilky postupně dávají přednost vytrvalostním závodům, jejichž nejslavnějším podnikem je 24 hodin v Le Mans.
Vozy Porsche, Audi i Toyota bojovaly v letošní ročníku WEC kolo na kolo.
Vozy Porsche, Audi i Toyota bojovaly v letošní ročníku WEC kolo na kolo. | Foto: Toyota

Praha - Pro motoristické fanoušky na celém světě je stále číslem jedna formule 1. Ovšem automobilky postupně dávají přednost vytrvalostním závodům, jejichž nejslavnějším podnikem je čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans.

Ve světovém šampionátu vytrvalostních vozů (WEC), kam patří i Le Mans, budou v elitní třídě LMP1 příští rok soutěžit čtyři tovární týmy, což vyrovnává počet automobilek ve formuli 1 (Mercedes, Renault, prostřednictvím Ferrari také koncern Fiat Chrysler  a od příští sezony také Honda).

Jenže do WEC se přidaly tři nové značky od loňského roku. To F1 si před Hondou, jež se vrací po šestileté pauze, užila novou "fabriku" naposledy roku 2010. Když Mercedes koupil tehdejší stáj Brawn GP.

Už z těchto stručných čísel vyplývá, že vytrvalostní závody zažívají boom, zatímco formule 1 z hlediska největších světových výrobců automobilů stagnuje.

Giganti vsadili na vytrvalost

Stačí se jen podívat, kde mají své ty dva největší. Japonská Toyota loni ve WEC debutovala a letos už má tituly světových šampionů značek i jednotlivců. Byl to její první titul od triumfu v MS v rallye před 15 lety.

Koncern VW rok co rok vyvrací fámy o svém vstupu do světa Grand Prix, zatímco v Le Mans měl letos vedle Audi už druhou tovární stáj - Porsche.

Paradoxem je, že to, co dusí formuli 1, právě svět sportovních vozů činí v očích bossů hlavních světových výrobců osobních vozů atraktivním. Zatímco hybridy ve formuli 1 příliš nenadchly fanoušky svým zvukem a účetní týmů svojí cenou, ve WEC jde o souboj několika různých koncepcí.

Nafta versus benzin

Audi už léta v Le Mans vítězí svojí spolehlivostí kombinovanou s naftovým motorem doplněným systémem rekuperace energie od jedné z divizí Williamsu, jeho dva hlavní rivalové vsadili na "klasiku".

Toyota má benzinový osmiválec doplněný hybridním pohonem předních kol s použitím kondenzátoru.

To Porsche nasadilo dvoulitrové čtyřválcové turbo doplněné "tradičním" bateriovým systémem známým ze současných osobních vozů s hybridním pohonem. I tato koncepce slaví úspěch a letošní nováček v MS vyhrál poslední závod sezony.

Byl to první triumf Porsche ve světovém vytrvalostním šampionátu od roku 1989. Tady ale musíme připomenout, že německá značka v 90. letech ještě čtyřikrát vyhrála v Le Mans, ale to už se nezávodilo o světové tituly.

Tituly ve slevě

Kromě testů nových technologií v extrémních podmínkách, s nimiž se formule 1 nemůže rovnat, je to ještě jeden důležitý fakt. Peníze. "Titul mistrů světa jsme získali s ani ne čtvrtinovým rozpočtem oproti našemu týmu formule 1," uvedl na nedávném autosalónu v Essenu manažer Toyoty Motorsport pro obchodní rozvoj Sebastian Janssen.

Toyota závodila ve formuli 1 v letech 2002 až 2009, ale za údajných 450 milionů USD ročně nevytěžila ze 140 startů jediné vítězství, maximem bylo několik druhých míst.

Teď má největší světový producent hybridních osobních vozů velmi rychlou pojízdnou laboratoř a navíc marketinkovou zbraň v podobě jedno z pouhých pěti titulů mistra světa v automobilových disciplínách.

Navíc na plakátech v showroomech Toyoty vypadá lépe, že japonská značka porazila v přímém souboji Porsche a Audi, než u Mercedesu konstatování "porazili jsme Red Bull".

Asi právě proto šéf Daimleru (mateřské firmy Mercedesu) Dieter Zetsche svolává své velké německé rivaly do F1: "Když hovoříme o sektoru prémiových aut, tak s Audi a BMW máme dohromady 80 % světového prodeje. Samozřejmě si velice vážíme Red Bullu a Ferrari a dalších stájí, ale přesto bychom velmi rádi uvítali další výrobce."

Čtvrtým do party je Nissan

Ve chvíli, kdy světová ekonomika stagnuje, si pak velcí výrobci rozmyslí, kam investují své peníze. A také je zajímá poměr cena-výsledek. Ten si jako výhodný spočítali u Nissanu.

"Chválíme Mezinárodní automobilovou federaci a promotéra ACO za skvělou práci s nastavením správných pravidel. LMP1 nejsou jen závody v síle - každý z našich rivalů zvolil jiné technologické řešení a my uděláme to samé. Nechceme postavit vůz, který by byl dalším Audi, Porsche nebo Toyotou. Naším cílem je udělat něco trochu jiného," vysvětlil viceprezident Nissanu Andy Palmer přístup japonské společnosti.

Zdá se tedy, že příští rok se budou po Le Mans, Silverstone nebo třeba japonském Fudži prohánět čtyři vyrovnané tovární stáje, zatímco v F1 hrozí další rok dominance motorů Mercedes. No nekupte pak vytrvalostní show za ty peníze!

 

Právě se děje

před 40 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 43 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy