Monza (Od zvláštního zpravodaje) - Pokud pracujete ve válcovně plechu nebo celý den se sbíječkou, budete si na formuli jedna připadat jako doma. V opačném případě se připravte na velký útok na své nervy.
Halas monopostů se dá srovnat se startující stíhačkou. Stačí jediná formule jedna, aby se vytáčení jejího motoru rozléhalo kilometry kolem.
Hlavní přístupová cesta k okruhu v Monze vede přilehlou vilovou čtvrtí. Člověk neznalý místních poměrů by podle sílícího hluku soudil, že trať je jen pár metrů od něj.
Chcete si užít formuli v Monze? Poradíme pár triků - čtěte ZDE
Jenže ouha. Od průjezdu branou Královského parku, na jehož pozemku Autodromo Nacional Monza sídlí, vás čeká ještě minimálně 30 minut popojíždění v koloně, než minete aspoň hlavní bránu autodromu. A na nejbližší parkoviště je to ještě minimálně dalších 500 metrů.
Prohléděnte si videa F1 z Monzy. Pozor, jsou hlasitá! Článek pokračuje pod infografikou
Rovinky, zatáčky a království převodovky
První setkání s formulí může pro nepřipraveného návštěvníka skončit šokem. Zvlášť, pokud se nacházíte na rovince a monopost kolem vás proletí v plné parádě s motorem vytočeným na hranici 20 000 otáček za minutu.
V té chvíli se s vámi začne země točit a mozek má chuť vyskočit z lebky. Každopádně pokud se na podobné atrakci nacházíte poprvé, doporučujeme si včas pořídit zátky do uší. Malé pružné válečky vám mohou výrazně ulehčit první setkání s F1.
Monza je velmi rychlá trať, kde se i v zatáčkách jezdí rychlostí přes 250 km/h. Milovník pospíchajících vozů si tak přijde na své.
Ještě lepší než rovinky jsou však šikany. Tedy místa, kde prudké zatáčky slouží ke zpomalení jezdců - a také k zábavě obecenstva namačkaného na tribunách.
Tou asi nejkrásnější je šikana číslo jedna známá jako Rettifilo Tribune nebo Variante Prima. Ostrá kombinace pravá - levá následuje po cílové rovince.
Monopost se k ní přiřítí v rychlostí přes 340 km/h a pak se najednou na padesátí metrech téměř zastaví. Vždyť co je to pro formuli jedna rychlost 90 km/h?
Dojem z úchvatného zpomalení doplní ještě zvuková kulisa. Cvak, cvak, můžete v duchu odpočítávat přeřazování, které z šestky končí na druhém rychlostním stupni.
Oáza proměněná v laboratoř
Oproti závodnímu okruhu se boxy mohou zdát oázou klidu a pohody. Ale to je jen pouhé zdání, které sakramentsky klame. Vždyť ticho mužů se sluchátky v rukou co chvíli ruší rámus vozů zajíždějících do depa nebo z něho startujících.
Soutěž
Sponzorem soutěže o cestu na testy v Monze je společnost Intel, partner stáje formule 1 BMW Sauber. Více o soutěži najdete ZDE.
Ale hlavně, právě v boxech probíhá ta velká magie zvaná nastavení vozu. Inženýři a technici obíhají kolem monopostu, radí se s pilotem i s daty z počítačů a všichni dohromady vymýšlejí, jak vyzrát na Monzu.
Všechno funguje jako dobře namazaný stroj. Příjezd vozu do boxu odstartuje sérii rutinně nacvičených kroků. Jezdec zastaví před garáží a vypne motor. Mechanici hbitě přiskočí k vozu a zatlačí jej pozpátku do boxů.
A tam začne koncert postupného odstrojování. Pryč jde celý předek i s přítlačným křídlem, až se před vámi odhalí nádržky s brzdovou kapalinou. "Svléknut" je i kryt motoru, podle potřeby se mění gumy. A pak se už jen upravují různá nastavení, mění se parametry motorů případně nasazují nové aerodynamické díly.
Když je formule opět jako ze škatulky, přichází jezdec. Samozřejmě v nehořlavé kombinéze a s bytelnou helmou na hlavě. Pak už jen stačí nasednout do stísněného kokpitu, upoutat se do bezpečnostních pásů a hurá zpět na trať. Peklo zvané formule jedna může opět zahřmět.
