Praha - Víte, co mají společného Lewis Hamilton, Sebastian Vettel, Kamui Kobajaši, Nico Hülkenberg nebo třeba takový Romain Grosjean? Že to jsou současní piloti formule jedna, to určitě víte. Ale všichni (a mnozí další) prošli šampionátem, který se jezdí jen kousek od našich hranic.
Když v roce 2003 spojili síly němečtí a francouzští pořadatelé závodů formule 3, asi netušili, že Eurosérií Formule 3 projde tolik budoucích hvězd formule 1. Myšlenky na společný evropský šampionát F3 se zrodila už na přelomu 70. a 80. let minulého století, ale až v našem tisíciletí se ustálila do konečné podoby.
Spolu se silnými auty
Seriálu dodalo na atraktivitě i to, že se jezdí v rámci závodních víkendů populárního okruhového šampionátu DTM, takže mladí piloti jsou v zorném poli šéfů největších německých značek. A tak se do Eurosérie Formule 3 od začátku hrnuly talenty z celého světa.
Vždyť prvním šampionem se roku 2003 stal Australan Ryan Briscoe a do monopostů usedali také Brazilci, Japonci či Američané. Ale přece jen základ startovní listiny pořád tvoří Evropané.
Šampioni už od mládí
Už druhou sezonu se na startovním roštu objevil Lewis Hamilton. Talentovaný Brit následující rok slavil triumf, když v konečném účtování na hlavu porazil Adriana Sutila. Také třetí byl budoucí pilot F1, Lucas di Grassi.
Hamilton už tehdy ukázal, že si pevně jde za svým cílem a postupně si buduje kariéru.
„Formule 1? Na tu mám zatím čas. Nechci být nejmladším pilotem, chci patřit mezi ty nejlepší,“ řekl tehdy 20letý pilot.
Vettel nenašel recept na titul
A aby těch slavných jmen v roce 2005 nebylo málo, pátá příčka patřila tehdy 18letému zelenáči Sebastianu Vettelovi. Dvojnásobný mistr světa formule 1 ale na celkový triumf v šampionátu formule 3 nikdy nedosáhl. Po odchodu Hamiltona ho totiž v sezoně 2006 o devět bodů porazil jiný Brit, Paul di Resta.
Přišel další rok a s ním další souboj budoucích rivalů v F1. Tentokrát Romain Grosjean s přehledem udržel vedení před Sébastienem Buemim a Nico Hülkenbergem.
Mladý Němec si spravil chuť v roce 2008. Tehdy byl mezi jeho soupeři také Erik Janiš. A druhý český zástupce (po Flipu Salaquardovi) si nevedl vůbec špatně, dokonce vyhrál hodnocení nováčků. Následující šampion, Jules Bianchi (2009), zatím na svoji šanci ve formuli 1 čeká.
Jako na houpačce
Ani Eurosérii Formule 3 se nevyhnula světová ekonomická krize. Takže zatímco v sezoně 2009 bodovalo 32 jezdců, jen o dva roky později to byla pouhá dvanáctka. Ale zdá se, že největší krize je zažehnána. Letos se totiž počet bodujících pilotů zase zvýšil, a to na patnáct.
Uvidíme, zda letošní šampion Daniel Juncadella půjde ve šlépějích svých slavnějších předchůdců. Španělský závodník určitě talent má, vždyť je synovcem expilota F1 Luise Péreze-Saly.
„Zatím ještě nevím, co bude příští rok. Ale jsou tu dvě možnosti, přejít do GP2 nebo DTM, obojí je možné,“ řekl Juncadella.
I DTM může dobrou přestupní stanicí do formule 1, což názorně dokazuje případ di Resty. Roku 2010 šampionát vyhrál a loni už seděl za volantem Force India.
