Liberec - Má nadosah druhý titul mistra světa v kariéře. Do konce sezony zbývá freestyle motokrosařům odjet a odskákat dva závody. V Liberci a bulharské Sofii. Devětadvacetiletý český jezdec Libor Podmol vede seriál o tři body před Francouzem Rinaldem. Právě mezi nimi se rozhodne o titulu.
Podmol, který letos ovládl prestižní X-Games, triumfoval na MS v roce 2010 a během své kariéry skončil v celkovém pořadí světového šampionátu už čtyřikrát druhý, se v Liberci připravuje na klíčový závod, který se v místní Tisport aréně pojede 8. listopadu.
Jak prozradil serveru Aktuálně.cz, z druhých míst fóbii nemá. A věří si. Pro úspěch dělá všechno. Zatímco dříve byl freestyle motokros jednou velkou párty, nyní jsou jezdci profesionály, kteří nechtějí nic podcenit. Podmol dnes dodržuje životosprávu a dokonce spolupracuje s psycholožkou.
Jste čtyřnásobným vicemistrem světa. Nestraší Vás trochu sbírka druhých míst? Nebojíte se, že z toho bude páté druhé místo?
Popravdě, nebojím. Neřeším to. Každé umístění na pódiu je dobré, startovní listina je nabitá a je tam pět šest lidí, mezi kterými je to vždycky hrozně vyrovnané. Budu dělat vše, co budu moci. Samozřejmě bych si přál stát se znovu mistrem světa.
První ze dvou zbývajících závodů se jede v Liberci. Jak moc velkou výhodou pro Vás bude domácí půda?
Je to pro mě každopádně speciální závod. Tady se před pěti lety jel vůbec první závod světového šampionátu v historii. Těsím se moc, ale zároveň budu pod velkým tlakem. Bude víc rozhovorů, všude bude hodně známých, více stresujících situací. Ale ve stresu se mi jezdí dobře, takže se budu snažit odolat tomu nátlaku. Budu pracovat se svou psycholožkou, dost mi to v poslední době pomáhá.
Jak dlouho už takovou spolupráci využíváte a co Vám konkrétně přináší?
S psycholožkou spolupracuji asi tak rok, úplně jsem změnil přístup. Hlava je osmdesát procent úspěchu. Hlava musí být při skocích naprosto klidná. Uděláte jednu chybu a víte, že to bude hodně bolet. Dřív jsem jen jezdil a jezdil, nic jiného mě nezajímalo, nepřemýšlel jsem. Teď už jsem starší, víc se snažím pracovat s hlavou.
Jak ta spolupráce vypadá v praxi, co si z ní berete?
Třeba jsme si určili šest slov, které dokážou dostat můj mozek před závodem do klidu. Ty slova si opakuji pořád dokola. Asi takhle: Moje intuice tvořím rozhoduji čas riziko. Znamená to, že se řídím svou intuicí, tvořím na motorce, rozhoduji se v pravý čas a tím potlačuji případné riziko.
Takže jste na sobě tímto způsobem začal pracovat až s přibývajícím věkem. A co životospráva? Vždy se říkalo, že freestyle motokros je jedna velká párty, dnes už to tak není?
Ano, před těmi sedmi osmi lety to opravdu byla jedna velká párty. Byli jsme zvířata. Užili jsme si srandu, jenže ten sport šel tak dopředu, obtížnost triku se neuvěřitelně zvýšila, takže člověk musí být opravdu profík, aby to zvládl. Musíte se udržovat, abyste na to měl.
Takže už žádný alkohol, žádné večírky a lepší strava?
Tak samozřejmě nějaká párty k tomu pořád patří, jen už to není jako dřív. Prostě teď žiju líp, než jsem žíval. Jím líp a piju líp. Je to jako s motorkou, taky do ní nesmíte lít špatný benzím. Takže už si nedávám dvakrát denně knedlo vepře zelo.
Ve Vašem sportu hrají podstatnou roli rozhodčí. Jak často se stává, že nesouhlasíte s jejich bodováním? Vznikají tam kontroverze?
Ano, vznikají docela často. Například teď v Basileji a v Číně jsem na ně byl pořádně naštvaný. Ale prostě už s tím potom stejně nic nenaděláte. Jsou to profíci, vidí zeshora spoustu detailů, to musíte respektovat. Ale je to prostě tak, že někdo z nich má třeba raději styl nějakého konkrétního jezdce.
Když se rozjíždíte na skok, máte určenou přesnou rychlost, kterou musíte jet? A rozmyslíte si někdy na poslední chvíli, že skočíte jiný trik?
Ano, někdy se to stane. A to je většinou špatně. Většinou to pak nedopadne dobře. Co se týče rychlosti, spíš se člověk řídí pocitem. Jedeme na druhý rychlostní stupeň, ale konkrétní rychlost určenou nemáme.
Už víte, jaké triky v Liberci předvedete? Jaký skok bude Vaší největší zbraní?
V letošním roce jsem se snažil trénovat třistašedesátku, což je trik, který umí na světě jen málo lidí. Jenže se mi to při tréninku nějak zkroutilo. Lidi říkali, že to není špatné, že bych si to měl pojmenovat a skákat to jako svůj vlastní trik. Tak jsem to udělal, jmenuje se to LP Spin. Povedlo se mi to v Berlíně, potom už moc ne. Ale doma na molitanu to zvládám, takže doufám, že se mi to povede i v Liberci.
