Oba pokusy selhaly, "Stará cihelna" zůstala pro formuli 1 zakletá

Radek Vičík Radek Vičík
30. 5. 2020 7:20
Existují tratě, bez nichž by už nebylo možné si formuli 1 představit. Ale jsou místa, kam se šampionát vracel, přesto nezapustil kořeny. Takovým je také ovál v Indianapolisu.
Start závodu Indy 500  v roce 1950, jenž byl historicky třetím podnikem světového šampionátu formule 1.
Start závodu Indy 500 v roce 1950, jenž byl historicky třetím podnikem světového šampionátu formule 1. | Foto: IndyCar Media

Předposlední květnový den se během prvních jedenácti sezon světového šampionátu formule 1 vždy jel závod na 500 mil v Indianapolisu. V té době to bylo pevné datum svátku padlých amerických vojáků, Memorial Day.

Svět Grand Prix měl od svých počátků velký zájem etablovat se v USA. Proto dostal podnik Indy 500 výjimku z technických pravidel a proto se v něm neobjevovali stálí účastníci šampionátu. Mezi lety 1950 až 1960 vyhrávali vždy Američané s vozy poháněné domácími motory Offenhauser.

"Stará cihelna", jak se oválu kvůli původnímu povrchu z cihel přezdívá, byla kvůli vysokým rychlostem vždycky velmi nebezpečným místem. Není divu, že právě zde došlo k první smrtelné nehodě v historii formule 1.

Američan Chet Mille nesoucí přezdívku "Dean of the Speedway" se zabil při tréninku, když boural v jižní klopené zatáčce 2,5 míle dlouhého oválu. Nebyla to jediná krutá daň, jež si Indy 500 v rámci mistrovství světa vybralo. Při trénincích nebo závodech se zabilo dalších šest pilotů včetně dvojnásobného vítěze Billa Vukoviche.

Přes Kalifornii a Texas zpátky do Indiany

To byl pádný důvod k tomu, že se nejvyšší představitelé světového motoristického sportu rozhodli hledat jiné okruhy. Už v roce 1959 se jela "skutečná" Grand Prix USA v Sebringu a o rok později v Riverside. To už byly Velké ceny vypsané pro monoposty postavené podle aktuálních regulí a  roku 1961 Indy 500 z kalendáře formule 1 vypadlo.

Přes Watkins Glen, Long Beach, Dallas, Las Vegas, Detroit a Phoenix se šampionát do Indianapolisu vrátil o 40 let později.

Tomáš Enge v Prostu ve Velké ceně USA 2001 v Indianapolisu
Tomáš Enge v Prostu ve Velké ceně USA 2001 v Indianapolisu | Foto: IndyCar Media

V sezoně 2000 to už byla klasická Velká cena USA. Nejelo se na oválu, nýbrž jen na jeho části a zbytek trati tvořil úsek uvnitř klopené dráhy.

O rok později si právě ve státě Indiana ve své druhém závodě v životě objevil český pilot Tomáš Enge. V Prostu poháněném motorem Peugeot obsadil 14. místo se ztrátou jednoho kola na vítězného Miku Häkkinena s McLarenem.

Ostuda se šesti monoposty

Američtí fanoušci si začali na "evropské" formule pomalu zvykat, když přišel definitivní knock out. V roce 2005 se o něj postaraly pneumatiky.

Po těžké tréninkové nehodě Toyoty Ralfa Schumachera v extrémně rychlé klopené zatáčce se týmy používající pneumatiky Michelin rozhodly závod bojkotovat. Aby se vyhnuly sankcím, odjelo 14 monopostů zahřívací kolo, ale do samotné Grand Prix odstartovala pouze šestice vozů s gumami Bridgestone - po dvou monopostech Ferrari, Jordan a Minardi.

F1, VC USA 2005 - start | Video: youtube.com

Americký divák samozřejmě nebyl na kroužení šestice výkonnostně výrazně rozdílných vozů zvědavý a za dva roky se F1 s Indianapolisem definitivně loučila. Po pauze převzal štafetu Austin, kde se zatím odjelo osm Velkých cen. Pětkrát se zde z triumfu radoval Lewis Hamilton.

Texaskou tratí ale touha současných majitelů F1, kteří sami pocházejí ze Států, po "invazi" do USA zdaleka nekončí. Už Bernie Ecclestone snil po závodě v ulicích New Yorku. Další variantou je podnik v New Jersey s panoramatem manhattanských mrakodrapů. Nejblíž realizace je zatím Velká cena v Miami. Tam ale pořadatelé bojují s odporem místních obyvatel a její premiéra v kalendáři se stále odkládá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy