Praha - Dvě stáje před krachem, na startu jen osmnáct vozů. Formule 1 prožívá jedno z nejkomplikovanějších období moderní éry. Ale proč se tak děje? Na kloub formulovému problému se pokusí dostat naše analýza.
1. Astronomické náklady
Doba legendárních "garážistů "z 60. a 70. let je dávno ta tam. Pořídit si závodní tým je dnes hodně drahý koníček. Když malajsijský byznysmen Tony Fernandes před čtyřmi lety vstupoval do formule 1, dostal slib, že mu bude stačit na rok 50 milionů dolarů. Slibu uvěřil... a pohořel.
Za takové peníze si dneska sotva pořídíte zákaznické motory. A kde jsou platy, vývoj vozů, jejich konstrukce a provoz během sezony, cestovní náklady a bůh ví, co ještě?
Není divu, že si dnes i největší světové koncerny hodně rozmýšlejí vstup do seriálu a německý koncern Volkswagen raději sbírá vavříny zároveň v MS v rallye a MS ve vytrvalostních závodech včetně čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. Jinými slovy: dva tituly ve Wolfsburgu pořizují za výrazně menší peníz než jeden formulový (byť marketingově cennější).
2. Nové motory
Začít éru snižování nákladů konstrukcí zcela nových, mnohem složitějších a dražších motorů, to je skoro na nominaci na Darwinovu cenu. Hybridy sklízejí od počátku tvrdou kritiku od fanoušků a svoje polínko do ohně nevraživosti si přidal nejeden pilot.
Ten, kdo měl zkušenosti s předchozími motory formule 1 a letos přišel na závody nebo testy, musel mít pocit, že ohluchl. Tak extrémně odlišný je zvukový vjem hybridních šestiválcových šestnáctistovek s turbem od původních osmiválců o objemu 2,4 litry.
Další fází ničení zážitku jsou už jen elektromotory, ale těch se brzy dočkáme taky. Aspoň v boxech by mělo být jejich používání brzy povinné...
3. Neúcta k evropským fanouškům
Ať si říkají moudří páni ve FIA, FOM a bůhví kde ještě, co chtějí, zdravé jádro fanoušků formule 1 bylo, je a bude v Evropě. Evropa dala před 65 lety světu šampionát F1. Všechny týmy bez ohledu na svoji licenci fyzicky sídlí na "starém kontinentu" a fakticky bez dvou se vejdou do kružnice o poloměru nějakých 130 km od Silverstone.
Jenže k Evropě se šéfové šampionátu začali chovat macešsky. Od roku 2009 se vůbec nezávodí ve Francii, o tři roky dříve vypadlo na jednu sezonu dokonce i slavné Spa-Francorchamps, o dalších závodech v Monze se hovoří s otazníky.
Letos se sice v kalendáři objevily dva nové evropské závody, ale kdyby si je nezaplatil Red Bull (VC Rakouska), potažmo ruská vláda (Soči), jen těžko by je boss F1 Bernie Ecclestone vzal na milost.
4. Neustálé změny v kalendáři
Jako by Ecclestone a spol. hráli jakousi hru na náhodu. Jenže uvažování ve stylu "zkusíme, co to udělá, když tak ten závod přesuneme zase jinam " je kontraproduktivní. Už proto se v nových destinacích jen těžko podchytí fanoušci, když závody za chvíli zmizí. A ty stávající, zvyklé chodit na tribuny v Magny-Cours, Estorilu nebo Imole, jen naštvete.
No řekněte, jaký byl marketingový prospěch z Grand Prix Turecka, Indie či Koreje. A za dva roky nás nejspíš čeká vrchol absurdního dramatu - Velká cena Evropy pořádaná v Ázerbájdžánu.
Závody v Ázerbájdžánu mají přitom z hlediska zvýšení zájmu asi stejný význam, jako by se Grand Prix konala v Bujunbuře. Snad jen s tím rozdílem, že v Baku (zatím) není ebola.
5. Podivní lidé v čele malých týmů
Kolem F1 se motá spousta podivných existencí, jejichž cílem je zbohatnout, aniž by se prokázali jakýmkoliv činem prospěšným pro sport.
Expertem je "formulový hrobník" Colin Kolles. Tento rumunský zubař narozený v kraji Vlada Napichovače, skutečně žijící předlohy literárního Drákuly, má v sobě něco z lokální krvežíznivé tradice. Jako šéf stál u konce stájí Jordan, Midland, Spyker i HRT a teď krouží jako sup nad postupně umírajícím Caterhamem.
Ono v bývalém týmu již zmíněného napáleného obchodníka Fernandese je to jeden "expert" vedle druhého. Tým patří neprůhlednému "švýcarsko-středněvýchodnímu" konsorciu, jehož nejvyšší představitel je v čele asi 40 různých firem, z nichž jsou dvě v likvidaci a 18 má větší či menší problémy s věřiteli.
Prvním bossem stáje byl expilot 1 Christijan Albers, jehož právě Kolles kdysi vyhodil ze Spykeru. A vrcholem bizarností je angažování bývalého fotbalisty Steauy Bukurešť z 80. let Constantina Cojocara na místo ředitele týmu. No jen si představte, že by týmu formule 1 šéfoval třeba Tomáš Skuhravý.
6. Bernie Ecclestone
Na nejčilejšího 84letého "důchodce" světa dští oheň a síru snad všichni ze světa formule 1. Ano, Ecclestone si udělal ze šampionátu dojnou krávu, jenže nejdřív z něj musel ten „zlatý skot“ udělat.
Je právě jeho zásluhou, že je F1 nejsledovanějším celoročním seriálem a v televizi sleduje víc lidí už jen letní olympiádu a MS ve fotbale. Jenže tyto akce se konají jednou za čtyři roky, zatímco monoposty se řítí po okruzích od března do listopadu každý druhý týden.
Na druhou stranu je to právě on, kdo organizuje "výlety" do prapodivných destinací a i přes verbální ujištění o podpoře by malým týmům nejradši zakroutil krkem. Jeho myšlení je přísně ekonomické - na čím méně dílků se bude příjmový koláč dělit, tím víc na každého zbude. Čas od času prosákne informace o jeho možném nástupci, padla jména jako Christian Horner nebo Toro Wolff, „Stařík Bernie“ má ale opravdu tuhý kořínek.
