Mizející koně, stažené zadnice i kola do véčka. Macík se v úvodu Dakaru vůbec nenudil

Radek Vičík Radek Vičík
10. 1. 2020 9:47
Martin Macík mladší si na letošním Dakaru zatím na nudu stěžovat nemůže. V každé z úvodních pěti etap zažil dávku emocí, které by jinému stačily na celý rok.

Souboj s rychlými Rusy a Bělorusy, českým rivalem i nástrahami tratě a techniky. To vše už si Macík užil na prvním Dakaru na Blízkém východě.

Do Saúdské Arábie přivezl nový kamion pojmenovaný Karel a inovovanou posádku. Tu vedle pilota tvoří osvědčený navigátor František Tomášek a nový mechanik David Švanda. A všichni si v kabině i mimo ni užili pořádné "vzrůšo".

Už v neděli, v první etapě, se ozval motor, který na chvíli ztratil výkon. "Jediný zádrhel, který jsme zaznamenali, byl menší výkon asi ve třetině etapy, ale víme, čím to je, a nešlo o nic zásadního," mínil 30letý pilot. Jak se ovšem ukázalo, koně pod kapotou se neztratily naposledy.

Honička okořeněná skokem

V pondělí začala naháněná s Kamazy a vozy MAZ. V zápalu boje si Karel doslova zalétal. "Dost se prášilo. Za jednou z bugin jsme vjeli do díry a šli jsme do vzduchu. Letěli jsme chvilku levá, pravá, horní, dolní, ale dopadli jsme dobře, auto to vydrželo a jelo se dál," popsal nechtěný výlet mimo saúdskoarabskou zemi Macík.

Malým očistcem si prošel i kopilot Tomášek. Na videu z kabiny to vypadalo, že se o něj pokouší infarkt. "Žádný infarkt. Žebírko mi skříplo nerv. Povolil jsem pásy, narovnal hrudník a na rovné cestě si to sedlo. Pak si mě vzal ještě pod ruce fyzioterapeut Martina Prokopa a jsem zase junák," vzkazoval navigátor žluto-černého kamionu. 

Třetí etapa přinesla opakování potíží s nižším výkonem, než na jaký byla posádka zvyklá před odesláním auta do Saúdské Arábie. A ještě k tomu v "erzetě" píchli.

"Na dlouhých táhlých rovinách jsme neměli dostatečnou rychlost, zlobil výkon. Proto nám v úvodu ostatní trochu ujeli. Pak jsme udělali pneumatiku, chvíli jsme ji dofukovali, ale ušla nám asi deset kilometrů před neutralizací. I když výměna proběhla v perfektní rychlosti, pár minut jsme ztratili," glosoval pilot úterní dění.

Dvě rezervy a dost

Středa byla ve znamení kamenitých cest ne nepodobných měsíčnímu povrchu. Na takovém podkladu nebyla nouze o defekty a posádka se klepala, aby nepřišel osudná píchla guma číslo tři.

"Představte si, že lezete s kamionem po skalách. No, odnesly to postupně dvě pneumatiky. A vezeme si s sebou v etapě jenom dvě náhradní. Do cíle zbývalo 70 kilometrů a šutry, kam se podíváš. Všichni jsme měli stažené zadnice. Ale David nafoukal pneumatiky, aby držely, František (Tomášek) našel nejkratší cestu a naštěstí jsme to v pořádku dojeli," uvedl pilot vozu závodícího pod hlavičkou týmu Big Shock Racing

Ale čtvrtá etapa měla i svoji pozitivní stránku. Mechanikům se konečně podařilo najít vadný kabel od čidla na turbu a Karel měl zpátky svůj výkon.

V zatím poslední odjeté etapě se ve čtvrtek účastníci Rallye Dakar vydali letos poprvé do písečných dun. Jenže i cesta k vysněnému písku v sobě skrývala záludnost.  Při jednom z nepřehledných manévrů se Ivecu ohnula spojovačka, tedy tyč spojující kola a řízení

"Kola byla do véčka a nemohli jsme pokračovat. Naštěstí jsme měli s sebou náhradní tyč. Asi půl hodiny jsme ji měnili. A jakmile bylo hotovo, vyrazili jsme na stíhací jízdu," popsal Macík nepříjemnou zastávku, která vůz se startovním číslem 504 v konečném účtování stála průběžné čtvrté místo, které na jeho úkor získal Aleš Loprais.

Sto kilometrů jedete jen v prachu, popisují zážitky po prvních etapách dakarské rallye čeští jezdci Martin Šoltys a Martin Macík Jr. | Video: Buggyra Brand, Big Shock Racing
 

Právě se děje

Další zprávy