Co pro český hokej znamená titul z MS na domácí půdě?
Snad to přinese novou vlnu potenciálních mladých adeptů, kteří na hokej přijdou a uvěří, že má smysl se tomu dlouhodobě věnovat. To je základ.
Šampionát strhl celou republiku. Ta vlna byla skutečně silná, že?
Mělo by to být "druhé Nagano", kdy všechny děti, co se do půl roku narodí, se budou jmenovat Davidové, Dominikové nebo Lukášové podle těch zlatých hrdinů. Doufám, že rodiče přispěchají do klubů. Koupí první brusle, první hokejky. Věřím, že do toho prostředí přijde dvakrát více pozitivní energie.
Trénujete v Jihlavě juniory. Jak jste s týmem prožívali turnaj?
Jako celý národ. Mhouřil jsem několikrát oči, když jsem potřeboval, aby se chlapci soustředili na věci, které děláme. Do toho hrála na pozadí televize, kde běžel hokej. Někdy to bylo v časech našich tréninků. Ale byl jsem shovívavý, protože je to výjimečná událost a opravdu to přitáhlo k hokeji spoustu lidí.
Jak jste si to užil osobně?
Bylo to neuvěřitelných čtrnáct dní, energie byla najednou úplně jiná. Jsme hokejový národ, a co jsme předvedli, to nikdy nikde jinde nebude. Ukázalo se, že hokej prostě stojí za to dělat.
Kde vidíte klíčové důvody toho, že Češi došli až ke zlatu?
Rozhodně to byla vynikající práce celého trenérského štábu. Od základní nominace, kterou bylo jednoduché vidět kriticky, ale trenéři si stáli za svým. Bylo vidět, že to má svou myšlenku, a ve finále se ukázalo, že trenéři ví, jaký hokej s těmi hráči chtějí hrát. Třeba ve čtvrtfinále s USA to byl z naší strany dokonalý hokej. A se Švédy a Švýcary jsme na to navázali.
Hráči od začátku mluvili o mimořádném týmovém sepětí…
Byli vybraní charakterově dobří frajeři a je potřeba říct, že lepší hráče teď nejsme schopni dát dohromady. Chyběl snad jen Filip Hronek. Nicméně to ještě negarantuje úspěch. Všichni položili ega na stůl a ještě tomu samozřejmě pomohla ta elektrizující atmosféra. Kluci měli o 15 procent síly, energie a touhy více.
Mluvilo se o tom, že Američané i Švédové mají na MS nejsilnější výběry za poslední roky. Češi zrovna přes tyto soupeře prošli do finále. Překvapilo vás to?
Překvapilo mě, jak jsme přejeli Švédy. Amerika tolik ne, to bylo odehrané opravdu dokonale. Z pohledu toho, jak bychom v tomto složení proti téhle Americe měli hrát. Dostali jsme se jim pod kůži, spousta hvězd soupeře si ani nepinkla. Hrálo se proti nim tvrdě, uvolněnější metr nám sedl. Ve finále to samé, jako trenér jsem říkal, že remíza hraje s námi. Že v této atmosféře je čím dál větší pravděpodobnost, že gól dáme my.
Zvlášť, když v té chvíli měl David Pastrňák bilanci 0+0?
Bylo jasné, že tenhle hokejista jeden svůj gól musí dát. Rozhodl střelou, kterou by nikdo jiný možná takhle nepropašoval. Všechno do sebe zapadlo, jak mělo.
K tomu Lukáš Dostál vychytal v play off dvě čistá konta. Také on má na triumfu obrovský podíl, že?
Jasně! Znovu zmíním ten styl, který byl skvěle nastavený. Dozadu jsme hráli výborně. Výsledky 1:0, 2:0, ale nebylo to o tom, že bychom se nějak se štěstím ubránili. Slyšel jsem výraz "kontrolovaná defenziva". Soupeři neměli velký tlak. Ano, měli jsme i štěstí, Švédové trefili tyčky, Švýcaři taky. Ale jsou to špičkoví soupeři, nedá se hrát na to, že šanci mít nebudou. Nebyla to ale žádná šťastná vítězství.
Jak se vám líbil Martin Nečas? Od příletu hodně oživil projev týmu.
Ano, ale já bych těch hráčů vyjmenoval deset. Neči skočil první rybičku při gólu do prázdné brány ve finále, pak skočil Kubalda a dali jsme na 2:0. To jsou hráči, kteří nejsou zvyklí nasazovat vlastní krk do obrany. Tahle akce jen svědčí o tom, jak byl tým nastavený. Nedá se jmenovat jeden hráč.
Zažil jste mistrovské oslavy po šampionátu v roce 2000 v Petrohradu. Jaké to bylo a co teď čeká na české hokejisty v Praze?
Je to tak dávno, že už pořádně nevím. (úsměv) Ale to nejkrásnější člověk zažije pár minut v tu chvíli, kdy na něco dosáhnete. Sedíte v kabině s kamarády, hulíte doutníky a jedete na vlně euforie. Pak to pokračuje, kluci si zaslouží pár dní v Praze, aby měli všude otevřené dveře. Aby nějakým způsobem důstojně tenhle úspěch podrželi živý. Je to historická chvíle a doufám, že přinese velký impulz pro český hokej a výchovu mladých hokejistů u nás.
