Vypadalo to, že máte zápas pevně v rukách, ale ve druhém setu jste nebyl ve své kůži, dokonce jste se dohadoval s rozhodčím. O co šlo?

Rozčiloval jsem se, že když jsem stál na druhý servis dál, což je moje normální pozice, tak mi tam lajnový rozhodčí třikrát blbě vběhl a neměl jsem prostor odehrát úder. Hned po prvním případu jsem mu říkal, ať jde trochu dál, ale myslím, že to ze začátku nezvládl.

Takže udělal stejnou chybu?

Ano. Pak jsem byl na něj nabroušený, že mě to stálo dva důležité míče. Později v zápase si lajnoví dávali bacha. Ale myslím, že to rozhodčí trochu nezvládl, protože když mu jednou řekněte a jemu se to stane podruhé, potřetí, tak je to špatně.

Druhý set jste tedy ztratil, ale ve třetím, rozhodujícím už jste opět dominoval. Jaké to bylo vyřadit z olympijského turnaje kamaráda a parťáka z deblu?

Byl to zvláštní zápas. Soupeř byl ještě nemocný, o to bylo utkání náročnější, protože jsem nevěděl, co přijde. On buď zkazil, nebo to zabil. Snažil jsem se hrát svoji hru, ale bylo náročné čekat, co soupeř dá. Pak nasázel dvě tři esa… První set byl ode mě precizní, druhý o hodně horší, to jsem byl ze sebe zklamaný, jak jsem zahrál některé situace. A třetí jsem zvládl dobře hlavou. Takže pozitiva i negativa.

Hecovali jste se nějak před zápasem?

Včera večer si ke mně dokonce přisedl a povídali jsme si o životě. Bylo to fajn, máme spolu dobrý vztah. Před dvěma roky jsme spolu hráli finále challengeru a on se mě den předtím na večeři zeptal, jestli se rozehrajeme, protože on nemá s kým hrát. Já mu řekl, že samozřejmě ano. A tím jsem mu podle mě ukázal, že jsem hodný kluk. A pak jsme si vybudovali ještě lepší vztah díky deblu. Je to mezi námi fair play.

Ale jeho fanoušci byli hodně hluční…

Zvláštní, že jak s ním hraju debly, tak jsem v té zemi populární taky, říkal parťák. Je správné, že diváci prostě podporují, ale přišlo mi, že byli strašně fér, že zatleskali po dobré výměně, pak ho burcovali na lavičce. Ale pak zas byli zticha.

Jaký na vás dělá tenisová Paříž dojem oproti grandslamu?

Kurty jsou trochu horší než na French Open, odskoky nejsou ideální. Nevím, čím to je. I míče jsou malinko jiné. Ale areál je fajn, letíte sem hodinu a půl z Prahy, zázemí je skvělé. I když tenhle turnaj je úplně něco jiného než Roland Garros.

A co olympijská atmosféra?

Je tu určitě méně lidí. Víc je tady domácích fanoušků, takže na kurtech, kde hrají Francouzi, je narváno. Ale fakt je turnaj něco jiného než French Open. Se vším, s jídlem, zázemím… Jiný turnaj.

Zatímco tady stojíme a děláme pozápasový rozhovor, dva metry od vás stojí hlouček španělských novinářů, který zpovídá Rafaela Nadala. Ten postoupil do druhého kola a zahraje si proti Novaku Djokovičovi. Co na to říkáte?

Ve druhém kole je to strašně brzy, na druhou stranu už jsou tu hráči jako Alcaraz, kteří to po nich přebírají, a tohle bude i tak skvělý zápas. Doufám, že budou oba zdraví a bude to stoprocentní zápas. Osobně přeju výhru Djokovičovi. Aby získal tu zlatou, která mu chybí.