"Dvě hodiny před zápasem jsem musel mít kafé a cigaretu, někdy jsem si dal panáka na zrychlení krevního oběhu. A po zápase? Pivo a cigarety, na to jsem byl zvyklý," popisoval kdysi Suchý.
Vtipný příběh připojil v rozhovoru pro iDnes.cz sportovní komentátor David Lukšů, který zpracoval Suchého životní příběh v knize Souška.
"Na mistrovství světa 1971 ve Švýcarsku neměla reprezentace povedený vstup do turnaje a trenéři si pozvali opory na kobereček. Jan přišel a řekl, že není ve své kůži kvůli tomu, že nemá k dispozici pivo ani cigarety, tak nemůže podat požadovaný výkon," vyprávěl.
Druhý den dorazil z ambasády vůz s pivem a kartonem cigaret. "Pointa je v tom, že Jan byl vyhlášen nejlepším obráncem MS a Čechoslováci získali stříbrné medaile," doplnil Lukšů.
Jenže co se týče alkoholu, nezůstalo jen u úsměvných historek.
Později právě v roce 1971 řídil Suchý po několika pivech a zavinil autonehodu, při níž zemřel jeho spolujezdec a kamarád.
"Nic neskrýval, mluvil o tom naprosto otevřeně. V zatáčce mu auto ujelo na štěrku, dostal smyk. Muselo to pro něj být těžké," popisoval Lukšů.
Soud ho poslal do vězení, kde si nakonec odpykal devět měsíců, polovinu původní sazby. Za mříže nemusel, lákali ho do komunistické strany a v případě vstupu by dostal jen podmínku. To však odmítl.
"Průser jsem udělal, tak jsem si ho odseděl. Abych to vyměnil za vstup do partaje, to bych byl zloduch," vracel se v minulosti k události Suchý.
Po návratu z vazby se připojil k reprezentaci na přípravném kempu před světovým šampionátem 1972 v Praze, ale hrát na domácím MS mu potom nebylo umožněno. Krátce po vypršení trestu by to prý nebyl dobrý vzor pro socialistickou mládež.
A právě Praha 1972 byla pro bratry Holíky, Jana Klapáče nebo Václava Nedomanského zlatá.
Suchý o titul mistra světa po boku obvyklých kumpánů přišel.
Ze světových šampionátů měl čtyři stříbra a dva bronzy, k tomu stříbro z olympiády 1968, sedm československých titulů s Jihlavou nebo členství v Síni slávy Mezinárodní hokejové federace.
Dvakrát byl vyhlášen nejlepším obráncem MS, dvakrát vyhrál Zlatou hokejku. Proslul tím, že jako první doma začal ve hře skákat do střel soupeře. Na druhou stranu uměl parádně podpořit útok.
Skóroval třeba při slavné výhře 2:0 proti Sovětskému svazu na mistrovství 1969 ve Stockholmu necelý rok po okupaci.
Košicím nasázel hattrick za neuvěřitelných 47 sekund, při výhře Jihlavy 13:4 nad Českými Budějovicemi zapsal bilanci pěti gólů a čtyř nahrávek. Tehdy hrál po flámu pod pohrůžkou trestu.
Patriot z Havlíčkova Brodu, který se na prahu dospělosti rozhodoval mezi hokejem a fotbalem, odehrál prakticky celou kariéru v Jihlavě. Nabídky z NHL a Švédska odmítl. Emigrovat i kvůli rodině nechtěl.
Až na "stará kolena" ho komunisté pustili a zahrál si v Rakousku a Německu, jako řada jeho reprezentačních vrstevníků.
Svého času byl považován za nejlepšího obránce v Evropě, někteří tvrdili, že i na světě. Ke konfrontaci třeba s hvězdným Kanaďanem Bobbym Orrem však pochopitelně nikdy nedošlo.
A že se Suchému občas říkalo český Bobby Orr? "Stejně tak Orrovi mohli říkat kanadský Honza Suchý," smál se obránce.
"V NHL by se prosadil, o tom vůbec nepochybuji. Fantasticky bruslil, měl geniální hokejové myšlení a uměl skvěle odhadnout dění na ledě," tvrdil Lukšů před třemi lety. Tehdy na Suchého vzpomínal krátce po jeho úmrtí.
Jedna z nejvýznamnějších postav české, potažmo československé hokejové historie zemřela v srpnu 2021 ve věku nedožitých 77 let.
Mohlo by vás zajímat - Boston s Čechy vstoupil do nové sezony:
