Praha - Vysílací práva na olympijský hokejový turnaj získala Česká televize až tři měsíce před začátkem her. Na poslední chvíli se tak musely přípravy výrazně upravit, například se rozšířil program i na druhý kanál.

Proto také u Roberta Záruby vládly obavy, jestli se stihne kvalitně připravit. V Soči měl totiž původně moderovat olympijské studio, nyní se více méně zaměří pouze na hokej.

Sám přiznává, že jeho přípravy na velké turnaje trvají měsíce. Nyní však na ně měl jen několik týdnů.

Jak to tedy takhle na poslední chvíli zvládáte?
"Upřímně řečeno doufám, že to je naposledy, co se něco takového stalo, protože ta změna přišla pozdě a dost nám to zkomplikovalo situaci hlavně v plánování. S tím hokejem totiž přišla další dost důležitá rozhodnutí. Museli jsme rozšířit vysílací plán z jednoho kanálu na dva, totéž co se týče prezentací našich studií. Jelikož se všechny úpravy a zároveň i ten hokej týkají mne, tak mi to opravdu hodně zkomplikovalo situaci. Musel jsem na hokejový turnaj dělat přípravu a začal jsem ji dělat poměrně pozdě. Ale paradoxně jsem v ní dál, než jsem kdy předtím byl. Možná je to tím, jak jsem z ní vystrašený. Zároveň se ale všechny přípravy a další věci zpožďují. A to je nepříjemné."

Budou tedy přípravy pokračovat i tzv. za pochodu?
"Přípravy už ne. Úpravy. To jsme ale dělali vždycky, protože v prvních dnech zjistíte, že někde je potřeba něco dodělat nebo přizpůsobit. První dny bývají trošku oběť. Svým způsobem jsem rád, že nebudu ve studiu, protože po těch dlouhých přípravách vám pak zkraje spuštění připadá, že je všechno absolutní katastrofa, že nic není, jak má být."

Opravdu?
"Nějak si to představujete a najednou to tak není. Teď se máte soustředit na své vystupování v tom pořadu, máte být příjemným průvodcem a hostitelem a do toho jsou ty stresové situace, že něco nefunguje. Teprve po tom třetím čtvrtém dnu vám to sedne. Ale shodou okolností v tom studiu první dny budu, abych pomáhal se zázemím a oběma redaktorům, kteří tam budou. Aby věci, které bude potřeba upravit, šly co nejvíc mimo ně."

Pojďme k vaší přípravě na hokej. Nemusíte ji trochu ošidit, když na ni máte tak málo času? Třeba že si neděláte tolik výpisků, ale jen zkopírujete odkazy, na které se podíváte později?
"No, paradoxně je to úplně naopak. Na ty poznámky se soustředím právě daleko víc."

Ano?
"Spíš mám takový strach, že toho máme ještě tolik k dodělání, že se tomu opravdu hodně věnuju. Sice je to na úkor spánku a odpočinku, ale moc pozadu nejsem. Těch poznámek už mám opravdu dost, i když to ještě není kompletní. Ale pokračuje to docela dobře a v tomhle tempu bych to do začátku hokejového turnaje stihnout mohl."

Vraťme se k olympijskému vysílání. Souběžně s Českou televizí budou hry u nás vysílat také kanály Novy. Představuje pro vás její program spíš konkurenci v boji o diváka, nebo motivaci, abyste se připravili co nejlépe?
"Na tuto motivaci to vliv nemá, protože my vlastně ani nevíme, jak Nova bude vysílat. My musíme hlavně koukat na naše dva kanály, aby spolu vytvářely nějakou kompletní nabídku, aby se nedublovaly a divák si mohl vybrat, co chce zrovna sledovat. Spíš šlo o řešení toho, že Nova měla exkluzivní práva na hokej a my museli náš program postavit bez něj. Na jednom programu by to nebylo úplně špatné, ale samozřejmě jsme rádi, že to máme komplet."

Takže nemáte strach, že vás Nova ohrozí nebo v něčem trumfne?
"Bereme to tak, že je tu někdo další, kdo vysílá podobný program jako my. Spousta lidí se třeba ze zvědavosti na to podívá, ale trošku mě uklidňuje, že jako televize i já děláme hry hrozně dlouho a vím, co a jak má v programu vypadat. Nabídneme lidem to, na co jsou zvyklí, co je bude bavit. Další vysílatel, který nabízí tentýž obsah na svých kanálech, pro nás zas tolik neznamená. Zajímavé by bylo, kdyby hokej měla jen Nova."

Jak bude vypadat hokejové studio?
"Není žádné hokejové studio. Jen studio v Soči, v olympijském parku, které je na všechny sporty a bude vysílat od rána do večera všechny sporty, tedy včetně hokeje."

Ani v hale studio nebude?
"Tam je stand-upová pozice, kterou využijeme. Ta bude ale tvořit jen část toho našeho programu.

Předpokládám, že vy budete opět komentovat ty nejdůležitější zápasy českého týmu. Máte už připraveno nějaké další z vašich proslulých zvolání, která se poté často stávají okřídlenými hláškami?
"Nemám. A nikdy jsem ani neměl. Vždycky jsem jenom měl nějaké téma, které mi přišlo zajímavé, ale nikdy jsem neměl nic napsáno.

Opravdu ne?
"Prostě mě najednou něco napadne. Ale je pravda, že si promýšlím, jak by ten zápas mohl dopadnout a co znamená. Ať už pro historii, hráče, lidi, nebo i mne. Ani ´Přepište dějiny!´ jsem nikde napsáno neměl. Já jsem věděl, že ten tým dotáhne něco, co se nepovedlo třem předchozím generacím, i když k triumfu na olympiádě měly hrozně blízko. Tím jsme v hokejových dějinách měli nálepku týmu, který to nikdy nedokázal. A teď jsme to v Naganu konečně vyvrátili."

A vaše hláška se stala nesmrtelnou...
"Pak jsem od jednoho pána, kterého si docela vážím, četl, že je to logický nesmysl. Samozřejmě je to trošku protimluv, zvlášť když se to vytrhne z kontextu. Dějiny se přece napíšou a už se nedají zpětně přepsat. Ale to je nepochopení věci, myslel jsem to jinak. Šlo o tu roli našeho hokeje v dějinách, kterou ti hráči přepsali."

Není v tom také kus pověrčivosti? Že byste přípravou nějakého bonmotu mohl ten triumf zakřiknout?
"Ne, to vůbec ne. Kdybych si to napsal, tak bych to musel nějak navést, pak bych to četl a ono by to tak nevyznělo. Třeba by se něco na té situaci ještě změnilo a už bych to formuloval jinak a nebylo by to ono. Každopádně je dobré, když člověk má téma, kterým ten zápas zařadí. Třeba taky pomůže, když se bavíte s hráči a oni k tomu taky něco řeknou. Musí v tom být spontánnost, ale je fajn, když to má nějakou širší platnost než jen třeba ´Joo, super, jsme mistři!´.

Druhou část rozhovoru, v němž Záruba mj. vzpomíná na předchozí olympiády, mluví o síle českého hokeje i o bouři okolo nominace, si přečtěte ZDE.