Uvedl jste, že s novou vlastnickou strukturou se teď některé věci zjednoduší. Bývalý majitel Richard Benýšek naopak tvrdí, že se teď pro vás celá situace zkomplikuje, protože už se nebudete mít na koho vymlouvat. Jak to tedy je?
Nevím, jak to Richard Benýšek myslel. Já jsem se na nic nevymlouval. Stojím si za tím, že některé věci dříve podléhaly schvalovacímu procesu. I z logiky věci, když klub vlastnilo více akcionářů. Jinak obecně se pro mě nic nemění. Dříve tady byl jediný člen představenstva - já. Jsem zvyklý řídit klub sám, i když to nikdy nebyla moje priorita.
Proč vyřešení podivné situace, kdy většinový vlastník neměl zájem o chod klubu, trvalo tak dlouho?
Nevím, tohle je spíš otázka na Richarda.
Přece jste se museli o celé věci průběžně bavit.
To je těžké. Asi bych jen řekl, že rok předtím, než k tomuhle došlo, jsme oba dva dali svolení k tomu, že akvizici učiníme ne mezi sebou, ale vůči třetímu subjektu, což byla čínská korporace CEFC. Ale nakonec to nedopadlo.
Z toho, co jste říkal a říkáte, chápu, že nelpíte na tom, abyste byl většinovým majitelem Slavie. Chcete do klubu nalákat další akcionáře?
Je to tak. Po té nabídce, kterou jsem zmiňoval, už se nikdo další neobjevil, respektive nás akcionáře nikdo neoslovil, tedy pokud mluvím za sebe. Já jsem potom na odkoupení podílu nelpěl, ale viděl jsem to jako cestu. Kdyby přišel obráceně pan Benýšek, že si chce Slavii koupit, tak bych se tomu nebránil. Zkrátka byly různé varianty, ale vyhrála ta, že minoritní majitel odkoupil podíl majoritního. Do budoucna vidím cestu, že tady může být více akcionářů, kteří se budou chtít zapojit do chodu klubu.
Zvažujete také kompletní prodej Slavie?
Asi bych ho zvažoval, kdyby přišla nabídka. Aktivně nikoho nehledám. Teď je do začátku sezony potřeba zajistit finance pro naplnění rozpočtu. Až pak by mohl přijít čas na něco jiného.
Jak momentálně vypadá váš rozpočet? Dříve jste musel Slavii dotovat, respektive jí poskytovat půjčky. Platí to ještě?
Když byla nová majetková struktura, kdy majoritu získala společnost zastoupená Richardem Benýškem, tak my jako akcionáři jsme v nadcházejících sezonách byli nemalou měrou nuceni dotovat klub formou půjček. Až jsme si řekli, že takhle to dál nejde. Existuje nějaká míra, kdy už nejste ochotný pomoct. Proto došlo k narovnání, abyste hospodařil s vyrovnaným rozpočtem. Ne vždycky se to podaří. Šli jsme do WSM ligy a shánění partnerů je rok od roku těžší. Teď případné dotování bude na mně.
Takže už klub nedotujete?
Takhle tomu bylo i loni. Samozřejmě záleží i na sportovním úspěchu a s ním souvisejících bonusech od partnerů. Další věcí je divácký zájem. Něco se těžko odhaduje. Nebudu říkat, že nějaká moje drobná dotace do klubu neplyne, ale je to výrazně odlišné od doby, kdy jsme to řešili s Richardem Benýškem.
Jak se měnil rozpočet Slavie v posledních třech letech v první lize?
Velmi výrazně. Oproti extraligovému rozpočtu jsme v první sezoně spadli o nějakých 40 procent. Pak to šlo dolů ještě více. Když bych porovnal poslední extraligový ročník se současností, tak jsme přinejlepším na polovině. A teď, když jsme upřednostnili ekonomickou stabilizaci, se můžeme oproti extralize dostat opravdu až na nějakých 40 procent.
V základní části už tři roky končíte na čtvrtém místě. Odpovídá to financím? Máte představu, jaké prostředky má konkurence?
Jsem v obraze. Když vezmu naše sezony ve WSM lize, tak jediný rozdíl v nich je, že v té první jsme se dostali do baráže. Na výplaty jsme potom měli méně, ale umístění po základní části bylo stejné. Z toho vidíte, že všechno není o penězích. Jsem ale realista. Máme šanci dostat se do semifinále, po něm je to vabank. I proto jsme se rozhodli změnit přístup. Řekli jsme si: "Dobrá, na postup teď nemáme, tak zapracujeme své mladé hráče." Pro ně je to dobrý signál.
Můžete váš současný rozpočet vyjádřit číselně?
Pohybuje se okolo 40 milionů. A to se bavím o akciové společnosti, která má na starosti provoz zimního stadionu, A-tým nebo zaměstnance. Pak je k tomu ještě zvlášť mládež. Pokud chceme hrát důstojnou roli, už moc nemáme kam uhnout.
O kolik vyšší rozpočet byste potřebovali na postup do extraligy?
Myslím, že by měl být vyšší o deset patnáct milionů.
Je výhoda, nebo nevýhoda dělat hokej v Praze?
V něčem je to výhoda, v něčem ne. Z pohledu veřejných peněz je to nevýhoda. Co se týče partnerů, tak myslím, že kluby jsou hodně založené na soudržnosti, klubismu. Partneři koukají na to, proč se s klubem spojují. Většinou je to o osobních kontaktech. Jinak ve velkém městě máte hodně zábavy a kultury, kam se vám rozprostře zájem lidí. Nám rok od roku návštěvnost klesá, ale když o něco jde, diváci umějí přijít. Někdo říká, že dělat hokej v Praze je jednodušší, ale já myslím, že to tak není.
V poslední základní části jste měli pátou nejhorší návštěvnost v soutěži, v průměru na vás chodilo něco málo přes 1100 lidí. Jak dosáhnout na vyšší číslo?
Z pohledu marketingu se toho snažíme dělat dost. Myslím, že přilákat víc lidí do ochozů mohou sportovní výsledky a ambice. To je realita.
Jak velkým omezením je navzdory určitému kouzlu stařičký stadion Eden? Jak ukazuje Sparta v O2 areně, lidé na modernizaci vesměs reagují dobře.
Přesně tak. K zážitku potřebujete poskytnout komfort, ten tady chybí. Stadion je poplatný době. Pokud jde o poskytování komfortu, má svou životnost za sebou.
Existuje reálná možnost, jak postavit nový stadion?
Říká se, že možnosti vždycky jsou, ale momentálně mě žádné nenapadají. Stadion a přilehlé areály spadají pod spolek SK Slavia. My máme stadion ve výpůjčce a staráme se o něj. Daří se nám získávat dotace na jeho rekonstrukci a oživování. Ale postavit nový, to by se muselo odehrát něco zcela jiného. Třeba úplná změna vlastníka, ale nic takového v dohlednu není.
V rámci omezeného rozpočtu nemáte sportovního manažera. V jaké míře zasahujete vy osobně do složení mužstva?
Když jsem sem přišel, tak Vladimír Růžička byl zároveň manažer, trenér a spoluakcionář. Po jeho odchodu si skladbu týmu ovlivňoval trenér a na mně bylo, abych se dohodl na podmínkách s hráčem nebo agentem. Neříkám, že mě to baví, ale přineslo to úsporu peněz. Určitě to ale není tak, že já někoho vybírám. Jsou to trenéři. Bylo to tak nastavené i za Milana Razýma, který si se svým asistentem skládal tým a měl mantinely, co si můžeme a nemůžeme dovolit. Teď se nic nemění.
Po sestupu jste ale sportovního manažera více než rok měli. Byl jím Luděk Bukač mladší, s nímž jste se nerozešel úplně v dobrém. Po rezignaci říkal, ať se ukážete vy, jak jste schopný manažer.
Luděk Bukač byl angažován po pádu z extraligy. Ta sezona byla náročná a já neměl ambice dělat sportovní stránku. Potřeboval jsem si orazit a věnovat se něčemu jinému v rámci klubu, proto jsem najal kompetentního člověka, který bude řešit skladbu týmu a výběr trenérů. Chtěli jsme se vrátit do extraligy, ale o kousek se to nepodařilo. Pak se rozjela nová sezona a on nereagoval na to, že jsme přehodnotili sportovní cíl. Dostali jsme se do nekomfortní situace pro všechny. Když máte najatého člověka, tak by měl respektovat rozhodnutí vedení. Jestli se mu to nelíbilo, je věc druhá. Já jsem si každopádně nepotřeboval s někým dokazovat, jestli jsem lepší manažer.
Nedávno jste ohlásili spolupráci s extraligovou Mladou Boleslaví. Jak takovéhle partnerství bude vypadat?
Nic takového jsme neohlásili. Proběhly nějaké dotazy, jestli budeme farma. Uvedl bych, že nikdy ničí farmou nebudeme ani nechceme být. Pokud vím, tak Boleslav spolupracuje s Ústím. K nám akorát půjdou tři čtyři hráči do přípravy. Je to spolupráce jako každá jiná. V historii jsme měli podobnou s Plzní nebo Hradcem Králové. Chci, aby byl tým pohromadě.
Pomocí mladých hráčů chcete nastolit nějakou koncepční cestu. Jsou za tím jen úspory, nebo i jiná motivace?
Dneska víme, že nestavíme rozpočet pro návrat do extraligy, nemáme prostředky. Zapojení mladých hráčů je logické vyústění, které souvisí se stabilizací. Chceme, aby se Slavia mohla znovu nadechnout. Momentální stav mě netěší a neříkám, že mě naplňuje, ale je to zkrátka realita.
Kdy chcete znovu zabojovat o postup?
Optimální by bylo, kdyby se nám to podařilo hned s našimi odchovanci, ale někteří zažijí chlapský hokej poprvé. O postup bych chtěl zabojovat co nejdřív, ale uvidíme. Nejlepší by bylo, kdybychom si v jedné sezoně odfrkli a ve druhé šli na to. Ale reálnější je horizont tři až pět let.
Jaké jsou vaše ambice pro nadcházející sezonu?
Nebudu na trenéry tlačit a vytyčovat jim nějaké cíle. Play-off bych bral jako úspěch.
