Kluby jsou proti zrušení tabulek. Také svaz je nadále hájí

Adam Sušovský Adam Sušovský
19. 1. 2015 16:58
Podle ankety ČSLH nemají kluby o zrušení systému přestupních tabulek zájem. Tento krok by navíc dle Svazu vedl k vyšším finančním nárokům na rodiče malých hokejistů.
Hokejové kluby dnes daly rodičům najevo, že změny v přestupním řádu a jeho části o tabulkovém odstupném rozhodně nechystají. Nespokojeným rodičům zřejmě zbývá pouze soudní cesta.
Hokejové kluby dnes daly rodičům najevo, že změny v přestupním řádu a jeho části o tabulkovém odstupném rozhodně nechystají. Nespokojeným rodičům zřejmě zbývá pouze soudní cesta. | Foto: ČTK

Praha – Hokejové kluby se postavily na stranu Českého svazu ledního hokeje a odmítají zrušení tabulkového odstupného, nad kterým v českém hokeji aktuálně hoří vzrušená debata. Plyne to z ankety, kterou svaz provedl mezi profesionálními kluby a jejíž výsledky v pondělí zveřejnil.

Pro zachování tabulkového odstupného se vyjádřilo 49 z 56 oslovených klubů, čtyři se hlasování zdržely a jen dva by byly pro, aby se současný systém alespoň upravil.

Jde o zásadní zprávu, protože o velké změně přestupního řádu, po které rodiče i profesionální hokejisté volají, rozhodují právě kluby samotné. V tuto chvíli se tak pro rodiče a hráče jako jediná možnost, jak systém zrušit, jeví soudní cesta.

Kluby nevydělávají. Třináctiletý hráč stál 605 tisíc

 „Stanovisko klubů vychází z toho, že nesou rozhodující část nákladů spojených s výchovou mladých hokejistů,“ uvedl šéf českého hokeje Tomáš Král. V tiskové zprávě se také píše, že mládežnické kluby nevytvářejí zisk a fungují jako neziskové organizace.

Nespokojené rodiče, kteří mají s tabulkami špatné zkušenosti, toto vysvětlení ale stěží přesvědčí. Jedním z nich je například Petr Krejčiřík, který za přestup svého syna z Olomouce do Zlína zaplatil 605 tisíc korun. Z žaloby, kterou na olomoucký klub u okresního soudu podal, přitom vyplývá, že peníze nezaplatil neziskovému občanskému sdružení HC Olomouc mládež, které ve městě zastřešuje mládežnický hokej, nýbrž soukromému subjektu HC Olomouc s.r.o., který hraje profesionální extraligu, byť za něj jeho syn nikdy neodehrál žádný zápas - více o celé kauze čtěte ZDE.

Soud v Olomouci se bude tímto případem zabývat podruhé tuto středu, jako svědek byl údajně předvolán i generální sekretář hokejového svazu Martin Urban.

Olomoucký případ je jen jedním z mnoha, na základě kterého kritici osočují hokejové kluby z obchodování s dětmi. Mezi precedentní spor patří i případ v Jindřichově Hradci, kde kvůli tabulkovému odstupnému hokej celou sezonu nehraje na pětatřicet dětí. I tam už na svaz připravují žaloby (čtěte ZDE).

Zrušení tabulek by rodičům sport prodražilo

„V případě, že by bylo výchovné zrušeno a přestupy zcela uvolněny, musely by svoje náklady promítnout v rodičovských příspěvcích, které by násobně vzrostly. Řada klubů by navíc na výchovu mládeže rezignovala nebo by práci s mládeží výrazně omezila. Vedlo by to k mnohem vyšším nárokům na rodinné rozpočty, snížení dostupnosti hokeje a zásadnímu poklesu jeho úrovně. V rámci ČSLH diskutujeme o tom, jak ve výchovném co nejlépe zohlednit jak zájmy celého českého hokeje, tak klubů, které výchovu mládeže financují, a mladých hokejistů z různých sociálních skupin,“ dodal Král.

Hokejový svaz ve zprávě navíc přikládá i další argumenty. Podle svazu dostupných údajů v extraligových klubech pokrývají rodičovské příspěvky pouze 10-20 procent nákladů na mládežnický hokej, dalších 10 procent pokryje příspěvek státu na talentovanou mládež a zbytek prý pokrývají soukromé kluby a městské příspěvky.

Svaz se v dnešní zprávě navíc ohání i dva roky starým rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který na základě podnětu jednoho z rodičů tabulkové odstupné už jednou přezkoumával. Tehdy rozhodl v neprospěch rodičů.

„Ve vyjádření ÚOHS, který se jím v roce 2013 zabýval, se mimo jiné uvádí, že „jeho smyslem je dát klubům jistotu, že se alespoň část úsilí a investic vložených do hráče během jeho působení v klubu později vrátí. Částka za přestup je stanovena paušálně a měla by zejména zohledňovat náklady na výchovu hráče při současném posouzení kvality a věku hráče,“ uvádí svaz.

ÚOHS však nyní tabulkové odstupné řeší znovu, a to na základě podnětu právničky Markéty Haindlové. Ta prosazuje stejnou změnu ve fotbalovém prostředí a je ochotná tabulkové odstupné hnát až na půdu Evropské komise.

Rodiče museli platit miliony

 „ČSLH registruje v mládežnických kategoriích celkem 22 300 hokejistů, ročně proběhne v kategoriích přípravek, žactva, dorostu a juniorů přibližně 5 000 přestupů, hostování nebo střídavých startů. V drtivé většině případů se kluby na podmínkách dohodnou buď podle tabulkového výchovného, nebo za jinou částku. V průměru ve sto případech ročně udělí výjimku výkonný výbor ČSLH a v šesti případech, kdy k dohodě nedojde, proběhne přestup na základě výchovného podle přestupního řádu,“ uvádí hokejový svaz.  

Server cshockey.cz současně upozorňuje, že na základě veřejného průzkumu během dvou dnů evidoval 44 případů, kdy rodiče za své děti vypláceli klubům peníze v celkové částce téměř 3,5 milionu korun. V průměru se přitom jednalo o dvanáctileté hokejisty.

Svaz ovšem přesný počet případů nemůže potvrdit, zmíněných šest kauz jsou jediné, které sám řešil, skutečný počet ovšem může být mnohem vyšší, jak ostatně naznačují čísla cshockey.cz. V každém případě však Svaz nabádá rodiče, aby tabulkové odstupné sami neplatili (více zde).

Česká republika, Slovensko a Malta jsou v tuto chvíli poslední tři země v Evropě, které tabulkové odstupné uznávají.

 

Právě se děje

Další zprávy