Karlovy Vary - Pořádně napínavý byl třetí finálový zápas mezi hokejisty Karlových Varů a Slavie. Z výhry se nakonec radoval pražský tým, který soupeře na jeho ledě zdolal 4:3. Místo radosti se však slávisté zlobili. Sami na sebe.
"Jsem z toho vyřízený. Tohle se nemůže ve finále stávat," řekl po utkání útočník červenobílých Jaroslav Bednář.
Slávisté vedli po první třetině 2:1, jenže poté se skóre otočilo a blíže k vítězství měli domácí. Potom však přišla v závěrečném dějství přesilová hra pět na tři, a právě Bednář byl tím, kdo srovnal.
Čtěte také: Přetahovanou ve Varech vyhrála Slavia. Rozhodl Rataj
Jaroslave, jak byste třetí finálové střetnutí zhodnotil?
Těžko se mi o dnešním zápase hovoří. Po výborně sehrané první třetině jsme se zase v té druhé opravdu předvedli To je něco neomluvitelného, to se ve finále nemůže stát, takhle zbytečně si to zdramatizovat!
Není to poprvé, co se vám to jako týmu letos stalo. Proč?
Zase to byla ta naše typická nedisciplinovanost (zakoktá se), já ani nemůžu mluvit, jak jsem z toho vyřízený. Jsou to jenom naše chyby. Když vedeme, tak se prostě uspokojíme a nedržíme si ta místa, co jsme si řekli.
Nakonec jste ale přece jen jako první v play off porazili Karlovy Vary na jejich ledě...
Ale málem tomu tak nebylo, protože to, co jsme předváděli druhou třetinu, tak to určitě nebylo nic ke koukání. Málem jsme o ten zápas přišli (kroutí hlavou). Výborně jsme sehráli prvních dvacet minut, ale pak jako když mávne kouzelným proutkem. Měli jsme hromadu přesilovek, sehráli jsme je ale hodně laxně, a potom nás to málem stálo zápas.
Během několika minut jsme dostali dvě branky a zápas se v tu ránu otočil. Potom, naštěstí, jsme si řekli pár věcí v kabině mezi druhou a třetí třetinou a zase jsme začali hrát, ale stálo nás to hrozně moc sil a nervů.
Připomeňte si zápas minutu po minutě ZDE
Trochu paradoxně jste se ve všech finálových zápasech prosadili v oslabení...
Nevím, to tak někdy vyjde. V oslabení jsem dával gól v minulém zápase, ale do prázdné brány, to bych ani tak nepočítal. Zatímco teď, ve třetím zápase, jsem viděl, že se mi otevírá prostor - tam Michal Sup výborně sjel a pokryl oba dva obránce - a já jsem měl možnost udělat kličku. Jejich obránce se pak trošku narovnal, tak jsem mu to vystřelil mezi nohama a gólman patrně nic neviděl, propadlo mu to možná mezi rukou a tělem, nevím. Každopádně důležitý gól, který nás trošku zvedl.
Atmosféra je doma i venku neskutečná
Oslabení hrajete v poslední době hodně aktivně...
Určitě, hlavně v našem pásmu, musíme hrát aktivně, protože oni jsou výborně pozičně postaveni, zejména ty dvě jejich "žížaly", Venca s Petrem, ti to hrají výborně. Takže je potřeba hrát důrazně a rychleji napadat. Teď se nám to vyplatilo.
Jak moc vám pomohla přítomnost Josefa Beránka na ledě?
Myslím si, že to procento vhazování, co tam Pepa Beránek měl, bylo hodně vysoké. Už jenom třeba v těch dvanácti sekundách do konce zápasu. Výborně sehraná buly pod nohy, já jsem si to sebral. Jak říkám, zkušenost.
Vnímáte rozdíl, když hrajete doma, v obrovské hale pro šestnáct tisíc diváků, a tady v Karlových Varech, kam se nevejde ani pět tisíc?
V Karlových Varech je výborná kulisa, ti lidé tady vytvoří obrovský kotel, fandí jako jeden muž, doslova jako o život. Tu atmosféru tady fakt dělají až neskutečnou. Ale hraje se mi tady dobře, já to mám prostě rád, ať už hraji doma nebo před karlovarským publikem. O co více lidé řvou, o to více mě to vyhecuje.
Jak se podle vás bude série dále vyvíjet? Bude teď pro vás jednodušší vyhrát i druhý dnešní zápas na ledě Karlových Varů?
Vůbec ne, ta série je strašně náročná. Jednu třetinu třeba vyhraješ, a pak, jakmile trošku zaváháš, tak se to hned otáčí. To, co jsme předvedli druhou třetinu, to je neomluvitelné. Bylo proto nutné si po druhé třetině sednout a hodně si toho říct! A, myslím si, že to bylo skutečně zapotřebí a také to pak bylo těch posledních dvacet minut na ledě vidět.
To jste v té kabině mluvil hlavně vy?
Nemluvil, své si k tomu řekli hlavně starší hráči, kteří jsou tady od toho.
Na vás osobně bylo po celý zápas vidět, jak i na ledě spoluhráče občas sjedete vyčítavým pohledem, nebo je naopak zase hecujete...
Tak v tom jsem strašný fanatik a blázen. Já jsem těch šedesát minut "vyplej" a je mi úplně jedno, jestli je to ten, a nebo ten hráč. Každého hráče se důrazně snažím dostat do varu, v tom jsem asi trochu blázen. Já to fakt hrozně prožívám, zejména teď, když se hraje o první místo!
Když třeba vidím, že nějaký hráč je nervózní, tak se ho snažím dostat do hry, ať už hecováním, a nebo tím, že trochu "přiostřím". Oni jsou kluci už na mě zvyklí (úsměv) a už vědí, že prostě takový jsem. Ale jak je vidět, tak to funguje, alespoň v těch čtyřiceti minutách to bylo znát. Vedeme na zápasy dva jedna, mně se strašně ulevilo. Už jsem si myslel, že budu zralý na infarkt.
