Praha - Josef Řezníček má za sebou v čele extraligy první rok. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vyzdvihuje věci, které se povedly, ale je si také vědom, že český hokej v některých věcech stále tlačí bota.
Vůbec se mu totiž nelíbí, že po rozhodčím dnes křičí i každý otvírač vrátek u střídaček a hodlá s tím do příští sezony něco udělat.
Když ovšem mluví o té letošní, nemůže si jí vynachválit. Extraliga zažila historicky nejvyrovnanější play off a parádní zápletku až do poslední minuty přinesla i nová - rozšířená - baráž o udržení.
"Závěr sezony považuji za absolutní vrchol. Tohle jsme tady ještě nikdy neměli, sezona se povedla. Musím ji hodnotit jen kladně," usmívá se Řezníček na začátku rozhovoru s Aktuálně.cz.
Příběh jak si majitel klubu a plzeňský patriot Martin Straka na závěr kariéry vyhrál vysněný titul je skoro ke zfilmování ne?
Ten příběh se dá krásně vyzdvihnout, je to emotivní a příjemné i pro celou extraligu. Já jsem to Martinovi přál, protože do toho dával úplně všechno. Dělat hokej na jeho úrovni není jednoduché. Hraje, stará se o finance a když je třeba, řídí klub. Plzni jsem to vzdáleně přál, i když se mi někdy reakce plzeňského publika vůbec nelíbí.
Povídejte...
Tam bych chtěl zdvihnout prst. I ve finále tam byly výlevy, které se mně nelíbily. Lidi by tam mohli začít myslet, že jsme lidi a že je to sport. Věřím, že když už mají ten titul, na který tak dlouho čekali, tak by se mohli začít chovat normálně. Když to řeknu hodně slušně.
Vy sám máte za sebou v čele soutěže první rok, jaký rok to byl?
Ze začátku to bylo náročnější, ale jak se sezona rozběhla, začali se všichni věnovat hokeji a vzalo to sportovní ráz.
Narážíte na přechod řízení soutěže od APK pod hlavičku svazu?
Určitě. To převzetí řízení soutěže a diskuze okolo podmínkách byly těžké. My totiž během toho museli připravit i to, aby se vůbec hrálo. Dnes už musím říct, že jsme spokojení. Neměli jsme žádné problémy, neměli jsme bodové odečty - a co ještě musím zmínit, v lize se nestalo ani žádné těžké zranění. To je hodně důležité.
A mezi kluby už je klid?
Teď je po sezoně. Z proher občas bývá frustrace a výlevy, ale to k tomu neodmyslitelně patří. Na křivdy se ale rychle zapomíná. (Směje se)
Nebojíte se, že se zákulisní boje vrátí v souvislosti s pravidlem o nasazování juniorů? Některé kluby stále hlasitě bojují o to, aby pravidlo neprošlo...
Jsem přesvědčený, že už je to definitivní. Kluby by s tím měly začít žít a pomalu i s tím pracovat. Ty názory na to samozřejmě slyším, ale jsem přesvědčený, že se s tím musí něco udělat. Mládežnické týmy dobré nemáme, svět nám utíká a nechat to jen na těch klubech, tak se nic nezmění. Ve Švédsku i Finsku přitom tihle hráči hrají stabilně.
Pojďme zpátky k samotné sezoně. Úspěchem předpokládám skončil i první ročník baráže, ne?
Ano. Byl o to obrovský divácký zájem. Rozhodovalo se v posledním kole a to asi nikdo nečekal, protože extraligové týmy měly předpoklad v pohodě ligu uhájit. Ale i Olomouc, které se moc nevěřilo, vstoupila do baráže skvěle. Nemít pak tolik zraněných, možná by to dopadlo z její strany lépe.
Co říkáte na činnost disciplinární komise, o které se tak mluvilo? Letos řešila 148 případů, to je asi třikrát víc než v minulých letech...
Je to dobře. Ta komise je důležitá a je tady od toho, aby zajišťovala bezpečí hráčů. Disciplinárka pracovala naprosto skvěle, byť se to během sezony třeba některým klubům a hráčům nelíbilo. Odvedli obrovský kus práce. Trestů bylo moc, ale hráči si na to musejí zvyknout. Myslím si, že je to krok správným směrem. Navíc jsme začali trestat simulování a jak jsem se díval na statistiky, razantně toho ubylo.
Pomohli nějak i hráči, kteří tady působili během výluky?
Když se nebudeme bavit o marketingu a návštěvnosti, kde byla ta pomoc obrovská, tak musím říct, že určitě také pomohli mentálně celé lize. Ukazovali věci, které v Americe nejsou běžné. Myslím třeba nějaké drobné fauly. Vedli jsme semináře, chtěli jsme všechny nedovolené bránění a zákroky bez puku odstranit. Otázkou je, jak se nám to povedlo. V tomhle směru je třeba pracovat dál.
Disciplinárka zpřísní. Otvírači střídaček po rozhodčích řvát nebudou
S výkony rozhodčích jste byl spokojený?
Na to bych potřeboval větší prostor. Myslím si, že jsme i tady udělali velký pokrok, protože jsme na seminářích řadu věcí sjednotili. Něco se mi ale stejně opravdu nelíbí.
Co?
Vztah trenér - hráč - rozhodčí přímo na ledě. Rozhodčí by tam měl být jako osobnost, jako soudce a ne, že tam s ním bude každý diskutovat a křičet po něm bude pomalu i otvírač dvířek na střídačkách. Vždyť je to někdy až teatrální. Musíme to nastavit jinak, musíme mít jiný přístup.
To ale vyplývá i z pravidla o vetacích rozhodčího, ne? Když jsme na Aktuálně o nich psali, jeden z klubů nám vzkázal, že jméno svého rozhodčího neprozradí, protože by je příští rok řezal ještě víc. Je to normální?
To úplně normální není. Ale pořád je to předjímání. Každý se toho chytá za slovo, protože je to zajímavé. Ty vetace vznikly, protože se ti rozhodčí a kluby znají x let a mohou mít mezi sebou třeba i osobní spory. Každopádně je třeba nastavit, aby rozhodčí byli absolutní profíci...
Takže se tím zase vracíme k předchozí otázce...
Přesně tak, prostě je třeba docílit toho, aby měl rozhodčí na ledě autoritu a respekt. Názorný příklad je třeba Slovák Vlado Baluška, který nám řídil poslední finále. To bylo výborné. Nikdo ho nezná, nikdo si nic nedovolil. Jeho rozhodnutí byly prostě stručné a jasné. V jiných případech se ale diskutuje při každém přerušení hry, někdy i přímo během hry. Na rozhodčího mluví trenéři, asistenti trenérů, maséři, otvírači dvířek a dvanáct hráčů na ledě. To je špatně a musíme na to sáhnout.
Už víte jak?
Je to o školení a je to o dodržování pravidel. No a s tím pak souvisí i tresty, které nám třeba pomohly při simulování. Do začátku sezony to musíme s disciplinárkou vyřešit.
Co ještě nového pro příští rok chystáte?
Usilovně pracujeme na podrobných statistikách. Tady už finišujeme a já věřím, že to stihneme. Už máme všechno připraveno a nastaveno, teď vedeme jednání s firmami, které se o to přihlásily.
Přestupní řád se nezměnil? Nějaké změny jste slibovali...
Už je to hotovo. Vyplývají z toho změny ve střídavých startech. Odsouhlasilo se, že nechceme ovlivňovat závěry soutěží tak, jak se to dělo v minulých letech. Střídavé starty budou do 15.2. normální, jakmile ale po tomhle termínu hráč sehraje jedno utkání v jiné soutěži, už v ní musí zůstat až do konce. Teď mě třeba napadá případ Kováře, který hrál v minulosti za Plzeň a pak přijel na jedno utkání baráže do Chomutova. To už se teď nemůže stát.