Praha - Pod největší úspěch českého hokeje se podepsal jako kapitán olympijského týmu v Naganu 1998, při zisku posledního titulu mistrů světa ve Vídni zase stál na střídačce reprezentace.
Pětačtyřicetiletý Vladimír Růžička byl v úterý po zásluze uveden spolu s dalšími čtyřiceti legendami do Síně slávy ČSLH. Krátce poté už vedl v úvodním utkání sezony Jágra a spol. proti Slovensku.
Obnovená premiéra u národního týmu se kouči Slavie vydařila náramně. "Patnáct tisíc lidí vstalo a začalo tleskat, byl to super zážitek," hodnotil vysokou výhru 7:0 u příležitosti oslav sta let českého hokeje.
Čtěte také: To ale byla exhibice! Češi s pompou rozdrtili Slováky
Jde si vůbec přát lepší zahájení reprezentační sezony?
Krásná atmosféra, pro nás trenéry první utkání na lavičce, víc si asi opravdu přát nemůžeme. Díváme se ale už i dopředu, hned ve čtvrtek hrajeme znovu a budeme chtít zase uspět.
Nakolik podle vás k výkonu týmu přispěla sváteční atmosféra?
Tak to nevím. Atmosféra na stadionu ale samozřejmě byla vynikající, hráči byli díky tomu uvolnění, hráli v pohodě, a to je strašně důležité. Všechny útočné trojice předváděly krásný hokej. Kluci hodně bruslili a dávali si to, myslím si, že divák si dnes přišel na své.
Ukázal vám tento zápas vůbec něco, nebo to byla spíše exhibice?
Ukázalo se, že tento tým je hodně silný. Od čtvrtého gólu to opravdu připomínalo spíše exhibici. Samozřejmě jde ale teprve o začátek sezony, a ta se bude hodnotit až v dubnu. Tam musíme dát dohromady mužstvo, abychom na mistrovství světa bojovali o medaile.
Byla by taková síla týmu optimální i na šampionát?
Muselo by se to prověřit ve více utkáních. Útočná síla ale byla podle mě velmi kvalitní.
Neuvažoval jste o prostřídání brankářů, když už byl stav rozhodnutý?
Ani ne, já s Lukášem Mensatorem počítám až na Euro Hockey Tour.
Čtěte také: Jágr zmoudřel: Stárnu. Chci zase slyšet českou hymnu
Budete před prvním turnajem Euro Hockey Tour měnit složení útoků?
Někteří hráči z toho výběru nejedou (Jágr, Straka, Hlinka, Červenka a Bednář - pozn. redakce), takže musím. Dvě lajny tak nechám stejné, jako hrály dnes, a dvě udělám nové.
Martin Straka se vyjádřil, že šlo o jeho definitivně poslední utkání v národním týmu. Bude to tak, nebo ještě věříte, že by se mohl na šampionátu objevit?
Martin pro náš hokej udělal strašně moc, je to pan hráč, navíc super kluk. Je to jeden z nejlepších hráčů, který hraje v extralize a Evropě vůbec, v týmu bychom ho rádi měli. Na druhou stranu toho ale má hodně za sebou, je pobitý, kariéru má už skoro u konce, není se co divit, že už si chce odpočinout.
Říkal jste už v závěru hráčům, ať se snaží udržet nulu?
My jsme měli od začátku stanovenou jasnou taktiku takového rychlého forčekingu, napadat je, ale aby byl třetí hráč pořád vzadu. Líbilo se mi, že kromě jedné nebo dvou šancí jsme je k ničemu nepustili.
Poměr vyloučených vyzněl ale ve váš neprospěch, znamená to, že Slováci nestíhali ani faulovat?
Nevím, zdá se mi ale, že když je výsledek už tak jasný, rozhodčí už to vidí trochu jinak. Hráli jsme pár oslabení, fauly to byly. Dnes na rozdíl od extraligy můžu i zhodnotit výkon rozhodčích, takže říkám, že to pískali dobře (úsměv).
Čtěte také: Straka: Je čas odejít. Nezlomí ho ani Jágrův úsměv
Na kostce nad ledem běžely při komerčních přestávkách také šoty jednačtyřiceti českých legend uvedených do Síně slávy. Viděl jste svůj portrét?
Něco jsem viděl, ale pak se hned začalo hrát. Já se tomu vždycky směju, jak se vidím s knírkem.
Jaký byl rozdíl mezi trénováním Slavie a reprezentace?
Na toto se mě ptají pořád. Národní mužstvo a Slavie se vůbec nedají srovnávat. Nejde tu jenom o trénování, super zážitek je už to, když patnáct tisíc lidí vstane a začne tleskat.
