Praha - Do dobře známých vod se vrací Vladimír Růžička. Padesátiletý kouč, v těchto dnech potřetí převzal coby hlavní trenér hokejovou reprezentaci, jíž chce vrátit velké úspěchy a punc světové výjimečnosti. 

"Český fanoušek je hodně hrdý, nekompromisní. Chce vítězství a medaile," uvědomuje si Růžička, který coby lodivod s národním týmem už dvě zlata získal, v rozhovoru pro Aktuálně.cz

"Bude to těžké, ale s tím jsem do toho šel. Musíme do toho dát všechno," říká.

Jak dlouhý odpočinek jste si po vyřazení Slavie v předkole play off dopřál, než jste se vrhnul na reprezentaci?
"Tím, jak jsme vypadli, to pro mě pomalu skončilo. A začal jsem se zabývat hráči, kteří přicházejí v úvahu pro národní tým. Měli jsme asi čtyři schůzky s Ondrou Weissmannem a Jardou Špačkem a dáváme ten tým dohromady. V těchto dnech máme sraz a čekají nás přípravná utkání. Mnoho hráčů nám různě po Evropě ještě hraje, a tak jsme ten tým složili tak, jak jsme složili. Uvidíme, jak se vyvrbí."

Při přebírání reprezentace jste přiznal, že jste zvažoval nabídku z KHL od Slovanu Bratislava. Dá se říct, že kdyby Alois Hadamczik odstoupil třeba až po mistrovství světa, bylo by už pozdě na to, aby vás svaz oslovil?
"To bych vyloženě nechtěl říct. Protože kluby v KHL, která postupně vypadávají z play off, také shánějí k mužstvům trenéry. Takže by to bylo otevřené déle. Ale kdyby přišla dobrá nabídka, tak bych hodně zvažoval, že na ni kývnu. Těch nabídek už bylo poměrně hodně, ale já je vždycky odmítl. Myslím si, že nyní už nadešel čas to tam taky vyzkoušet."

Veřejnost přijala váš návrat k národnímu týmu vesměs velmi kladně. Přišly vám také nějaké vzkazy od samotných reprezentantů?
"Od hráčů ne. Ale jinak je to tak, jak říkáte. Potkávám hodně lidí a všichni mají velká očekávání. Já se však za žádného spasitele nepovažuju, že přijdu a že všechno najednou půjde dobře. Myslím si, že je to hlavně o mužstvu, o týmu kolem něj a hráčích samotných, jak se složí dohromady a jaký všichni vytvoří kolektiv. Jsem rád, že jsem si lidi mohl vybrat tak, jak jsem si je vybral. Teď budeme pracovat, abychom udělali dobré výsledky a lidi byli spokojení. Víme, že to budeme mít hodně těžké, protože náš fanoušek je hodně hrdý, nekompromisní, chce vítězství a medaile. Bude to těžké, ale s tím jsem do toho šel. Musíme do toho dát všechno a buď to vyjde, nebo třeba bohužel ne. Je to sport."

Říkáte, že nelze čekat, že najednou vše půjde dobře. Smlouvu jste však podepsal pouze do konce příští sezony, tedy na dva světové šampionáty. Není to na dlouhodobější koncepci málo?
"Myslím si, že určitě ne. Jednoletá smlouva byla i jednou z mých podmínek. Pak si můžeme říct, jestli je naše práce dobrá a máme pokračovat, nebo by bylo lepší, aby to vzal někdo jiný."

Bude to tedy jakýsi odrazový můstek pro případné pokračování?
"Uvidí se, jestli to bude dobré, nebo špatné. Netvrdím, že se najednou vše obrátí k lepšímu. Jak jsem říkal s tou Slavií, v hokeji jsou sezony, kdy se vám daří, a sezony, kdy ne. Ale samozřejmě za ty výsledky jsem nesl zodpovědnost já, coby trénér a manažer."

Ve Slavii jste však díky svému renomé a pozici měl ten čas na dlouhodobější práci zajištěn.
"To máte pravdu. Na druhou stranu u národního mužstva není na co čekat. Tam se toho úspěchu chce dosáhnout hned. Letos do toho prakticky skáčeme rovnýma nohama, protože čtyři roky jsem se o nároďák moc nezajímal. Uvidíme, jaké to bude."

Souvísí délka smlouvy také s mistrovstvím světa v Praze, které je na programu právě v roce 2015?
"Hrálo to samozřejmě velkou roli. Domácí šampionát znamená obrovskou výzvu, očekávání a závazek. Zároveň ale také může přinést velké zklamání."

V poslední době, zvlášť po nepovedeném mistrovství světa a olympiádě, se stále hlasitěji volá po nutnosti generační obměny. A je to i logické, protože starší hráči, na nichž mužstvo často stálo, se už vytrácejí ze scény. Jak náročná ta obměna bude?
"Musíte ty hráče nějak vybrat, vyzkoušet a na to nestačí jeden dva zápasy. To je strašně těžké, protože potřebujete ty hráče do toho zapojit. Proto by bylo dobré, abychom zkoušeli mezi dospělými také kluky, kteří hráli ve dvacítkách. Oni už také ve svých ligách hrají za áčko. Třeba Vrána nebo Pastrňák se jeví, že jsou šikovní. Nejde o to, abychom najednou vzali celou pětku juniorů, ale stačí jednoho dva. Takové zápasy, kdy tyto hráče vyzkoušíme a podíváme se na ně, bychom v sezoně měli mít."

To bylo zabudovávání mladých hráčů. Ale kteří hráči by měli tvořit kostru týmu a táhnout jej? Říká se, že štafetu by měla převzít střední generace, ale nakonec to často spadne znovu na bedra třicátníků a veteránů.
"To je hrozně složité. Když je ten třicátník dobrý, tak proč ne. Samozřejmě by to na něm nemělo končit, měli by jej další doplňovat. Ono to ale zase strašně rychle letí. Ti, kteří vyhráli šampionát v roce 2010, jsou nyní o čtyři roky starší. A když má starší hráč výkonnost, tak nevím, proč by tam neměl být. Důležité je, jak se vše složí dohromady tak, aby to klapalo. Nakonec stejně všechny zajímá výsledek a ne, jestli máme mladší, nebo starší hráče."

Jsou u vás nyní všichni hráči znovu na stejné startovní čáře, nebo budete vycházet z předchozích sezon pod panem Hadamczikem?
"Každý trenér má některé hráče zajeté. Zároveň si musíme říct, že zase nějaký velký výběr nemáme. Takže to určitě nebude o tom, že bychom tým totálně překopali. To určitě ne. Prostě zkusíme dát tým dohromady a řekneme si, jakou cestou půjdeme. Čára je nějak daná a od ní se budeme všichni odrážet. Teď to ale bude trochu narychlo, protože není moc času."

Jsme v olympijské sezoně, která vždycky bývá co se týče nominace specifická. Některé hráče už po olympiádě mistrovství světa tolik nezajímá, jiní zase cítí příležitost, že by se mohli díky početným omluvenkám ukázat. Jaké to bude letos?
"Já nevím. Myslím si, že záleží na hráčích, jak se sami rozhodnou. A to my musíme respektovat. Sezona v NHL je dlouhá a náročná. Někteří hráči nemůžou riskovat při boji o sestavu zranění, jiní se domlouvají na smlouvách, mají rodinné záležitosti a podobně. Samozřejmě někteří hráči jsou také zklamaní z toho, že se nedostali na olympiádu a nesou to těžce, ale ten tým zkrátka není nafukovací. Myslím si však, že hráči jsou dneska profíci a nějaká nechuť reprezentovat u nich není. Zároveň počítám s tím, že to může být podobné jako v roce 2010 v Německu, kdy přijely z NHL jen čtyři posily."

Přesto tu jsou hráči, jako Jiří Hudler, Jan Hejda nebo Martin Růžička, kteří se v poslední době cítili ukřivděni a dávali to najevo. S Hudlerem jste se nepohodl i vy sám. Budete nyní zkoušet tyto vztahy napravovat?
"Určitě chci ty hráče oslovit, budeme jim volat. Ale nyní ještě hrají svou soutěž, bojují o play off, a tak nechci předbíhat. Záleží však jen na hráči samotném."

Budete chtít na hráčích z NHL stavět kostru týmu?
"Uvidíme, kolik hráčů ze zámoří budeme mít k dispozici. Počítám však, že větší zásobárnou budou hráči z Evropy."

Stále častěji se objevuje se názor, že český hokej za ostatními zeměmi ze špičky zaostává. Co na to říkáte?
"Nemyslím si, že bychom nějak zaostávali, natož že by ten rozdíl byl markantní. Prostě když prohrajeme, tak se v tom pak hledají chyby."

Když se ale člověk dívá na zápasy Kanady, Spojených států nebo Švédska, tak si říká, že na ty medaile mají. Kdežto z naší hry šla na fanoušky spíš blbá nálada.
"Tohle bych úplně nechtěl hodnotit, vždycky se to prostě nepodaří. Každý chce vyhrávat, žádný trenér nejde do zápasu, že by nechtěl."

Ale když nás už pravidelně poráží Švýcarsko...
"Tak my jsme třeba v roce 2010 taky prohráli se Švýcarskem a Norskem, pořád jsme se pohybovali na hraně, ale najednou nás nakoply dva zápasy, které jsme vyhráli na penalty, a prošli jsme až k titulu. Pak se na všechno ostatní zapomnělo a špatné zápasy se odpustily. Samozřejmě fanoušci ale hodnotí také herní projev, jakým se mužstvo prezentuje, to souhlasím. Každopádně budeme chtít obstát a když prohrajeme, tak ať si můžeme říct, že jsme pro to udělali maximum. Zároveň musíme říct, že se světová špička hodně vyrovnává. Z ničeho nic to nebylo, v těch zemích na tom pracují hodně dlouho a nyní se jim to vyplácí. Proto bude důležité, aby na to český hokej, a to už od mládeže, zareagoval, protože výsledky se nedostaví hned, ale třeba až za pět deset let."

Říkali jsme, že smlouvu máte na dva šampionáty. Jaké výsledky si dáváte za cíl? S čím budete spokojen?
"Fanoušek chce medaile. A to chceme také my. Zvlášť na domácím mistrovství světa."

Druhou část rozhovoru o působení ve Slavii, volbě jeho nástupce a plánech do budoucna si přečtěte ZDE.