Rusové chtějí ukrást prvenství Montrealu. V Petrohradě postaví hokejovou halu světa

ČTK ČTK
26. 8. 2018 12:22
Ruská hala má být větší než Bell Centre v Montrealu více než o tisíc míst.
Play off NHL 2013 - puky
Play off NHL 2013 - puky | Foto: Reuters

Petrohrad - Ruský miliardář Gennadij Timčenko se chystá postavit v Petrohradě největší hokejovou halu na světě. Ruským médiím prozradil, že nová aréna by měla mít kapacitu 22 500 diváků a v roce 2023 by se v ní mělo hrát hokejové mistrovství světa. Náklady jsou odhadovány na 295 milionů dolarů, což je více než 6,5 miliardy korun.

Timčenko, podle magazínu Forbes 62. nejbohatší muž světa, je prezidentem klubu SKA Petrohrad a členem vedení Kontinentální hokejové ligy. Vedle ruského má i finské občanství a je spolumajitelem klubu Jokerit Helsinky. Podnikatel v energetice a dopravě je považován za jednoho z blízkých spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina.

Dosud největší halou, v níž se pravidelně hraje hokej, je Bell Centre v Montrealu, kam se vejde 21 288 fanoušků. Současný Ledový palác v Petrohradě je z roku 2000 a pojme 12 300 diváků.

O pořadateli světového šampionátu v roce 2023 dosud nebylo rozhodnuto. Ucházela se o něj i Česká republika, ale prezident Mezinárodní hokejové federace René Fasel nedávno naznačil, že Češi budou muset ještě rok počkat. Důvodem může být právě termín otevření nové petrohradské haly.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Teroristé Islámského státu se snaží osvobodit spolubojovníky, s Kurdy bojují čtvrtým dnem

V severovýchodní Sýrii v neděli již čtvrtým dnem pokračovaly boje mezi kurdskými jednotkami, které podporují USA, a radikály z teroristické organizace Islámský stát. Asi stovka teroristů ve čtvrtek večer zaútočila v Hasace na věznici a snažila se z ní osvobodit své spolubojovníky. Podle exilové Syrské organizace pro liská práva od začátku útoku přišlo o život nejméně 84 členů Islámského státu a 45 členů kurdských sil, včetně vězeňských dozorců. Agentura AFP informovala také o sedmi zabitých civilistech.

Ve věznici, na kterou teroristé zaútočili, je podle Syrské organizace pro liská práva 3500 osob podezřelých z členství v Islámském státu, včetně několika vůdců této teroristické organizace. Média tento útok radikálů označují za nejrozsáhlejší od územní porážky Islámského státu v Sýrii před třemi lety.

Kurdským složkám se podle Syrské organizace pro liská práva podařilo dopadnout stovky uprchlých radikálů, ale někteří jsou stále na útěku. Kurdské síly zároveň věznici obklíčily a bojují o přilehlou čtvrť. Kvůli násilnostem z oblasti uprchlo mnoha civilistů.

Mezinárodní koalice vedená Spojenými státy koalice dnes uvedla, že jednotkám pod vedením Kurdů za přispění koaličních zpravodajských informací a náletů podařilo hrozbu potlačit. Několik desítek radikálů se však podle agentury AP zabarikádovalo v severním křídle věznice a přilehlých budovách, odkud na kurdské oddíly dál střílejí.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V bavorských Alpách našli tělo mrtvého Čecha, zemřel zřejmě nešťastnou náhodou

Lyžař našel v sobotu na hoře Wendelstein v bavorských Alpách tělo 41letého muže. Podle bavorské policie je mrtvým český občan, který dlouhodobě žil v hornobavorském okrese Starnberg. Vyšetřovatelé předpokládají, že zemřel nešťastnou náhodou.

Lyžař tělo muže objevil na severním svahu hory Wendelstein, která leží jihovýchodně od Mnichova a ční do výšky 1838 metrů nad mořem. Příčinou mužovy smrti byla podle policie nejspíš nešťastná náhoda. Stopy cizího zavinění se nenašly. Přesná příčina úmrtí ale není jasná. Vyšetřovatelé proto hledají případné svědky neštěstí.

Tělo muže museli podle policie do údolí dostat "za velmi nepříznivých podmínek" speciálně vycvičení horští záchranáři. Na akci se jich podílely přes tři desítky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Tchaj-wan ohlásil další velké narušení své vzdušné obranné zóny Čínou

Tchaj-wan v neděli ohlásil největší narušení své vzdušné obranné zóny ze strany Číny od října, uvedla agentura Reuters. Do blízkosti ostrova se podle tchajwanského ministerstva obrany vydalo 39 čínských letounů. Tchaj-pej jako varování vyslala do vzduchu stíhačky a pro monitorování čínských strojů nasadila systémy raketové obrany.

Tchaj-wan si na přelety čínských vojenských strojů poblíž ostrova stěžuje opakovaně již přes rok. Čínská letadla se často vydávají do blízkosti Prataských ostrovů, strategické lokality v Jihočínském moři, na kterou si Tchaj-wan činí nárok. Čínské stroje se podle tchajwanského ministerstva pohybovaly v okolí Prataských ostrovů i v neděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy