Nadávali mu do trestanců. Hokejový talent přizabil tři kamarády, teď dělá na stavbě

Jiří Škuba Jiří Škuba
5. 5. 2020 14:01
Na MS dvacítek si připsal čtyři góly a stejný počet asistencí, slovenský výběr vodil na led jako kapitán. V tu dobu byl hokejový centr Milan Kolena žhavým zbožím pro americkou NHL. Teď, v pětadvaceti letech, už hokej nehraje. A každý den maká od sedmi ráno do pěti odpoledne.
Milan Kolena společně s Martinem Réwayem
Milan Kolena společně s Martinem Réwayem | Foto: ČTK

"Nemůžu mluvit, právě betonujeme desku. Můžete zavolat za dvě hodiny?" Na sportovce neobvyklá žádost zazněla do telefonu redaktorům slovenského portálu SME, který dramatický příběh Milana Koleny publikoval.

Kruciálním bodem v Kolenově kariéře byl rok 2014. A přitom začal tak skvěle: odchovanec Martina zazářil na světovém šampionátu dvacítek, navíc v Kanadě, přímo pod nosem zámořských skautů. Na turnaji zaznamenal celkem osm kanadských bodů a perfektně mu seděla spolupráce s Martinem Réwayem.

Ale jak se později ukázalo, spojení dvou megatalentů slovenského hokeje bylo možná prokleté. Zatímco Réway stále bojuje se svými psychickými a zdravotními démony, Kolena už s hokejem nadobro skončil.

Kvůli vážné dopravní nehodě, která se odehrála jedné listopadové soboty zmíněného roku. Cestou z diskotéky poslal své auto přímo do stromu. V krvi měl 1,8 promile. Mladého hokejistu museli záchranáři na místě oživovat, s vážnými zraněními skončili v nemocnici i tři jeho spolucestující.

"Od té chvíle jsem neměl kdovíjaké jméno. Ne každý chtěl mít v týmu hráče, který opilý způsobil dopravní nehodu," povzdechl si Kolena v rozhovoru pro SME.

Z nehody nakonec vyvázl s natřikrát zlámanou pánví, pohmožděnými plícemi, frakturou pravé ruky i slabším otřesem mozku. Za prvních dvacet dní zhubl sedmnáct kilo, dlouhé týdny proležel na lůžku.

"Nad fyzickou bolestí ale převažovala ta psychická. Nebyl jsem schopen se postarat sám o sebe. Nedokázal jsem jít na záchod. Když jsem se začal hýbat, strašně to bolelo," vzpomíná Kolena.

Dva a půl měsíce po nehodě se učil znovu chodit. O berlích. Později začal s cvičením, posilováním i bruslením. A vrátil se k hokeji.

Zkusil se vrátit do Martina, města, kde se narodil a kde hokejově vyrůstal. Ale nepochodil. "Označili mě za trestance," vzpomíná. Šanci dostal v Žilině a Piešťanech, v roce 2016 se rozhodl odejít do Anglie, kde hrál hokej na poloprofesionální úrovni.

"Šel jsem tam za hokejem, ale už tehdy jsem věděl, že v mém životě půjde na vedlejší kolej," vypráví. Tréninky míval jen večer, přes den měl volno. A protože se mu nechtělo jen vysedávat doma, začal pracovat na stavbách.

Ve druhé anglické lize byl za hvězdu, za tři roky dokázal soutěž dvakrát vyhrát, vydělal si i slušné peníze. Jenže v Sheffieldu byl sám. Chyběli mu kamarádi a zejména rodina. Vztah na dálku nakonec nevydržel, Kolena se rozvedl, kvůli dcerce Viktorii se přesto vrátil domů.

A dostal nabídku od Martina. Klubu, který se k němu už jednou otočil zády. Do rodného města se tentokrát vrátit mohl, ovšem s jednou podmínkou: za modrobílé by hrál zadarmo.

Nakonec trénoval s prvoligovou Žilinou, ale poslední šance na restart kariéry nevyšla. Kolena mimo tréninky rozjížděl vlastní stavební firmu a to se vedení klubu příliš nezdálo.

"Řekl jsem, že vedle hokeje musím i pracovat. Nabídnou vám směšné peníze a chtějí, abyste věnovali hokeji čtyřiadvacet hodin denně. To se prostě nedá," kroutí nechápavě hlavou.

Nyní se již naplno věnuje práci ve stavební firmě. Maká od sedmé ráno do páté odpoledne. Někdy i déle. Na hokej mu už čas nezbývá. Ani ani chuť. "Stavíme velké ulice v Martině a okolí. Hokej už nehrozí. Maximálně si půjdu večer někam zabruslit," říká.

Čtyřletou zkušební dobu podmíněného trestu za nehodu už má za sebou, letos dostane zpátky i řidičák. A na martinský magistrát si pro něj půjde zcela jiný člověk. "Neměl jsem nejlepší životosprávu. Když budu mít syna a bude z něj hokejista, určitě mu poradím, aby nedělal to, co já," zdůrazňuje Kolena.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Skotská národní strana je blízko vítězství ve volbách do parlamentu, většinu nemá jistou

Skotská národní strana (SNP), která usiluje o nezávislost na Británii, je na cestě k jasnému vítězství ve volbách do parlamentu v Edinburghu. Podle analytiků ale zřejmě nezíská většinu křesel, která by jí umožnila prosadit plán na uspořádání nového referenda o samostatnosti v roce 2023. Sčítání hlasů ze čtvrtečních voleb zatím postupuje pomalu a konečné výsledky se čekají nejdříve v sobotu.

Volební komise zatím určily obsazení 42 z celkem 129 poslaneckých míst ve skotském parlamentu, 35 z nich připadne SNP. K získání většiny je potřeba 65 křesel. Svůj mandát pohodlně obhájila šéfka SNP a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, která v Glasgow porazila labouristu Anase Sarwara.

Předpovídat konečné výsledky je zatím velice složité, protože ve Skotsku se volí velmi komplikovaným způsobem. Větší část poslanců určí vítězství v některém ze 73 volebních obvodů, zbylých 56 zákonodárců je voleno poměrným volebním systémem v osmi regionech. Každý volič má dva hlasy - prvním volí poslance ve svém volebním obvodu a druhým volí sedmičlennou kandidátku politické strany ve svém regionu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy