Pardubice - Má Dominik Hašek na to ještě chytat v NHL? Brankářská legenda po roční pauze bez hokeje znovu oblékla výstroj a na ledě v Pardubicích v plné tréninkové zátěži čeká na nabídky ze zámoří.

O tom, zda Hašek v sedmačtyřiceti letech má na to hrát v nejlepší soutěži na světě, ale vůbec nepochybuje jeho tréninkový sparingpartner Aleš Hlavička. Sedminásobný vítěz florbalové extraligy s Tatranem Střešovice a trenér mladých florbalistů v projektu Rookie Camp s Haškem strávil dva týdny v horách ve Švýcarsku a Francii.

"Když jsem ho neznal, tak jsem si myslel své. Můj táta byl v jeho letech dědeček. Řekl jsem si, že je to totální blbost, ale po tom, co jsem s ním zažil, úplně měním názor," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz čtyřiadvacetiletý Hlavička, který patří mezi kondičně lépe vybavené extraligové hráče. Přiznává ale, že tempu o generaci staršího Haška na kole v kopcích vůbec nestačil.

Skoro se nabízí otázka: Je to normální, ve 47 letech?

Hašek musí být asi specifický přírodní úkaz. Než jsme odjížděli, poslal jsem ho k mamince na fyzioterapii, abychom věděli, které cviky máme do přípravy zařadit a na čem zapracovat. Vyšlo z toho, že má silné ruce a obrovsky vypracované břicho. Má trochu nestabilní kolena, což se projevilo při některých krkolomných cvicích, ale jeho stehna jsou ze všech těch sportů, které provozuje, neuvěřitelně silná. Vydržel zdravý, je to blázen do sportu a dělá věci, které ho baví. Proto to asi jde.

Takže na něm roční pauza bez vrcholového sportu není poznat?

Nevím, v jakém stavu byl Dominik před rokem, protože jsem ho v tu chvíli znal jen z televize, ale jeho kondice je fakt neuvěřitelná. V životě jsem neviděl tak trénovaného hráče kolektivního sportu, a to je mu sedmačtyřicet. Dozvěděl jsem se, že v kondičních testech v NHL byl vždy jeden z nejlepších z celého mužstva v Buffalu i v Detroitu. Nedivím se.

Jak se udržoval v takové kondici?

Je hodně hravý a nesnáší běhání. Je to vášnivý cyklista, jezdil denně na kole a provozuje všechny možné sporty. Miluje soutěžení třeba v badmintonu a v podobných sportech. Udržuje se ve formě věcmi, které ho baví. Na kole je fakt blázen. Hned když jsme vyjeli, mi bylo jasné, že mu nebudu stačit.

Takže jste s ním nejezdil?

Vzal sebou dvě kola a jedno mi půjčil. Vyrazili jsme nahoru zdolat převýšení patnáct set metrů po dvacetikilometrové trase a hned třikrát za den. Už na začátku mi řekl, že je mu jasné, jaký budu cyklista a nabídl mi, že s ním můžu vyrazit na vrchol jen jednou a pak počkat v hospodě šest kilometrů pod vrcholem. Plán selhal už cestou nahoru, v půlce kopce jsem ho nestíhal, po dvou a půl hodinách jsem dojel do hospody a řekl jsem mu, že už s ním nikam nejedu.

Dominik zatím jezdil celý den nahoru a dolů, přitom tam bylo asi pětatřicet stupňů. Jen se občas zastavil na pár minut na jídlo a až při poslední cestě jsem s ním jel zbývajících šest kilometrů nahoru udělat společnou fotku. Trvalo mu to devět hodin.

Devět hodin?

Na konci už vůbec nemohl mluvit, byl totálně vyčerpaný, ale měl s sebou nějaké energetické tyčinky. Druhý den ale zase v sedm budíček a přesun na další tréninky v plné zátěži. Nechápal jsem to a byl to můj nejsilnější zážitek s ním – vidět skoro padesátiletého chlapa jezdit takové krpály. Ptal jsem se ho, jestli ho to jako baví. Jen se usmál a řekl, že je taková dřina občas třeba, ale kolo ho fakt baví. Z mého pohledu naprosto heroický výkon. Nedovedu si představit, že by mu někdo z mých spoluhráčů a většiny dalších sportovců, které znám, stačil.

Co myslíte, získá nakonec dvouletý kontrakt v NHL, jak chce?

O smlouvě jsme se moc nebavili.  Řekl, že to vůbec neřeší a nechává to na agentovi. Jeho jediný úkol je teď se správně připravit a čekat. Vůbec ale nepochybuji o tom, že by na kontrakt měl. V Americe dokázal velké věci, určitě o něm moc dobře ví. Z mého pohledu jde akorát o to, aby ho pozvali na kemp a on jim to dokázal. Musí ho vidět v akci. To, že ho tady všichni chválíme, je sice hezké, ale v jeho věku jen tohle stačit nebude.

Nedemotivuje ho ale fakt, že se připravuje na sezonu, zatímco neví, jestli ještě někdy bude někde chytat?

Vůbec ne. On se totiž při cvičení vůbec netrápí. Ani u cviků, které jsou fakt náročné. Dělá, co ho baví. Spoustu věcí si do tréninku zařadil sám, některé z mých vynechal. Žádná únava na něm znát nebyla. Každý den jsme vstávali v půl sedmé, šli na svah lyžovat, nebo jeli na kolo a pak až do večera cvičili celé dva týdny. Je to ale profík, dělá to celý život a má za to peníze.