Praha - Před 25 lety, 14. února 1990, zemřel po 40 dnech v bezvědomí zlínský hokejista Luděk Čajka. Osudným se mu 5. ledna téhož roku stal ligový zápas v Košicích, během něhož upadl a narazil hlavou do mantinelu. Náraz byl tak silný, že šestadvacetiletému reprezentačnímu obránci zlomil dva krční obratle a způsobil mu ochrnutí celého těla.

Čajkovo úmrtí výrazně přispělo ke změně posuzování zakázaného uvolnění. Od té doby se hra automaticky přerušuje, jakmile kotouč přejde brankovou čáru. Do té doby se zakázané uvolnění pískalo až tehdy, kdy vyhozený puk dojel bránící hráč.

Luděk Čajka se narodil 3. listopadu 1963, byl ženatý a zanechal po sobě pětiletou dceru. Za reprezentační mužstvo ČSSR sehrál s několika přestávkami 58 oficiálních mezistátních utkání, v nichž vstřelil tři góly. Reprezentační dres poprvé oblékl v roce 1985, v roce 1987 startoval poprvé na MS ve Vídni, kde mužstvo ČSSR získalo bronz. Poté byl draftován klubem New York Rangers.

Ve zlínském dresu hrál pět sezon, během vojenské služby pak působil v Jihlavě. Svou první i poslední ligovou branku dal Košicím. První na podzim 1983 a poslední osudného 5. ledna 1990. Celkově jich ve 297 zápasech zaznamenal 33. Památkou na Čajku je kromě názvu zimního stadionu ve Zlíně i dres s jeho jménem zavěšený u stropu haly.