Praha / Las Vegas - Před třemi týdny neohroženě vjel do obranného pásma Arizony a svižnou střelou vsítil historicky první domácí gól nováčka NHL z Las Vegas. Celkem má Nosek za sebou deset zápasů, v nichž bodoval třikrát (2+1).
V dresu Golden Knights, kam ho z Detroitu zavál rozšiřovací draft, je spokojený. Sedí mu styl Gerarda Gallanta, který předtím vedl Floridu s Jaromírem Jágrem. "Máme takovou filozofii, že kdo má puk, diktuje hru a vyhrává," vypráví 25letý útočník.
Vegas zatím kupodivu patří k nejlepším mužstvům soutěže. Ne všechno je ale růžové. Hráče krátce před sezonou šokoval masakr ve městě. Střelba do návštěvníků country koncertu si vyžádala 58 mrtvých a přes 500 zraněných.
"Amerika nezažila nic podobného. Když se to stalo, byl jsem kousek vedle na večeři," s hrůzou vzpomíná Nosek.
Začněme vaším startem. Vegas začalo velmi dobře, přitom neslo nálepku jasného outsidera NHL. Slýchal jste narážky, že si jdete pro jedničku draftu a podobně?
Nevím, co přesně se říkalo, ale nikdo s námi moc nepočítal, ale já jsem věděl, že náš tým je konkurenceschopný. Zatím to dokazujeme, takže doufejme, že v tom budeme pokračovat.
Soupiska Golden Knights ale na papíře nevypadá zrovna skvěle. Proč se vám daří? V čem jste zatím lepší než ostatní?
Myslím, že máme fakt dobrý tým v tom smyslu, že opravdu hrajeme týmově. Jeden zaskakuje za druhého. Potvrdili to i gólmani. Navíc jsme většinu zápasů hráli doma, což hodně pomůže. Diváci jsou zatím super.
S gólmany je to zajímavé. Hvězdný Marc-Andre Fleury je zraněný, náhradník Malcolm Subban taky. Trojka Oscar Dansk, který zatím nezářil ani na farmě, však pokračuje ve sbírání výher. Čím to je? Semkla vás zranění? Jste v euforii?
Když se někdo zraní, někdo za něj musí zaskočit. Od toho je to týmový sport. Tým nedělají jednotlivci, ale celek. V tom je naše síla. Je jenom dobře, že máme takovéhle brankáře a že můžeme vyhrávat i s těmi z AHL.
Podle statistik jste na dobré cestě, abyste se udržel v hlavním týmu. Máte ze sebe dobrý pocit?
Začátek se jak mně, tak týmu docela povedl. Udržel jsem se, konečně jsem udělal tým. Doufám, že dokážu, že sem patřím.
Pokud už máte zařízené vlastní bydlení, platíte za něj z měsíce na měsíc, nebo je to dlouhodobější řešení?
Konečně jsem se přestěhoval do apartmánu, nájemní smlouva je normálně na sezonu. Na hotelu jsem byl skoro dva měsíce, už mi tam z toho trochu hrabalo.
Vstřelil jste vůbec první domácí gól klubu, to utkání ovšem mělo kvůli střelbě v Las Vegas dost pietní nádech. Jak na vás celá tragédie působila? Měl jste někdy podobné pocity?
Nic podobného jsem určitě nezažil. Vlastně ani celá Amerika nezažila nic podobného. Bylo to největší střílení v dějinách. Určitě nás to trochu poznamenalo. Když se to stalo, byl jsem kousek vedle na večeři. Pak jsme jeli domů a všude viděli policejní auta. Nevěděli jsme, co se děje. Na hotelu jsme to zjistili, když jsme pustili televizi. Nebylo vůbec nic příjemného být přímo u toho. Nikomu bych to nepřál.
Dostával jste hodně zpráv, jestli jste v pořádku?
Rodina a kamarádi samozřejmě psali, jestli jsme v pořádku. Naštěstí se to vyhnulo jak mně, tak celému týmu. Někteří kluci dokonce plánovali, že na ten koncert půjdou. Nakonec nešli.
Když jsme spolu mluvili v létě, říkal jste, že v Las Vegas jste se s přítelkyní zasnoubili a město se vám líbí. Změnilo se na tom po střelbě něco? Necítíte se teď jinak?
To asi ne. Tohle se může stát kdekoliv. Pořád se nám tady moc líbí, jsme spokojení.
V klubu působí také Tomáš Hyka, který před sezonou navzdory velmi dobrému přípravnému kempu odešel na farmu. Mrzí vás to?
Samozřejmě mě mrzí, že tady nezůstal. Vždycky je lepší mít v týmu nějakého krajana a popovídat si v rodném jazyce. Je to škoda, protože hrál fakt výborně. Myslím, že v průběhu roku určitě dostane šanci.
Větším překvapením každopádně je, že v Las Vegas nejspíš skončí velká posila Vadim Šipačov. Proč se mu v NHL nedaří?
Počítali s ním do první druhé lajny. Měl být tahounem, chodit na přesilovky. Nevím, co se stalo. Tohle je prostě rozhodnutí trenéra a vedení. Já můžu jen říct, že přechod z Evropy do Ameriky není vždycky tak jednoduchý.
Jste součástí úplně nového týmu, hráči mezi sebou mají minimální vazby z minulosti. Měli jste nějaké poznávací akce?
Měli jsme akorát dvě týmové večeře a jednu akci, kde jsme poznávali nejen sebe, ale i město a okolí. Objížděli jsme různá známá místa. To je celé.
Překvapil vás někdo v mužstvu? Někdo, koho jste předtím moc neznal, ale teď si říkáte, jak dobrý je to hokejista?
Ani ne. Všechny kluky jsem víceméně znal podle jména nebo podle toho, když jsem proti nim hrál, případně je viděl v televizi. Nikdo mě moc nepřekvapil.
A jak na vás působí trenér Gerard Gallant? Pořád se má za to, že Florida udělala v minulé sezoně chybu, když ho dost nedůstojně vyhodila.
Trenér je výborný. Mám rád jeho strategii. Chce hrát útočný hokej s pukem na hokejce. Máme takovou filozofii, že kdo má puk, diktuje hru a vyhrává. Trenér se mi tedy zatím líbí. Doufám, že já se mu líbím taky. (smích)
Je Gallant spíš přísný kouč, nebo diplomat?
Od každého něco. Na jednu stranu je v pohodě a komunikativní, ale když je potřeba, zvedne hlas a zařve.
Nemáte žádného kapitána, ale hned šest asistentů, což je vcelku kuriózní. Kdo má v kabině největší slovo?
Zpočátku to byl hodně Deryk Engelland, který je z Las Vegas, takže znal všechno kolem. Jinak všichni veteráni vědí, co mají dělat, a vůdčí roli si rozdělili mezi sebou. Zatím to funguje výborně.
Vy jste se svojí rolí v týmu spokojený, nebo byste chtěl mít víc prostoru? Průměrně na ledě strávíte necelých jedenáct minut.
Každý chce hrát víc. Snažím se trénovat tak, abych hrál a dostal na ledě co nejvíc času. Když se mi bude dařit, dostanu prostoru víc. Takhle to bylo i všude jinde. Všude musíte začít od začátku, nikdo vám nedá nic zadarmo.
