Columbus – Má absolutně totožné tělesné proporce jako předloni kariéru ukončivší veterán Martin St. Louis. Zda jej však napodobí i cenami, kanadskými body a prstenem pro vítěze Stanleyova poháru, zůstává zatím otázkou. Našlápnuto má ale Cam Atkinson výborně.
S kanadským členem Triple Gold Clubu ho pojí množství faktů. Oba měří jen 173 centimetrů a váží shodně 82 kilogramů. Oba v začátcích kariéry prošli juniorskou NCAA. Oba jsou pravá křídla a oběma v draftech kluby příliš nevěřily. Atkinsona si vzal Columbus až v 6. kole jako 157. v pořadí. St. Louise si dokonce nevybral vůbec nikdo.
Přesto se stali vůdčími postavami svých týmů. Jednoho i druhého totiž zdobí talent a především obrovská vůle a odhodlání. Tahoun Blue Jackets má také stejného kondičního kouče Bena Prentisse i hlavního trenéra, který udělal hvězdu ze St. Louise - svérázného Johna Tortorellu.
"Cam našel kouče, který rozumí jeho hře a posouvá ho o level výš. Pracuje extrémně tvrdě a teď přichází čas, kdy sklidí ovoce své dřiny," chválí svého kamaráda St. Louis.
Jiní už zářili, on se bil o místo
Cestu do nejslavnější hokejové ligy světa ale neměl Atkinson jednoduchou. Ještě dvě sezony po draftu hrál jen juniorskou ligu, pak se roky plácal v AHL. V prvním týmu Columbusu se natrvalo usadil až ve 24 letech.
"Dlouho jsem poslouchal, že s mojí výškou nemám šanci se do NHL prosadit. Tyhle řeči ale byly mým palivem, byl to můj oheň. V sobě jsem si vybudoval jistou herní aroganci. To ze mě udělalo hráče, jakým jsem dnes," zamýšlí se Atkinson.
I proto má možná za celou kariéru více branek než asistencí. Nikdo mu však nic nevyčítá. Nedá se říct, že by nehrál týmově. Jen si je jasně vědom své úlohy - střílel góly.
Takhle se trefil minulý týden do síte Ottawy:
Once again, @CamAtkinson13 delivers. #CBJvsOTT pic.twitter.com/fQTAJ0LCP7
— NHL (@NHL) January 23, 2017
To uměl vždycky, ač byl obvykle o hlavu menší než všichni ostatní. "Byl absolutně nejmenší, vždycky a všude, kam jsme přišli," vzpomíná jeho otec, který jej až do juniorského věku trénoval. Důraz kladl zejména na bruslení, šikovnost a herní chytrost, tedy vlastnosti, jimiž by vykompenzoval svou výšku.
Letos Atkinson zažívá zatím životní, přelomovou sezonu. Ve 49 zápasech už posbíral 46 bodů (24+22). K loňskému bodovému maximu mu chybí už jen sedm bodů. A to ještě nejsou odehrány ani dvě třetiny základní části.
Hvězda v ústraní
Pokud bude hokejový Napoleon pokračovat v nastoleném rytmu, mohl by se dostat až k hranici 40 gólů. Hraje v elitní formaci, chodí na přesilovky. Za to může vděčit nejsou sobě, ale taky Tortorellovi. On v něm viděl potenciál a doluje z něj absolutní maximum.
"Když Torts přicházel do Columbusu, Cam hned volal Martymu (St. Louisovi) a vyptával se na něj. Marty mu řekl tohle: 'Bude tě milovat. Hrej jak umíš a on tvou práci ocenění.' A stalo se," prozradil Atkinson senior.
Když se dnes jeho syna zeptáte, jak je možné, že to s tak svérázným, místy až bláznivým koučem vydrží, vyhrkne bez přemýšlení: "Nikdy jsem totiž nepoznal lepšího!"
Atkinson se veze na vlně letošní parádní jízdy Modrokabátníků. Je jejich nejproduktivnějším hráčem, tváří jejich úspěchu. Není ale klasickou hvězdou. Nepatří mezi obletované sympaťáky, nehraje ve slavném týmu. Pořád je tak trochu v ústraní. Ne však na dlouho.
