Kolín nad Rýnem (od našeho zpravodaje) - Hrát se prodloužení tak dlouho, než padne rozhodující gól, možná bychom v Kolíně byli ještě teď. Strhující, napínavé, vyrovnané. Prostě boží! Takové bylo finále hokejového mistrovství světa.
Bitvu Kanady se Švédskem nerozhodlo ani osmdesát minut hry, drama rozsekly za stavu 1:1 nájezdy. A v nich fenomenální gólman Henrik Lundqvist. Vychytal všechny čtyři kanadské střelce, pak na něj spoluhráči v euforii naskákali.
"Nevím, co se bude dít dneska. Ale v příštích dnech budeme slavit doma se svými fanoušky," říkal Joel Lundqvist, kapitán Tre Kronor a brankářovo dvojče. Když Švédové vyhráli šampionát naposledy, v centru Stockholmu se fanoušků mačkaly tisíce.
I tenhle mejdan bude stát za to. Na to vemte jed.
Mezi stovkou novinářů se Joel proplétal ještě hodinu po zápase, světla v hale byla dávno zhasnutá a pořadatelé už v tu chvíli rozebírali kulisy. Jen pár kroků za ním rozdával úsměvy a rozhovory mezi hordou žurnalistů z celého světa také Henrik, jeho brácha - slavný gólman a hrdina večera.
Jejich spoluhráči byli dávno v kabině prolité šampaňským. Dva bratři si první chvíle se zlatem na krku museli tak trošku vytrpět. Tahle medaile totiž patří hlavně jim, to o nich se bude psát. Společně v reprezentačním dresu vyhráli v 35letech mistrovství světa poprvé, pár minut po něm rozdali na dvě desítky rozhovorů. Ochotně a s úsměvem.
Joel už předtím dva tituly mistra světa měl, Henrikovi se úspěchy na šampionátu vyhýbaly. Teď to konečně přišlo, mohou si oslavy užít spolu. Henrik vynuloval v brance při nájezdech všechny čtyři kanadské střelce, Joel pak jako kapitán pohár přebral.
"Přijeli jsme si sem pro zlato. A že jsme ho vyhráli spolu s bráchou, to je fantastické," říkal Joel. "Byl jsem si jistý, že nám Henrik nájezdy vychytá. On si přitom tolik nevěřil, protože se mu na ně v sezoně nedařilo. Ale o to větší radost teď můžeme mít. Splnil se nám sen, tohle je skvělé," vyprávěl dojatý Joel.
Henrik, jenž se hordou novinářů proplétal pár metrů za nim a s pohárem v ruce, se na celé kolo dojatě usmíval. Občas mrknul na velkou televizi za ním, na které běžely nejdůležitější momenty zápasu. A ty pak komentoval. "Je to paráda, hrozně mě bolí nohy a záda, ale tohle vítězství si užiju," říkal.
Na turnaji původně vůbec neměl být, sám měl jiné priority. Rvát se v New Yorku o Stanley Cup, který jako jeden z nejlepších gólmanů poslední dekády nikdy nevyhrál a tohle měla být jeho poslední šance. Rangers ale nečekaně vypadli s Ottawou a Henrik se rozhodl na poslední chvíli Švédy posílit, hlavně kvůli bratrovi.
"Henrik byl úžasný, je to prostě vítězný typ. Tyhle velké zápasy jsou pro něj," říkal trenér Švédů Marcus Kruger. Také on gólmana označil za klíčového hráče zápasu, nejspíš i turnaje.
Že ale Švédové dokážou Kanadu porazit, to věštil Kruger už den před zápasem: "Myslím, že když jsme vyhráli naposledy mistrovství světa, měli jsme v týmu dvojčata. Tak proč bychom ho nevyhráli teď?" říkal po vítězném semifinále s úsměvem. Připomněl, že když Švédové vyhráli šampionát v roce 2013 naposledy, hlavními tahouny týmu byli Henrik a Daniel Sedinové.
Tenhle zlatý příběh patří zase Lundqvistům.
Po dvou letech společně pomohli zastavit dominanci Kanady, svou zemi vrátili na hokejový trůn. A radost z toho mají i Češi: jsou to totiž pořád oni, kterým se naposledy podařilo získat mistrovský hattrick, tedy vyhrát šampionát třikrát za sebou.
Kanadě se to po triumfech v Praze a Minsku teď v Kolíně nepovedlo. I když byla blízko. Tohle finále mohlo dopadnout jakkoliv.
