Riga (od našeho zpravodaje) - Kdo si před klíčovým zápasem proti Finsku prohlédl českou sestavu, možná nechápavě pozvedl obočí. Útoky byly až na pár výjimek opět přeházené.
Další změny pak přišly v samotném kláni za nepříznivého (a posléze konečného) stavu 0:1. Češi poprvé na turnaji nevstřelili gól.
Nezradila je nesehranost? "Myslím, že o ní to není. Nehrála velkou roli. Je to o nasazení, bruslení," prohlásil Pešán.
Poněkud překvapivě zůstal úplně mimo sestavu Michael Špaček, jeden z nejproduktivnějších Čechů v Rize. "Stojím si za tím, i když to teď zní nesmyslně," spustil trenér.
"Chtěli jsme pomoct hře v oslabení, která nám nešla, a defenzivě. Proto jsme na pozici třináctého útočníka dali Adama Musila. Usoudil jsem, že nemůžeme mít zas tolik ofenzivních hráčů. Na ty zbylé jsme naložili víc času."
Zprvu taktika vycházela. Češi v úvodních minutách donutili Finsko k chybám a párkrát sahali po gólu. Jenže pak přišla křeč. Nepřesné přihrávky, zmatek, prakticky žádné šance… Seveřané spustili obrannou mašinérii, které nikdo neunikl.
"Byli jsme trošku bázliví," podotkl Pešán. "Věděli jsme, že Finové hrají extrémně propracovaný systém středního pásma. Po aktivní desetiminutovce nám jejich hra začala tupit ofenzivu. Nenašli jsme dost odvahy na kotouči, dost drzosti v útočném pásmu, abychom překvapili nebo si řekli o přesilovku."
Nepomohly ani hvězdné kanóny z NHL. Při velkém obratu proti Švédsku nakopl mužstvo famózní ranou Jakub Vrána, ale tentokrát mlčel. Stejně jako Dominik Kubalík nebo Filip Chytil.
"Řada našich kluků ze zámoří hrála skvělý turnaj. Rozhodovali zápasy, které jsme museli vyhrát. Ale dneska nám jejich góly chyběly," mrzelo Pešána.
Čechům chyběla jiskra z minulého mistrovství v Bratislavě. Letos připomínali mašinu jen v kritických chvílích ve skupině. "Ale nemyslím si, že by se nepovedlo tým probudit. Některá utkání jsme odehráli velmi slušně. Nemůžu nikomu říct, že by neodehrál turnaj naplno," řekl Pešán. "Samozřejmě to nebylo ideální. Kdybych věděl, jak tým naladit lépe, udělal bych to."
Kritici jako třeba bývalý reprezentant Jiří Hrdina vyčítali českému trenérovi, že na střídačce s týmem nežije a neprojevuje emoce.
"Abych běhal a skandoval, to bych byl víc fanoušek než kouč," ohradil se Pešán v České televizi. "Nechám lidi, ať si udělají obrázek o tom, jak na lavičce vypadám, sami. Jestli jsme měli nejškaredějšího kouče na turnaji, přijímám to. Neovlivňuje to moji práci."
Nyní je jasné, že české čekání na medaili z mistrovství světa se protáhne minimálně na deset let.
Letos přitom měla být blízko. Fanoušky navnadilo devět výher v přípravě a také slabší soupisky obvyklých favoritů, jako je Kanada. "Byla to spíš mediální masáž," okomentoval Pešán optimistické prognózy.
"Ano, měli jsme dobré výsledky, předváděli slušnou hru. Očekávání byla veliká. Já jsem ale u týmu atmosféru a náladu brzdil, protože to vypadalo, že jedeme jenom pro zlato. Jak se ukázalo, nebyla to pravda."
Jelikož Pešán pracuje na hokejovém svazu i jako šéftrenér, dostal otázku, zda z turnaje něco vyvodí. "Nevím, jestli narážíte na to, jestli se odvolám. Zrovna jsem dohrál zápas. Jsem zklamaný," odpověděl.
"Neberu to jako propadák, ale je to neúspěch. Chtěl jsem hrát o medaile. Víc k tomu nejsem schopen říct," dodal.
