Moskva - Český hokejový útočník Jan Marek obdržel na slavnostním galavečeru k uplynulému ročníku Kontinentální hokejové ligy v Moskvě diplom pro nejlepšího střelce soutěže.
Forvardovi Magnitogorsku, který se představil také na mistrovství světa ve Švýcarsku, pomohlo k prvenství 35 branek, které nastřílel stejně jako jeho krajan Pavel Brendl, ale stačilo mu na to méně zápasů.
Marek převzal ocenění z rukou prezidenta ligy Alexandra Medveděva. "Děkuji celému svému týmu, rodině i manželce Lucii. Chtěl bych také pogratulovat ruským hokejistům k zisku titulu mistrů světa," řekl Marek v ruštině na pódiu.
"Určitě bylo těžší hovořit před sálem než dát ty góly," žertoval už po slavnosti s velkým diplomem a malou soškou hokejisty v ruce.
Pro devětadvacetiletého útočníka, který s Magnitogorskem v posledních dnech podepsal novou roční smlouvu, bylo 35 přesných zásahů sezonním maximem v kariéře.
"Jen jednou jsem v Čechách nastřílel 32 branek," připomněl v rozhovoru s ČTK sezonu 2002/03, kdy hrál za Třinec. "Doufám, že to tak bude i pokračovat, i když to bude těžké," přál si Marek.
Z individuálního hlediska mohl být se sezonou spokojený, rád by se však s Metallurgem dočkal i týmového úspěchu. "Skončili jsme celkově třetí, což sice také není špatné, ale snil jsem, že vyhrajeme Gagarinův pohár," svěřil se Marek.
"Ale bronzová medaile se taky počítá," dodal s tím, že doufá v úspěch v příští sezoně.
Na Magnitogorsk si Marek nestěžuje
KHL je podle nejlepšího střelce techničtější oproti české lize, kde se hraje více na tělo; v Rusku je podle něj hra také takticky svázanější, hodně se brání a hodně se přihrává. Rusové jsou i vynikající bruslaři.
Markova manželka Lucie si na svůj úděl nestěžuje: "Důležitý je, že jsme s Honzou spolu, a není důležitý, kde to je." Na železárny - s manželem nejprve byla v Třinci - je zvyklá, i když nyní jsou na Uralu.
"Není to tak strašný, musí se to zvládnout. Chleba a zeleninu koupíte, i když kulturního vyžití je méně. Ale času, kdy jsme spolu, je tak málo, že jsme raději spolu doma než v kině," dodala na adresu života v Magnitogorsku.
"Krize je tu znát. Většina lidí pracuje v železárnách a ty propouštějí. Ve městě nebyla moc příjemná atmosféra, lidé se báli o práci," poznamenal Marek. Na klubu se však krize příliš neprojevila, i když výplaty se třeba zpozdily o dva týdny.
"Musíme to akceptovat. Vyděláváme velké peníze, zatímco lidé dělají za pár drobných. Člověk má srdce, takže to chápe, a vyrovná se s tím," poznamenal.
