Praha – O obhajobě fantazírovali jen ti největší snílkové, ale takovou blamáž nečekal nikdo. Litvínov bude po mistrovském ročníku zachraňovat extraligu v nepopulární baráži. Ještě žádný obhájce tuzemského titulu nezažil tak strmý sešup.
Pryč jsou doby, kdy hvězdami nabitý Vsetín každoročně dláždil cestu k nejvyšším příčkám. Mistři z posledních let často zažívají bolavý návrat do reality. Jenže většinou se vzpamatují a vybojují alespoň předkolo play off.
Litvínovští se neprobudili, a proto jako historicky první extraligoví šampioni nastoupí v baráži hned rok po titulu. Bitvu o setrvání v elitní soutěži svedou s Karlovými Vary a dvěma prvoligovými kluby – Slavií a Jihlavou. Show se zajímavým obsazením začíná v úterý. "Musíme to bezpodmínečně zachránit, teď už není kam couvnout. Psychicky to asi bude náročnější než hrát o titul," vykládal včera novinářům Rostislav Martynek, útočník Severočechů.
I pokud se loňští mistři zachrání, což se očekává, jen částečně tím odčiní bídnou sezonu. Co stojí za nečekaným úpadkem?
Nejbolavější kocovina v historii
Kocovina po oslavách ligového prvenství už poznamenala kdekoho. U Litvínova se dala předpokládat tím spíš, že dlouhodobě podceňované mužstvo usedlo na trůn vůbec poprvé, čekání trvalo dlouhých 56 let.
Severočeši na startu ročníku nevěděli, jak otočit list a nešidit při střídání ani sekundu. V prvních deseti kláních zvítězili v základní hrací době jen jednou. Ačkoliv v Lize mistrů rozhodně nedělali ostudu, neboť prošli až do osmifinále, doma nepřetržitě strádali. Nedokázali vyhrát víc než tři zápasy v řadě a svazovala je křeč.
Generální manažer klubu Robert Kysela rychle poznal, že minulou sezonu nepůjde ani napodobit a začal podnikat kroky, aby pád alespoň zmírnil. Avšak dlouhodobě nepomohlo nic, ani krácení hráčských odměn.
Nikdo nenahradil ztracené opory
Loňskou mašinu zkrátka nešlo pořádně rozjet, protože odešli její největší tahouni. Veterán Martin Ručinský ukončil kariéru, produktivní Jakub Petružálek zamířil do Švédska a mnohdy nepřekonatelný brankář Pavel Francouz zkusil štěstí v Rusku.
Prvotřídní útočníky nenahradil nikdo, roli Francouze měl zastat Jaroslav Janus. Těžký úkol však Slovák s reprezentačními zkušenostmi nezvládl. Sice nevyhořel, ale ani nevyčníval. Proto ho v závěru ročníku vytlačil 24letý Michael Petrásek.
Marný boj o vhodné doplnění kádru ve skromných podmínkách podtrhuje prosincový příchod Radka Dudy. Litvínovští doufali, že bouřlivák, který kvůli svým výstřelkům ztratil v Karlových Varech pozici kapitána, dodá mdlému mančaftu potřebný elán. Jenže Duda prakticky nebodoval a v jednu chvíli vypadl ze sestavy. "Není v kondici," vysvětloval asistent trenéra Jiří Šlégr.
Odešli i důležití trenéři
Problém ovšem nebyl jen v hokejistech. Po mistrovském tažení odešli i ti, kteří je cepovali. Do Hradce pláchl kondiční trenér Marián Voda, jenž má zkušenosti z Kontinentální ligy. Rovněž pracoval s hvězdami NHL.
Nejspíš ještě více pocítili Severočeši ztrátu kouče Miloslava Hořavy, který odjel za kamarádem do Švédska, kde se vzdělávat na tamních kempech. Byť v prosinci zamířil zpět jako konzultant, defenzivu, o níž dřív pečoval, nenašel ve stejném stavu.
Podobně smutný byl i pohled na zbytek litvínovského mužstva, které po roce hrálo na opačném konci tabulky. Nyní Severočeši doufají, že hůř už nebude, neboť v baráži jsou největšími favority. Oproti Karlovým Varům mají slušnou formu a prvoligové kluby předčí kvalitou soupisky.
