Praha - Návrat Jaromíra Jágra do reprezentace se povedl na jedničku. Tým pod vedením Vladimíra Růžičky vyhrál v rámci oslav stého výročí českého hokeje nad Slovenskem vysoko 7:0 a Jágr byl jednou z hlavních postav zápasu.
Před samotným jeho zahájením byl nejlepší Čech v historii NHL uveden spolu s další čtyřicítkou legendárních hráčů uveden do nově vzniklé Síně slávy.
"Za komunistů měl každý hokejista sen hrát ligu a někdy, kdyby to vyšlo zahrát si v reprezentaci. To se splní hrozně málo lidem. A já jsem byl navíc zařazený do Síně slávy," popisoval Jágr své pocity.
Čtěte více: To ale byla exhibice! Češi s pompou rozdrtili Slováky
"Těch hráčů za sto let moc není a já jsem mezi nimi. Je to pro mě obrovská pocta," svěřovala se hvězda ruské KHL dojatě novinářům.
Bez fanoušků by hokej neměl cenu
Jaromír Jágr se vrátil do českého dresu po více než dvou letech a na hřišti ho bylo plno, jeho akce dokázaly spolehlivě rozbouřit téměř zaplněnou O2 Arenu a nakonec se dočkal i gólu.
"Bylo to zvláštní, hrát znovu doma, před českými diváky, před plnou halou. Byl to sice přátelák, exhibice, ale člověk vždycky chce podat nejlepší výkon," podotkl Jágr po drtivém vítězství 7:0.
Zápas jsme sledovali on-line ZDE
"Nikdo nevěděl, jak to bude vypadat, my jsme na ně vletěli, dali dva rychlé góly a oni to neměli vůbec jednoduché," prohlásil druhý nejproduktivnější hráč ruské ligy.
Ten si užíval hry před českými fanoušky.
"Důležité je, aby se diváci bavili. Na fanoušcích jsem závislý, bez nich by hokej neměl cenu," vyznal se Jágr.
Čerepanov? Nemám ani chuť do tréninku
Šestatřicetiletý útočník sice hýřil po zápase vtípky a stříkal na Martina Straku, který byl vedle něho v obležení novinářů, voňavku, ale jakmile přišla řeč na omskou tragédii Alexeje Čerepanova, okamžitě mu přes obličej přeletěl stín.
"Pořád se necítím dobře, ani dneska to nebylo nijak zázračné. Člověk nemá energii, není chuť do tréninku," přiznává. "Nikdy jsem nebyl takhle blízko smrti," dodával přeskakujícím hlasem nejlepší Evropan v historii NHL.
Čtěte také: Zesnulý Čerepanov vždy obdivoval Jágra. Od dětství
"Snad to bude lepší," věří Jaromír Jágr, který si prý v reprezentační pauze rozhodně neodpočine.
"Možná ještě den, ale pak musím tvrdě trénovat," prohlašuje.
Straku musí přemluvit manželka
Olympijský vítěz z Nagana si s největší pravděpodobností zahrál naposledy spolu s Martinem Strakou.
"Víte, jak to je. Poslední slovo stejně bude mít manželka," smál se Jágr. "Důležité je, aby řekla ano manželka Gábina nebo jeho malá dcerka," díval se útočník šibalsky na vedle sedícího Straku.
A jestli věří, že současný tahoun extraligové Plzně změní své rozhodnutí?
"Takhle o tom nepřemýšlím. Martin se věnuje Plzni nejen na ledě, takže ho chápu, stejně jako reprezentačního trenéra, který by ho chtěl v týmu. Záleží na něm," konstatuje Jaromír Jágr.
Ten také přesně neví, kdy se znovu objeví v národním týmu. "Těžko říct. Já se budu snažit hrát nejlepší hokej a pak přijedu na sraz před mistrovstvím světa," říká útočník ruského Omsku.
Čtěte dále: Jágr: Jsem fit a připraven, na mistrovství světa pojedu
A co pro něho účast na šampionátu v šestatřiceti letech znamená? "Jak člověk stárne a blíží se konec kariéry, dívá se na věci trochu jinak než v pětadvaceti," vypravuje Jágr.
"Dospěje, zmoudří... Pro mě to může být poslední šance reprezentovat a slyšet českou národní hymnu," uzavírá jeden z nejlepších hráčů ve stoleté historii českého hokeje.
