Stockholm (od našeho zpravodaje) - Trenér Alois Hadamczik v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o pokoře českého týmu na mistrovství světa a přiznal, že ho mrzely výroky brankáře Saláka o tom, jak hráli Švýcaři hrozně.
"Tohle si nemohl dovolit. Kdyby byli Švýcaři opravdu tak hrozní, měl pustit jen jeden gól a my bychom vyhráli," říká trenér národního týmu pro Aktuálně.cz.
Češi zatím prožívají jedno z nejhorších mistrovství světa v historii, čelí velké kritice fanoušků a jejich postup do čtvrtfinále je za předpokladu, že Norové nezaváhají, podmíněn vítězstvím s Kanadou i s Norskem.
Aktuálně.cz: Vnímáte v průběhu turnaje, jak o českém týmu zatím mluví fanoušci?
Alois Hadamczik: Já tohle nečtu. Nečtu to, když vyhrajeme medaili a nečtu to ani, když turnaj projedeme. Člověk, který mi chce něco říct, mi to řekne. Lidi máme soudné i nesoudné, každý jsme z masa a kostí a máme jiné vlastnosti. Respektuji, co lidé říkají, ale když si pak člověk přečte některé anonymní názory, tak se pozastaví a může si jen říct, že to k tomu patří. Český národ je takový, že vám dá největší ocenění, když něco uhrajete, a pak vám dá sežrat, když něco neuhrajete. Jsem proti všemu psychicky odolný. Pokud mi chce někdo něco říct a vytknout, klidně se s ním o tom osobně budu bavit.
Lidi ale hodně zajímalo hlavně to, jak tým na začátku turnaje působil. Můžu třeba odcitovat slova gólmana Saláka, který po prohře 2:5 se Švýcarskem řekl, že hrál soupeř hrozně. Nechybělo vám náhodou trochu víc pokory?
Ode mě jste to nikdy neslyšel. Švýcaři na tomhle mistrovství ukazují, že jsou výjimečně špičkovým týmem. Jestli se takhle náš hráč vyjádří, já s tím rozhodně nesouhlasím a vadí mi to. Jestli jsou Švýcaři slabí, tak měl pustit jen jeden gól a my vyhráli. I v emocích musí mít člověk svou úroveň, na tohle neměl oprávnění.
Že byl tým jasně lepší, řekli ale všichni hráči...
Je to špatně, já s vámi souhlasím. Člověk musí mít pokoru, jinak to není dobré. A to i v životě. Když si totiž hodně vyskakujete klidně i s medailí na krku, tak zjistíte, že za pár měsíců prohrajete čtyři zápasy a národ vám to vrátí. Jsme tady od toho, abychom udělali národu radost, abychom vyhrávali. Když to nejde, jsme osobnosti, abychom to unášeli. Když se to nepovede, musíme přijmout i kritiku.
Ale ne takovou kritiku, že o nás píšou a říkají, že tady nemakáme. Ti hráči by tady nemuseli být, vydělávají peníze přece někde úplně jinde. Jsou tady všichni dobrovolně kvůli své hrdosti. Je to jen jejich oběť, protože by klidně mohli makat na své letní přípravě. Že se jim nedaří, přece neznamená, že nechtějí. Tak to mám i já. Kdybych to dělal pro peníze, jsem v Rusku a beru desetkrát tolik, co mám tady. Já chci být ale u nároďáku, jsem totiž hrdý, že jsem Čech.
Po prohře 2:5 se Švýcary se hráči vymlouvali na nesehranost a velké hřiště. Nemrzelo vás pak, že jich další den na dobrovolný trénink přišlo jen šest? To si pak fanoušek v Česku taky udělá svůj obrázek...
Takhle to nebylo. My jsme se dohodli, že když budou chtít, den volna si dají. Nebylo to tak, že kluci nepřišli na trénink. Sami hráči řekli: Trenére, jestli to necháte na nás, dejte nám den volna. Já jsem to uvítal, cestovali, přijeli do nového prostředí, zvykali si na časový posun. Řekli jsme teda, že hráči, co jsou na hraně sestavy trénovat budou a u zbytku je to jen na jejich rozhodnutí. I když nám to nakonec nepomohlo, udělal jsem to, co jsem v tu dobu cítil, že je správné.
Těšíte se na to, že v pondělí přijede Tomáš Plekanec, tak velká osobnost a lídr, který zatím týmu chybí?
Já bych neřekl, že chybí jen lídr. Kluky postihlo to, že se sešli z různých koutů světa. Sedla na ně únava, takové to období, kdy chcete, ale prostě to nejde. Zatím se daří jen Voráčkovi, Hudlerovi a v obraně možná Michálkovi a Šmídovi. Další kluci se s tím rvou. Řeči, že na to kašlou, beru jako prostořeké. Vždyť jsou tady dobrovolně, reprezentují sebe i celý národ.
Je pro vás velká vzpruha to, že Plekanec chce přijet a reprezentovat i navzdory tomu, že už může být pozdě? (Plekanec se k týmu připojí v pondělí, to už může být jasno o tom, že Češi nepostoupí do čtvrtfinále)
(Hořce se usměje se) To by bylo špatně, nepřivolávejme to. Tomáš přijede tak i tak. Jeho charakter znám, neodmítl by nikdy a celý tým se na něj moc těší.
Dobře, tak se zeptám teda pozitivně. Jako lídr vám Plekanec určitě pomůže i na ledě, ne?
Jasně. Stačí se podívat na Kanadu, ta se v zápasech trápí a pak přijde hráč, udělá individuální akci, dá dva góly a rozhodne. Taková osobnost, co dá důležité góly, nebojí se jeden na jednoho a udělá akci, jako třeba v Bratislavě Eliáš s Jágrem, nám tady zatím chybí. Musíme s tím ale žít a pracovat s týmem, jaký máme. Tým je kvalitní, ale sedla na něj únava, ze které se zatím nemůže dostat.
Pak se ale nabízí otázka, jestli neuškodilo týmu to, že jste vzal hráčů z NHL na šampionát tolik...
Buď ty kluky chceme a musíme s nimi pracovat, nebo je nechceme a necháme hrát kluky z Evropy. Když pak ale neuhrajeme výsledek, tak nám celá veřejnost vytkne, že jsme nevzali hráče z NHL, co dávali 25 branek. Nemůžeme jimi jen tak pohrdat. Už jenom proto, že bude olympiáda a potřebujeme je vidět i na velkém kluzišti. A to je věc, které si u nich hodně cením: Nebojí se za mnou na tréninku přijet a říct mi: Trenére, já jsem šest let na tak velkém hřišti nehrál, jak mám tyhle situace řešit? Ti kluci nejsou na nikoho naštvaní, jsou naštvaní jen sami na sebe, že se jim nedaří tak, jak bych si přál já i fanoušci.
Jak tým vstřebával ty obrovské komplikace v brankovišti?
To nám rozhodně nepřidalo. Jeden gólman dostal angínu v Brně, druhý už z NHL cítil kotník a najednou se z toho stal zánět šlachy a také nemohl chytat. Do brány jsme postavili Saláka a ten si na druhý zápas zlomil prst. Hromadilo se to tak, že to přecházelo i na hráče. Nikdo nevěděl, co bude, jak to budeme řešit.
O mistrovství světa se říká, že je to vrchol sezony. Vy si ho letos asi moc neužíváte, co?
Já myslím, že se trápím každý rok. Z posledních dvou šampionátů jsme ale šestnáct zápasů z dvaceti vyhráli a měli bronz. Ne vždy to tak ale jde, i když se snažíte.
Je alespoň teď po těch dvou výhrách nálada v týmu lepší?
Věříme hlavně tomu, že pokud postoupíme do čtvrtfinále, budeme hrát velmi dobře. Hráči cítí velkou zodpovědnost a chtějí docílit vítězství. Teď jsme bohužel v situaci, kdy nám nemusí stačit ani tři body. Soustředíme se hlavně na Kanadu a musím říct, že spolupráce týmu jde velmi dobře.
Znepokojuje vás po těch vašich výkonech, že se silnou Kanadou musíte, pokud chcete mít vše ve svých rukou, musíte porazit?
Nebudeme spekulovat. Co kdyby to bylo čtvrtfinále a měli jsme Kanadu? Jdeme do toho zápasu prostě vyhrát a bojovat ze všech sil...
V zápase Bělorusko - Norsko jste si ale včera určitě přál, aby Norové prohráli, ne?
Jasně, že jsem fandil Bělorusům. To bych lhal celému národu, kdybych řekl, že ne.
Co od Kanady čekáte?
Mají tady výborný tým a asi osm absolutně nadstandardních hráčů. Čekám agresivitu a důraz do brankoviště. Mají výborné přesilovky, takže musíme hrát disciplinovaně.
Překvapilo vás, že tady Kanada i v tak komplikované sezoně s výlukou v NHL přivezla takový tým?
Já jsem to čekal. Vyhořeli loni i předloni a navíc dávají dohromady tým, který chtějí naučít hrát na velkém hřišti směrem k olympiádě v Soči.
Zbyněk Michálek vynechal trénink, co to znamená?
Má nastřelený malíček a bolí ho to. Každý takový den mu pomůže. Sice nebyl na ledě, ale makal v posilovně. Půjdeme do zápasu normálně se šesti beky.
