Praha – Mozaika už do sebe pomalu zapadá a trenér Alois Hadamczik v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznal, že začíná mít v hlavně jasnou představu o tom, které hokejisty vezme na olympiádu do Soči. „Z osmdesáti procent mám jasno, zbytek jsou volná místa pro hráče z Evropy, kteří dostanou šanci ještě v prosinci přímo v Soči na Euro Hockey Tour,“ říká Hadamczik.
V sobotu ráno kouč hokejové reprezentace odlétá na inspekční cestu do zámoří, kde bude naposledy před zveřejněním konečné nominace osobně mluvit s dvaadvaceti vybranými adepty, kteří působí v NHL. Poté se jména nominovaných dozví i veřejnost.
A.cz: Co přesně vás teď v Americe čeká?
Alois Hadamczik: Odlétáme v sobotu ráno a uvidíme na naší cestě dvaadvacet českých hráčů, které bychom chtěli vidět v akci a mluvit s nimi osobně. Nebylo to úplně jednoduché sladit i s termíny zápasů, bude to hodně náročné na cestování. Uvidíme třeba zápas Tampy, Philadelphie nebo třeba St. Louis a New Jersey.
Čili týmy, kde hrají například obránce Radko Gudas nebo třeba útočník Vladimír Sobotka. To asi není náhoda, že?
Náhoda to není, vybírali jsme si zápasy podle toho, jaké hráče chceme na vlastní oči vidět. A zrovna třeba Sobotku považuju za velmi dobrého a kvalitního útočníka, se kterým se dá počítat.
V jaké pozici jsou teď naopak hráči jako Jiří Tlustý nebo Jakub Voráček? Ještě na jaře jste plánoval, jak budou svými góly v Soči táhnout tým, jenže letos se jim v NHL vůbec nedaří.
Ale to je pořád předčasné, ještě bych s tímhle nepředbíhal. Do olympiády mají pořád dva měsíce čas na to, aby dokázali vyladit formu. U Voráčka to je navíc podle mého zaviněno tím, jak se letos nedaří celé Philadelphii. Myslím si, že český tým bude Voráčkovi svědčit. Naopak zase můžeme být zatím hodně rádi za to, jak se v Americe letos daří třeba Hejdovi v Coloradu a Hanzalovi s Vrbatou, kteří zase táhnou Phoenix. Nebudu to mít se sestavením konečné nominace jednoduché, ale jsou to příjemné starosti.
O čem se v Americe budete s hráči bavit?
Především bych chtěl znát jejich názor na roli v týmu a jejich osobní přístup k olympiádě. Může se stát, že hráč, který normálně v klubu hraje v prvních dvou formacích, u nás takový prostor nedostane. Tady bychom chtěli znát osobně, jak na to zareaguje a jak, a jestli vůbec, takovou úlohu bude ochoten přijmout.
U hráčů New Jersey Jágra, Eliáše nebo Židlického je ale tohle přece už teď jasné. O čem budete mluvit s nimi?
Diskuse bude volná, spíš jim jen popřeju štěstí a zdraví. Jsou to starší hráči, může to být klidně jejich poslední olympiáda. Jsou to ale zároveň hráči, od kterých očekávám, že budou v Soči týmovými lídry. I je bych chtěl proto vidět před olympiádou hrát osobně. Nebude to ale tak, že s nimi budu řešit třeba složení týmu, že bych si od nich chtěl nechat poradit. Jsou to hráči, měli by se soustředit hlavně na svou hru.
Na vaší poslední tiskové konferenci v Praze jste řekl, že máte jasno o skladbě zhruba poloviny týmu. Jak jste na tom teď?
V tuhle chvíli už mám více méně jasno, kdo do Soči pojede. Řekl bych, že mám tým z více jak osmdesáti procent v hlavě složený.
Zbytek vyřešíte přímo v Americe?
Návštěva a pohovory mi v některých otázkách hodně pomohou, spíš bych ale řekl, že se definitivně rozhodne až poslední Euro Hockey Tour v prosinci v Rusku přímo v Soči. Ta zbylá místa totiž nechávám pro hráče z Evropy. Ti dostanou poslední šanci, aby mi ukázali, jestli mají na to na olympiádu odcestovat.
Na posledním Euro Hockey Tour jste byl ale z výkonů evropských hráčů hodně zklamaný. Už vás to přešlo?
Nepřesvědčili mě a budou muset příště hýbnout zadkem. Předloni jsme Euro Hockey Tour vyhráli, loni skončili kvůli poslední prohře s Ruskem těsně druzí a letos se to otočilo. Jde o to, že se výkonnost našich hráčů v Rusku nezvedá: mají tam stále víc cestování a stále méně trénují. V tuto chvíli tam máme maximálně šest opravdu kvalitních hokejistů. A když si vezmeme, že jsme teď na posledním turnaji přišli třeba o Romana Červenku, Michala Vondrku nebo dlouhodobě o Petra Průchu, kterého třetí otřes mozku odrovnal, bylo to teď ve Finsku znát.
Po návratu z Finska se šířily zprávy o tom, že nálada v týmu není vůbec dobrá, fanoušci navíc volali po vašem odvolání. Jak jste to vnímal?
Takové ankety se objevují vždy, když se něco nepovede. Ale podívejte se na to, jak jsme byli v posledních letech na Euro Hockey Tour úspěšní. A taky si myslím, že se nám podařilo zabudovat do týmu mnoho mladých hráčů: jeden Kovář zářil v útoku, druhý byl velkou jistotou v bráně. Měli jsme teď ve Finsku sedm nováčků, snažíme se v reprezentaci dávat šanci mladým. A já byl nespokojený s tím, jak ti starší, kteří ode mě dostávají dlouhodobě důvěru, ji nedokázali splatit. Jde o hráče, kterým je třeba osmadvacet let, jsou v ideálním hokejovém věku, ale lídry týmu nejsou. První pětku pak máme stejně silnou jako čtvrtou a to je špatně. To víte, že nad tím teď hodně přemýšlím a dávám to do kupy, abychom s tím něco příště udělali.
Naopak tam zazářil gólman Jakub Kovář. Je to nyní právě on, kdo je v tuto chvíli na pozici číslo dva hned za jasnou jedničkou Ondřejem Pavelcem?
Kovář má po tom turnaji velkou šanci na olympiádu jet. Udělal tam svými výkony velký krok směrem k nominaci. Chytal výborně, v klidu, není to problémový hráč. Ale jak říkám, zatím k olympiádě udělal pouze první krok. Do Soči vezmeme na Euro Hockey Tour ještě brankáře Saláka a ve hře samozřejmě pořád zůstává třeba Petr Mrázek. Kovář tomu má teď ale nejblíže.
