Praha - Je pevně rozhodnutý, v extralize bude hrát dál a Litvínov už čeká, až koncem července vyjede s týmem na led. A tak Jiří Šlégr (43 let), který se k hokeji vrátil až v loňské sezoně po dvouleté pauze strávené v Poslanecké sněmovně ČR zase polyká tréninkové dávky.
"Mám pořád chuť," říká olympijský vítěz v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bolest v zádech, kvůli které už jednou na příkaz lékařů ukončil kariéru, teď tlumí čínskou medicínou.
"Jsem neposlušný," tvrdí Šlégr. A čeká, jak se rozhodne jeho další spoluhráč z Litvínova Martin Ručinský. Pokud si o rok prodlouží kariéru také on, budou společně nejstaršími hráči české extraligy.
Na vás už Litvínov čeká. Co Martin Ručinský, máte o něm nějaké zprávy?
Byl na dovolené a vrátil se do Čech nedávno. Viděl jsem ho poprvé včera na golfu (na Memoriálu Ivana Hlinky v Karlových Varech), ale moc jsme neměli čas se o tom bavit. Jak ho ale znám, on na sobě pracuje a rozhodně to u něj není to o letní přípravě. On se udržuje a prostě se v srpnu rozhodne, jestli ještě půjde na led. Tak jako posledních asi sedm sezon.
Takže to bude stejné jako minule? V květnu Ručinský řekne, že končí. V srpnu se rozhodne, že to ještě na rok zkusí?
Taky si z něj děláme srandu. Ale jestli bude hrát dál, budeme nejstarší spolužáci v extralize (směje se).
Vy jste tedy pevně rozhodnutý, že budete pokračovat?
Určitě.
Jaká je vaše současná situace?
Stejná jako před rokem, když jsem se k hokeji po dlouhé pauze vracel. Nevím, jestli to půjde, ale dělám všechno pro to, abych se připravil na novou sezonu. Připravím se a budu čekat i na rozhodnutí trenérů. Jsem totiž zase o rok starší. Na druhou stranu mám za sebou loňskou sezonu a tělo je na zátěž zase zvyklé.
Jak příprava Jiřího Šlégra na novou sezonu vypadá?
Trénuju sám. Žádná letní příprava nebyla nikdy jednoduchá. U mě je to hlavně o běhání a skákání.
Kolik denně uběhnete?
To záleží, jestli dělám sprinty nebo vytrvalost. Trénuju většinou na pásu, denně zhruba hodinku dvacet.
Záda, kvůli kterým vás jednou odnášeli z ledu na nosítkách, bolí?
Ty samozřejmě cítím, ale myslím, že to mám pod kontrolou. Letos se mi stalo jen jednou, že jsem nemohl čtyři dny vůbec trénovat. Paradoxně za to ovšem nemůže zátěž, ale to, že jsem se špatně vyspal (směje se).
Co vám pomáhá?
Můj osobní fyzioterapeut, který dělá čínskou medicínu. Chodím k němu dvakrát týdně. Moje záda jsou špatná, ale dělám taková cvičení, abych je měl pod kontrolou. Zároveň si samozřejmě nesmím ubírat. Kdybych si ubíral, nic v létě nenatrénuju.
S trenéry jste teda domluvený tak, že vyjedete na led a pak se uvidí?
Přesně tak. Já se chci připravit a až pak se trenéři rozhodnou, jestli budu týmu prospěšný.
