Ostrava - Rozporuplné období prožívá v těchto dnech Michal Barinka.

Ve vítkovickém obránci se mísí radost z nominace na olympiádu a zároveň hořkost z reakce části veřejností a médií, která oprávněnost jeho startu v Soči zpochybňuje protěžováním ze strany Aloise Hadamczika, Barinkova tchána a reprezentačního kouče v jedné osobě.

"To šílenství, co vypuklo, to člověk ani nechápe," diví se 29letý zadák, který se hned v nejbližším zápase proti Liberci blýskl gólem a asistencí.

Gól, asistence a ještě nastřelená tyčka. To vypadá, jako byste chtěl rázně umlčet všechny škarohlídy, kteří zpochybňují vaši nominaci na olympiádu.
"To ne. Tohle člověk musí hodit za hlavu a hrát naplno v každém zápase."

Takový povedený zápas vás ale nyní musí těšit dvojnásob, ne?!
"Samozřejmě že to potěší. Ale to jsou věci, které já nebudu komentovat a ani mi to nepřísluší. Já jsem tady od toho, abych hrál hokej a snažil se dál."

Nesvazuje vás nyní to ponominační období, kdy víte, že na olympiádu jedete a bude na vás teď upřena větší pozornost?
"Na to člověk vůbec nemůže myslet. Do každého zápasu se musí jít, jako by to byl poslední."

O své nominaci jste se dozvěděl v pondělí večer z tiskové konference. Jaké byly vaše první reakce?
"Zprvu jsem byl strašně moc šťastný. Ale potom to šílenství, co vypuklo, to člověk ani nechápe."

Čtete články, které se vaší osobou nyní zabývají?
"Tyhle věci určitě nečtu. To bych se musel zbláznit."

Dá se to vůbec nevnímat?
"Musím se pokusit, no. Musím se pokusit tyto škaredé lidi nevnímat."

Pomáhá vám zvládat ten negativní tlak i pan Hadamczik?
"Myslím si, že to nepotřebuju. Myslím si, že jsem natolik starý hráč, že se s tím vyrovnám sám."

Jak reagovala na vaši nominaci rodina? Co říkali hráči a vaši nejbližší vůbec?
"Všichni reagovali pozitivně. V týmu máme super partu, kluci jsou parádní a snaží se mi s tím pomoct."

Proběhla už nějaká soukromá oslava, svačinka pro kabinu? Nebo to teprve plánujete?
"Určitě jsem ochoten pro kluky něco udělat. Ale to se domluvíme, až bude po všem."

Je vám devětadvacet, byl jste na třech světových šampionátech, nyní jedete na olympiádu. Znamená to pro vás vrchol kariéry?
"Prozatím určitě."

Nebo až podle toho, jak v Soči dopadnete?
"To určitě taky. Podle toho, jak se nám tam povede."

Máte už olympiádu v hlavě? Na co se těšíte?
"Zatím musíme s Vítkoviceme odehrát zápasy tak, abychom se udrželi tam, kde chceme. A až potom budu přemýšlet o olympiádě. To nejde takhle dopředu říct, na co se člověk bude těšit. Na to zatím nemám čas."