Helsinky - Čeští hokejisté prohráli v semifinále mistrovství světa se slovenskem 1:3 a po roce si znovu zahrají o bronz.
Aktuálně.cz našlo deset důvodů, proč v boji o finále na své někdejší federální partnery nestačili.
Chyba kapitána
Klíčovým okamžikem zápasu byl samostatný únik Miroslava Šatana, po kterém se Slováci v oslabení dostali na začátku třetí třetiny do vedení 1:2.
Sedmatřicetiletému veterénovi do brejku nechtěně pomohl český kapitán Tomáš Plekanec,jehož riskantní přihrávku přes útočnou třetinu a dvě hokejky soupeře vystihl Michal Handzuš, který vyslal kolegu Šatana do brejku, jenž vyhlášený střelec povedeným blafákem proměnil.
I kvůli této chybě Češi opět museli v závěru dotahovat vedení Slovenska, které naopak během celého zápasu ani jednou nemuselo otevřít svoji hru.
Vynikající Ján Laco
Výběr Vladimíra Vůjtka v klíčových chvílích držel slovenský hrdina nejen tohoto utkání, ale i celého šampionátu, Ján Laco.
Brankář Donbasu Doněck zneškodnil 36 z 37 českých střel a měl vynikající úspěšnost zákroků 97,3 procenta.
V zápase v podstatě neměl jedinou slabší chvilku a i když mu pomáhaly zvonící tyčky, Slováci se o něj mohli v klíčových chvílích opřít.
Nejistý Kovář
Ze souboje gólmanů tak vyšel jako poražený strážce české svatyně Jakub Kovář.
První branku utkání pustil z poměrně velkého úhlu a možná i proti nájezdu Miroslava Šatana, z nějž vstřelil slovenský matador druhý gól, si mohl počínat jinak. V utkání s Nory podobné nájezdy Seveřanů řešil s bravurou.
I když chytil několik velkých šancí soupeře, nejlepší možný výkon jistě nepodal.
Všiml si toho i trenér Alois Hadamczik, který jej po třetím gólu nahradil Jakubem Štěpánkem.
Vůjtkova taktika
Slovákům pomohla také chytrá taktika českého kouče Vladimíra Vůjtka.
Zkušený lodivod, který kdysi soupeřil s Hadamczikem o místo trenéra české reprezentace, totiž našel recept na kombinační českou hru.
Slováci po aktivním úvodu a dosažení branky zatáhli obranný blok, dobře blokovali české pokusy o souhru v útočné třetině a vyráželi k rychlým brejkům.
Úspěšné strategii pomohly navíc dva faktory: Slováci ani jednou neprohrávali a Hadamczik nedokázal svému týmu naordinovat jiný systém hry, třeba na nahazované puky.
Vlažný start českého týmu
S úspěšnou taktikou Vůjtkovců souvisí i zpočátku velmi mdlá hra českého týmu.
Hadamczikovi svěřenci, kteří proti Švédům či Rusům hýřili aktivitou a vysoko napadali, hráli nepřirozeně zaraženě a v první třetině se nemohli dostat do hry.
A Slováci pozvánku do české obrany nejen že přijali, ale současně i přetavili v první branku zápasu.
Zranění Erata
Projev českého týmu výrazně ovlivnilo brzké zranění Martina Erata, který ze zápasu odstoupil po střetu s Liborem Hudáčkem v první třetině.
Nejen že se rozpadla pečlivě složená první formace, ale zároveň ubyl jeden z mála rychlonohých a přímočarých forvardů, který by dokázal protnout sevřený šik slovenské defenzivy.
Faktor jménem Šatan
Slováci se naopak mohli spolehnout na sedmatřicetiletého veterána Miroslava Šatana, který v utkání vstřelil dva góly, jimiž de facto semifinále rozhodl.
Pravé křídlo Dinama Moskva navíc excelovalo při bránění českých přesilovek.
Nevyužité přesilovky
Češi v utkání dostali hned třikrát možnost přesilové hry, ovšem ani jednu z nabídnutých šancí nevyužili.
Nejen že si nevytvořili v přesile skoro žádné gólové příležitosti, ale navíc na začátku třetí třetiny po brejku Šatana inkasovali rozhodující gól.
Promarněné šance
I přes nevyužité přesilovky, zblokované střely a dobrou slovenskou obranu se Češi dostali do mnoha gólovek, nicméně jejich efektivita při zakončení byla žalostná.
Michael Frolík, Milan Michálek, Petr Průcha či Aleš Hemský se ocitli v hodně dobrých příležitostech, nicméně Čeští kanonýři pravidelně troskotali na skále jménem Ján Laco.
Smůla
A i když nakonec Češi Laca překonali, zradila je hokejová štěstěna. Tyčku slovenské branky rozezvonili Miroslav Blaťák i Michael Frolík a Milan Michálek byl jen centimtery od toho, aby dotlačil puk za brankovou čáru.
Naopak při první i druhé gólové akci stála Fortuna při Slovácích, kteří byli výrazně lepší při využívání jejích rozmarů.
Tak či onak jen na smůlu si Češi rozhodně stěžovat nemohou.