Český tým byl na domácí půdě proti Walesu dvě minuty od ztráty dvou bodů. Ale značně obměněný kádr se dokázal ve velmi krátké době vzchopit po ráně do vazu v podobě vlastního gólu Jiránka.
Právě schopnost vypořádat se s nepříznivým vývojem zápasu Brücknerovým svěřencům v poslední době scházela. Zatímco na Euru v Portugalsku otočili tři zápasy v řadě z nepříznivého stavu, v poslední kvalifikaci na MS nedokázali reagovat na vedení soupeře v obou zápasech proti Nizozemsku a v Rumunsku, stejně tak jako na samotném šampionátu proti Ghaně a Itálii.
Podobná vítězství v posledních minutách dodají mužstvu morální sílu a mohou nastartovat zajímavou sérii. Stačí si vzpomenout právě na výhru z ME 2004 nad relativním outsiderem z Lotyšska, po níž dokráčelo Česko až k bronzovým medailím. Hráči totiž dokázali zopakovat obrat i proti Nizozemcům a Němcům.
V zápase s Walesem by byla ztráta z domácího hřiště velmi nepříjemná. I přes nesporné kvality ostrovního celku se mezi favority na postup počítá vedle Čechů spíše s Němci, Slováky a možná i s Iry.
Nový vítr do dříve neměnného kádru přišel z řad útočníků z domácí ligy Kuliče a Lafaty. Po jejich představení se možná začala otřásat jistá pozice Milana Baroše vedle Jana Kollera.
Jako náhrada za letitou oporu na pravé straně se ukázal být správnou volbou Libor Sionko. Roli kapitána a režiséra hry převzal po Pavlu Nedvědovi na výbornou Tomáš Rosický.
Mnohem jistějším dojmem oproti posledním zápasům působila obranná čtveřice, jíž kryl záda výborný gólman Petr Čech.
Výkony reprezentantů očima redakce deníku Aktuálně.cz:
Petr Čech Na vítězství nad Walesem má obří podíl. Dlouhé minuty na něj nemířil z velšských kopaček žádný míč, ale při ojedinělých leč stoprocentních šancích musel vytáhnout bravurní zákroky. Při samostatném nájezdu liverpoolského kanonýra Bellamyho výborně načasoval vyběhnutí, kterým překazil největší šanci ostrovanů v zápase. Při nastřelené tyči ve druhém poločase měl i potřebný kus štěstí. Čechův rychlý návrat do top formy po operaci ramen je obdivuhodný.
Tomáš Ujfaluši Poslední starty v reprezentaci pro něho nebyly nejšťastnější. Na MS proti Ghaně nepůsobil nejjistějším dojmem a ještě obdržel červenou kartu. Po přípravě proti Srbsku jej nepřímo kritizoval i trenér Brückner. Proti Velšanům však nechal na nejisté výkony zapomenout. Pravá strana mu svědčila více než post ve středu obrany. Vládl ve vzduchu, vyhrával souboje a z druhé vlny vydatně podporoval ofenzivu.
Martin Jiránek Jeho zařazení na stopera místo Radoslava Kováče bylo možná trochu překvapivé. V zápase odvedl standardní výkon, ale nepolapitelný Bellamy mu dělal velké starosti. Při šanci ve druhém poločase, po níž zazvonila tyč, si liverpoolský střelec pohrál se zadákem Spartaku Moskva jako kočka s myší. Po nešťastném vlastním gólu se na něho mohla snést velká zloba fanoušků, po Lafatově druhém gólu se na jeho minelu brzy zapomene.
David Rozehnal Podal solidní výkon, ale nevyvaroval se slabším okamžikům. Občas nikým neatakován zkazil rozehrávku, což se mohlo zle vymstít. Při jednom z mála nebezpečných průniků Giggse do pokutového území upadl. Kapitán Walesu však zaváhání českého zadáka nezužitkoval. Ve druhém poločasu se dostal do slibné šance, jeho "koník" z hranice malého vápna šel těsně vedle branky. Stejně jako Kováč nastupuje v klubu v záloze, což by mohl být pro reprezentaci v budoucnu problém.
Marek Jankulovski Na levé straně působil jistým dojmem a svým typickým způsobem se zapojoval do ofenzivy. Rozehrával standardní situace a útočníky zásoboval centrovanými míči, které však ne vždy našly adresáta.
Jiří Štajner Na uvolněnou pravou stranu po Karlu Poborském dostal přednost před Liborem Sionkem, ale důvěru pro základní jedenáctku od reprezentačního kouče zřejmě jen tak znovu nedostane. Utkání nezačal špatně. Několikrát si pěkně narazil s nabíhajícím Ujfalušim, předváděl efektní, ale neefektivní kličky. Postupem času však útoky Česka u něho končily, utápěl se v přílišném sólování, kazil přihrávky a zpomaloval hru celého mužstva. Od diváků občas sklidil pískot. Po jedné z jeho nepřesností kouč naštvaně ukázal na lavičce na Libora Sionka, který Štajnera o poločase vystřídal.
Tomáš Galásek Odehrál utkání pozičně velmi precizně. Nejlepším momentem byl zastavený průnik rozběhnutého Bellamyho ze sedmnácté minuty. Nebýt Galáskova včasného vypíchnutí míče, velšský útočník by se řítil do vyložené šance. Držel se zpátky, hru dopředu, jak je jeho zvykem, příliš neoživoval. Směrem dozadu to však byla jiná káva. Dvě minuty před koncem jej v rámci taktického střídání nahradil Kováč.
Tomáš Rosický Zhostil se role kapitána a tahouna týmu na jedničku. Podnikal rychlé přímočaré akce, strhával svým nasazením osatní, občas zkoušel střely zdálky. Za rychlý ťukes se svým bývalým dortmundským spoluhráčem Kollerem na počátku druhé půle sklidil bouřlivý aplaus. Po nešťastném vlastním gólu Jiránka nepropadl panice, rychle doběhl pro míč do sítě a uháněl s ním do středového kruhu.
Jaroslav Plašil Na levé straně zálohy nahradil Pavla Nedvěda. Operoval na velkém prostoru, často si sbíhal hluboko do středu pole, ale do mistrovstí jeho předchůdce mu ještě přeci jen něco schází. Dobře se pohyboval, jenže slibně se rozvíjející akce několikrát zazdil váhavostí a propásl vhodný okamžik pro přihrávku či střelu.
Jan Koller Byl velmi aktivní, několikrát si pěkně narazil s novým kolegou v útoku Kuličem, chodil si pro míče i do středu pole, kde se kličkou prosadil jeden na jednoho. Do vyložené šance se však dostal jen jednou. Jeho hlavu hledalo hodně centrů, ale ani jeden z nich nebyl správně načasovaný. Nejlepší kanonýr české reprezentace se do zakončení dostával v nevýhodných pozicích.
Marek Kulič Jedno z nejpříjemnějších reprezentačních překvapení dneška. Mladoboleslavský třicátník vlétl do zápasu jako uragán a velšským obráncům nedal vydechnout. Žádný míč pro něho nebyl ztracený. Už ve druhé minutě předvedl povedenou akci s Kollerem a čtyři minuty na to měl vyloženou šanci ke skórování, kterou neproměnil. Gól by si za svoje představení určitě zasloužil. Ve druhém poločase mu postupně ubývaly síly a v soubojích s říznými zadáky začal zaostávat. Čtvrt hodiny před koncem jej střídal David Lafata.
Libor Sionko Sionko se dostal na hřiště ve druhém poločasu. Poměr příznivců a odpůrců jeho nominace do národního týmu se po sobotním zápasu určitě rapidně změní v jeho prospěch. Přestup do Glasgow Rangers jde rychlonohému křídlu k duhu. Sionko výrazně oživil pravou stranu zálohy. Zpočátku se nemohl prosadit v soubojích s Rickettsem, ale s přibývajícím časem jeho výkon rostl. Velké nasazení korunoval asistencí u obou branek českého týmu.
David Lafata Debut z říše snů. Nervozitu z premiéry nechal v šatně, první kontakt s míčem po pár sekundách na ploše proměnil v gól a o necelou čtvrthodinu rozhodl o osudu utkání. Trenér Brückner si musí gratulovat k brilantnímu tahu, když nasadil mezinárodně neostříleného forvarda do takhle důležitého zápasu. Jablonecký střelec mu splatil důvěru tím nejlepším způsobem. Radost mu nemůže kazit ani pravděpodobný ofsajd při jedné z gólových tref.
Radoslav Kováč se dostal na hřiště až v 88. minutě a nebyl hodnocen.
