Jak hodnotíte letošní podzimní vystoupení Jablonce celkem v deseti zápasech na evropské scéně?
O nějakém nadšení mluvit nelze, ale propadák to taky nebyl. Za úspěch lze považovat už postup z kvalifikace po dvou vysokých výhrách nad Žilinou do Konferenční ligy. V této nové soutěži jsme pak vybojovali šest bodů a až do posledního kola jsme si udrželi naději na účast v jarním play-off. Čekal jsem trošku lepší vysvědčení a nebýt dvou až tří zbytečně ztracených bodů, tak jsme z něj také měli radost.
O vašem vyřazení z pohárové Evropy rozhodla až porážka 0:2 v posledním kole na hřišti poslední Kluže. V čem vidíte její hlavní příčinu?
Hlavně v prvním poločase jsme měli dvě velké gólové šance, ale neproměnili jsme je, a těsně před přestávkou se domácí ujali vedení. To byla pro nás hodně nepříjemná rána a naopak Rumuni se po změně stran snažili udělat všechno pro to, aby byli úspěšní. Nám se nepodařilo vstřelit ani kontaktní branku a v závěru jsme ještě jednu inkasovali. Hlavní příčinu tedy vidím v neproměňování velkých gólových šancí, což nás však trápí celý podzim.
V kterých zápasech s Alkmaarem a Randers vám pomohlo štěstí, nebo naopak jste měli na víc?
Alkmaaru jsme na jeho půdě podlehli 0:1 a určitě jsme měli na plichtu. Nejvíc nás však mrzela domácí plichta s Randers, protože hosté vstřelili vyrovnávací gól na 2:2 až v poslední minutě z penalty. Naopak na jejich hřišti se na nás usmálo štěstí. Dánové byli lepším mužstvem, vedli už 2:0 a nám se podařilo zachránit remízu.
Neovlivnil nezvykle náročný program vaše výsledky v lize, ve které teď Jablonci patří až 13. příčka?
Mohlo se to projevit, protože jsme nebyli zvyklí hrát každé tři dny a k tomu ještě často v noci cestovat. Navíc máme poměrně úzký hráčský kádr a k tomu všemu se doslova trápíme v koncovce. Inkasujeme laciné góly a na každou vstřelenou branku se hrozně nadřeme. Takže když dáváme málo gólů, tak logicky máme i málo bodů. Po čtyřech vydařených sezonách s účastí v evropských pohárech prožíváme z řady nečekaných porážek zklamání. Přesto snaha opustit nepříjemné nebezpečné pásmo v dolní polovině tabulky nám nechybí.
Neprojevil se na vašich výkonech také zatím nepravomocný trest pro majitele Miroslava Peltu?
Poslední soudní verdikt pro nás určitý šok byl, ale neřekl bych, že kvůli tomu řešíme špatně finální přihrávky nebo to ovlivňuje naši střeleckou potenci.
Jaká cesta vede k vašim stále výborným výkonům i po 40. narozeninách a jaké jsou vaše aspoň nejbližší fotbalové představy?
Na každý zápas se připravuji stále stejně, motivace mně nechybí a vyhýbají se mi i zdravotní problémy. Věk to všechno moc neovlivňuje, i když musím přiznat, že z mimořádné náročnosti se únava někdy projevuje. Pokud jde o moji případnou další profesionální kariéru, tak důležité bude zdraví, odpovídající výkonnost a názor trenéra i majitele klubu. Fotbal je můj život, stále mě baví a pořád mám motivaci něčeho dosáhnout.
