Na čtvrtečním zasedání o tom rozhodl výkonný výbor slovenského fotbalového svazu. Kocian na lavičce nahradil Dušana Galise, který se po kvalifikační porážce s Německem dohodl na ukončení smlouvy a rozhodl se naplno věnovat politické kariéře.
Podle svazového šéfa Františka Laurince by měl nový kouč podepsat kontrakt platný do konce roku 2009, jeho prvním úkolem bude vytvořit vlastní realizační tým. Národní tým povede Kocian poprvé 15. listopadu v přípravném zápase s Bulharskem, který se uskuteční v Žilině.
Na jaře pak bude pokračovat kvalifikace o postup na mistrovství Evropy, v níž patří mezi soupeře slovenských fotbalistů také český tým. V Bratislavě Češi vyhráli 3:0, Slovákům patří v tabulce třetí místo, když o tři góly prohráli doma i s Němci.
Kocian, který má trenérské zkušenosti z německého fotbalu, je šestým řádně zvoleným koučem slovenské reprezentace. U národního týmu pracoval již dříve jako asistent prvního trenéra samostatné reprezentace Jozefa Vengloše.
"Jsem rád za důvěru. Mohu teď slovenskému fotbalu vrátit třináct let trenérských zkušeností," řekl po jmenování Kocian novinářům. Upozornil, že nepřichází k týmu v roli spasitele. "Kvalifikaci ale ještě nepovažuji za ztracenou," uvedl Kocian.
Podle českého kouče Františka Straky, který s Kocianem hrál v národním týmu, je jmenování československého Fotbalisty roku 1990 dobrou šancí pro Slovensko.
"Má obrovskou zkušenost, hlavní je ale to, že má obrovský respekt u hráčů a silnou pozici. Z toho by mohl těžit," řekl v rozhovoru Straka, jenž momentálně trénuje rakouský Innsbruck.
Vedle společného startu v obraně československé reprezentace na mistrovství světa v roce 1990 oba bývalé hráče spojuje i trenérská zkušenost z německé ligy.
"Dbá na disciplínu, hlavně taktickou. Bude schopen využít sílu hráčů z Norimberka," uvedl Straka s odkazem na úspěšné bundesligové legionáře Róberta Vitteka a Marka Mintál.
Kocianovo jmenování ve čtvrtek posvětil třináctičlenný výkonný výbor. Mezi čtveřicí kandidátů na uvolněný post byli vedle něj také bývalý sparťanský trenér Stanislav Griga, Vladimír Weiss a Dušan Radolský.
Kocian je československým fotbalistou roku 1990
Někdejší stoper československé reprezentace a čtvrtfinalista MS 1990 Ján Kocian začínal v roce 1993 trenérskou kariéru jako asistent Jozefa Vengloše. V sezoně 1997-98 koučoval i FC Drnovice a trénoval také německé St. Pauli, kde dlouhá léta hrával. Dnes se stal osmačtyřicetiletý Kocian lodivodem slovenských fotbalistů a vrátil se tak ke svému národnímu mužstvu.
Fotbalista roku 1990 na hřišti vynikal přehledem i rozvahou, s kapitánskou páskou byl vždy mužem na svém místě. Rodák z Topolčianek u Zlatých Moravců (13. března 1958) začínal jako útočník a přes zálohu se dostal až do zadních řad, kde v poměrně pozdějším věku vynikl nejvíce. Po angažmá v Martinu (1974-77), Duklách Písek a Tábor (1977-79) hrával dlouho za Banskou Bystrici (1979-88).
V červnu 1988 přestoupil již jako třicetiletý - splnil tak podmínku ČSTV pro odchod do ciziny - do německého St. Pauli, v němž vydržel do roku 1993.
"Při přechodu do bundesligy jsem považoval za nejtěžší vyrovnat se Němcům silou sebevědomí. Odcházeli jsme ven uťápnutí, bez schopnosti komunikace," říkal. Kvůli dvěma operacím zad musel skončit, ač to ještě zkoušel v sezoně 1995 i za domácí klub PFK Piešťany. V čs. lize odehrál 209 utkání (20 gólů), v německé soutěži 90 duelů (pět branek).
Přestože to měl do reprezentace jako Bystričan "trochu dál" než třeba ze Sparty, zářil i v dresu se lvíčkem na prsou. Oblékl jej prvně v září 1984 proti Řecku a poté i v dalších 25 zápasech.
Za olympijský tým hrál dvacetkrát. Jeho nejslavnější chvíle přišly na MS v Itálii, kde byl hloubavý Kocian oporou defenzivy - ne náhodou předstihl v anketě o československého Fotbalistu roku 1990 i Tomáše "Bombera" Skuhravého.
Kocian, jenž se ženou Hanou vychoval děti Jána a Michaelu, zvažoval po hráčské kariéře manažerskou a trenérskou roli. Zvolil druhou variantu. Nucený odchod od slovenské reprezentace provázely v roce 1995 pochybnosti.
"Najednou mě odvolali s tím, že jsem prý nedal písemně žádost o uvolnění na stáž a zanedbal svou práci. Cítil jsem, že proti Venglošovi i mně krystalizovala skupina, jíž nevonělo, že jsme po návratu ze zahraničí dostali místa jako první trenéři. Bral jsem to jako podraz a chtěl jít až k soudu. Nakonec jsem se nebránil a raději odešel, přestože jsem tím přišel o peníze," vyprávěl časopisu Fotbal, který spekuloval o vlivu ukřivděného kouče Dušana Galise a jeho okolí.
Po prvotní zkušenosti u celku SR vedl Duklu Banská Bystrica (1996-97) a Drnovice, až získal post asistenta v 1. FC Kolín nad Rýnem (1999-2002). Následovala asistentura v Eintrachtu Frankfurt (2002-04) a trenérská práce s celky RW Erfurt (2005) a nakonec i SV Siegen (2005-06).
A jaké má zkušenosti s trénováním v různých zemích? "Zatímco v Německu si může být trenér jist, že když podá fotbalistům prst, tak toho nezneužijí, u nás i v Čechách vám mnoho hráčů okamžitě chňapne celou ruku. Oni nepotřebují vysvětlovat, proč to či ono dělat, oni potřebují mít nad sebou diktátora s bičem."