Praha - Cítil, že potřebuje změnu. Na manažerských pozicích pracoval Jaromír Šeterle v českých ligových klubech zhruba čtvrt století, už ho tam vlastně nemělo co překvapit. "Ztrácel jsem motivaci," přiznává.

Po letech, kdy po začátcích v Unionu Cheb vytáhl Mladou Boleslav ze druhé ligy až do pohárové Evropy nebo kdy ve dvou etapách řídil pražskou Slavii, už hledal jinou výzvu.

A našel ji. Jak sám říká, role manažera fotbalové reprezentace do 21 let dala jeho profesní kariéře nový, zajímavý směr. "Ohromně mě to baví," usmívá se.

První cyklus, který s "21" absolvoval, byl opravdu speciální a atypický. Evropský šampionát této věkové kategorie totiž pořádala právě Česká republika, takže tým trenéra Jakuba Dovalila nehrál kvalifikaci. A na turnaj se proto musel připravit v přátelských zápasech. Cíl v podobě postupu do semifinále, potažmo na olympijské hry, se sice na ME splnit nepodařilo, ale i tak mužstvo české fanoušky zaujalo a nezklamalo.

"Dneska vidíte, jak pracovité a charakterní hráče jsme v tom týmu měli. Koubek, Brabec, Skalák, Frýdek, všichni ti kluci už dneska nahlížejí do áčka nebo jsou jeho součástí. Jedním z principů naší práce pochopitelně je vychovávat hráče pro A-tým, takže jsem samozřejmě rád, že už se to v řadě případů zdařilo," podotýká Šeterle.

O postupu se rozhodne na podzim

Nežije ale vzpomínkami, na to nemá čas. Další "jedenadvacítka" je právě uprostřed bojů o postup na šampionát do Polska. "Ten turnaj bude mít poprvé 12 účastníků, takže UEFA zavedla nový kvalifikační model. Vítězové 9 skupin postoupí na turnaj přímo, desátým účastníkem Eura bude pořádající tým. No a 4 nejlepší z druhých míst se utkají o zbývající 2 postupová místa. Není to nic jednoduchého," podotýká Šeterle.

"Vedeme tabulku, máme nějaký náskok, ale do Polska je ještě daleko. Na podzim ještě hrajeme v Belgii i Černé Hoře, takže ty rozhodující zápasy nás teprve čekají," zdůrazňuje.

Průběžná tabulka skupiny vypadá následovně:

Pro postavení Čechů v čele tabulky byla v dosavadním průběhu klíčová jablonecká výhra 1:0 nad Belgií, kterou zařídila branka Patrika Schicka. V Lotyšsku Češi jen remizovali 1:1, domácí duel s Černou Horou skončil přestřelkou 3:3. Na jaře vyhráli oba zápasy s Maltou a doma s Lotyšskem.

Ve skupině zbývá týmu Vítězslava Lavičky sehrát tři zápasy, v září v Černé Hoře a Belgii, v říjnu pak doma s Moldavskem.

Zdálo by se, že až do září nemá tým kolem "jedenadvacítky" do čeho píchnout, Jaromír Šeterle vás ale rychle vyvede z omylu.

"Ono to sice navenek může vypadat, že máme výstupy naší práce jen jednou za tři měsíce, ale ta práce je samozřejmě denodenní. Uplatňujeme dva základní principy. Naše činnost je v první řadě týmová, ale také průběžná, tedy nikoli nárazová," zdůrazňuje.

Známky se scházejí na flipchartu

Ani otázka, co tedy kupříkladu dělal včera, Jaromíra Šeterleho nevykolejí. "Ráno jsem jel na Strahov na FAČR a dělal řadu administrativních věcí. Pak jsme se s trenérem Víťou Lavičkou bavili o širší nominaci na květnové soustředění v Kaprunu. A řešili jsme už i zářijové termíny, jestli nepožádáme o posunutí jednoho z těch utkání o den oproti původnímu rozpisu. A pak taky řeším, kde budeme hrát zápas s Moldavci," naznačuje, že se ve funkci opravdu nenudí.

Základem celé práce kolem týmu do 21 let je průběžné pozorování výkonů, jež předvádějí adepti reprezentačního dresu. "Celkem sledujeme zhruba kolem čtyř desítek hráčů, vidíme je prakticky v každém zápase, ke kterému nastoupí," říká Šeterle.

"Pravidelně se každé pondělí nebo úterý scházíme v počtu šesti sedmi lidí, jsou tam trenéři jedenadvacítky, v poslední době i trenér dvacítky Martin Svědík - a s nimi Pepík Pešice a Mirek Jirkal, kteří sledují jak naše hráče, tak soupeře. A rozdělujeme si úkoly, kdo kam pojede nebo koho bude sledovat v televizi či na internetu. Zároveň hodnotíme předcházející víkend. Všechny sledované hráče na flipchartu hodnotíme a ony pak ty přidělené známky v nějaké časové řadě pokaždé nějaké to hledisko ukáží," prozrazuje manažer pracovní metody týmu, který sleduje fotbalisty pro reprezentaci do 21 let.

"I samotné nominace pak probíhají na principech týmové práce, tvoří se postupně. Rozhodující slovo v nich má samozřejmě Víťa Lavička jako hlavní kouč, v otázce brankářů dáváme hodně na názor Petra Kouby, který je samozřejmě specialista. Rozhodujeme společně a případné sporné momenty řeší Víťa Lavička s asistentem Vaškem Jílkem," dodává manažer Šeterle.

Agenti, kteří zastupují jednotlivé hráče, mu prý v té souvislosti nic nenašeptávají. "Nezaznamenal jsem, že by mi někdo volal a radil, ať nějakého jeho klienta nominujeme, to opravdu ne. Když s agenty komunikujeme, jde iniciativa spíš z naší strany, když je třeba vyřešit třeba nějaké praktické věci, třeba s cestováním. Jako velký problém vnímáme, že žádný gólman, který pro nás přichází v úvahu, v klubu nechytá. Bavíme se proto třeba s agentem Viktorem Kolářem, jestli by z Perugie nešlo někam přesunout Zimu, aby jinde chytat začal."

Od Vydry čekal větší iniciativu

Nejsložitější případ nastal loni před Eurem v otázce Watfordu, který nechtěl na turnaj uvolnit Matěje Vydru. "Nebylo to jednoduché. Druhá anglická liga pro Watford a Vydru končila 2. května a sezona Premier League jim startovala až 2. srpna. Záleželo samozřejmě na tom, jak se to uchopí. Já jsem Matějovi říkal: Máš tři volné měsíce, to je krásný mezičas, já ti to přeju, aby sis zahrál Premier League, ale stát se může všechno, třeba že klub po postupu koupí nové hráče... Nenech si proto Euro "21" utéct, zvlášť když se hraje v Česku. A to se přesně stalo..." Jak známo, Vydra na Euru pro 21 nehrál a posléze se nevešel do kádru Watfordu, načež se vrátil opět o soutěž níž, kde hostuje v barvách Readingu.

"Abych to zkrátil, od Matěje jsem před rokem čekal mnohem větší iniciativu v tom, aby si případně na šampionátu zahrál," říká Šeterle. "Počítám, že teď před velkým Eurem asi Pavlu Vrbovi nevzkáže, že nepojede na turnaj do Francie, protože se připravuje na Premier League..."

Z toho, že by její hráči měli vedle svého programu v reprezentačním "áčku" absolvovat i ME hráčů do 21 let, nebyla loni vůbec nadšená ani Sparta. "Tam se ale ukázal silný charakter Kadlece, Brabce, Krejčího i Kadeřábka. Všichni se postavili k té věci tak, že na turnaji jednoznačně hrát chtějí. I když jim to jejich klub ne zcela doporučoval. A vyplatilo se jim to, Euro jim prospělo, dneska hrají v klubu evropské poháry, jsou v reprezentaci."

Šeterle i trenér Lavička sázejí na intenzivní komunikaci. A to nejen s hráči. "Když jsem působil v klubu, měl jsem někdy pocit, že ze Strahova se nikdo neozývá, že komunikace na této úrovni vázne. Tak to se teď snažíme trochu změnit. Vycházím z podstaty, že my jako reprezentace si hráče z klubů vlastně půjčujeme. A chtěl bych, aby platilo, že jim je vždycky po srazu vrátíme v lepším stavu, než v jakém k nám přijeli."

Jak se ukážou Simič a Jankto?

Na začátek kvalifikačního cyklu zařadili stavitelé týmu seznamovací sraz. A vztahy uvnitř týmu by měl ještě více upevnit i chystaný květnový turnus v Kaprunu. Tam tým do 21 let tradičně uvítá hotel St. Florian, který provozuje rodina někdejšího fotbalového bosse Vlastimila Košťála.

"Na Kaprun zveme víc hráčů než obvykle. Důležité je, aby se kluci mezi sebou poznali. Ono to není jednoduché, když Vašek Černý přijede z Ajaxu, gólmani z Perugie či Evertonu a spolu s nimi jsou tam kluci, co u nás v lize někdy třeba působí na rozhraní áčka a juniorského týmu. Jsou to různé světy a je potřeba, aby se promísily a aby ti kluci vytvořili jeden tým," zdůrazňuje Šeterle.

Sám je zvědav třeba na Stefana Simiče nebo Jakuba Jankta. "Simič se objevuje na střídačce AC Milán, ale bohužel nenastupuje. V minulém ročníku působil ve druhé lize a tam pravidelně hrál. Na jednu stranu určitou kvalitu určitě má, o tom není sporu, jinak by v tak velkém klubu nebyl. Ale my ho nemůžeme nominovat do ostrého zápasu jedenadvacítky, když teď v klubu nehraje," přemítá manažer. "Naopak Jankto teď pravidelně nastupuje v Serii B v barvách Ascoli."

Obecně by hráčům a jejich rodičům doporučil spíš pozdější odchody do zahraničí. "Je to individuální. Jsou tu čestné výjimky jako třeba Vašek Černý, který má v Ajaxu ideální podmínky pro svůj růst. Ale kdybychom si zpětně udělali statistiku, tak většinou se v cizině nejlépe prosadili hráči, co do ciziny odešli, když jim bylo, řekněme, 21 let a víc - jako Nedvěd, Šmicer, Koller a mnozí další."