Rosický schytal od hráčů Ghany tolik ran, jako už dlouho ne. Několikrát se snažil statickou hru českého týmu oživit průniky středem hřiště, ale ani jednou neuspěl.
"Snažil jsem se je zaskočit, ale oni mě zastavovali taktickými fauly. Některé z nich rozhodčí odpískal, ale další zase zůstaly nepotrestány. Mohl jim určitě rozdat více karet," vrátil se dnes Rosický k průběhu zápasu.
I s odstupem času ho mrzelo, jak se duel začal vyvíjet. "Jsem totiž přesvědčen, že nebýt toho gólu, tak to bylo všechno jinak. Jestli Ghaňanům něco vyhovuje, pak je to hra nahoru-dolů. To je voda na jejich mlýn," zalitoval okamžiku z úvodu druhé minuty, po němž se český plán ocitl v troskách.
České mužstvo podle něho potom stál zápas hodně sil. "Jezdili jsme opravdu nadoraz, nikomu nelze nic vytknout. Ještě nikdy jsem například nezažil, aby Pavla Nedvěda braly křeče, ale tentokrát na něj přišly už v 75. minutě," řekl Rosický.
Hodně mohly podle jeho soudu změnit situace, které přišly ještě před poločasem. Dvakrát se v šanci objevil právě Rosický. "Jenže jednou mi šajtli dobře zblokovali a podruhé jsem míč dobře netrefil," prohlásil český záložník.
Právě v efektivitě české hry byl proti prvnímu zápasu největší rozdíl. "S Američany jsme téměř každou šanci využili, jenže tentokrát ne. Pokud bychom vyrovnali, určitě by se obraz hry výrazně změnil," mínil Rosický.
Vzpomínky na zápas v něm doznívaly ještě dlouho. Přesto už začal spřádat plány na rozhodující čtvrteční bitvu s Itálií, která může znovu všechno změnit. Nálada v týmu proto není podle Rosického přes prohru vůbec na bodu mrazu.
"Už v autobuse cestou do hotelu bylo vidět, že kluci jsou bojovně naladěni. Nemáme proč klesat na mysli, protože stále máme všechno ve své moci," zhodnotil české vyhlídky.
