V pondělí ale půjde v jeho případě všechna úcta stranou. Reyna povede americké fotbalisty jako kapitán do bitvy proti české reprezentaci v Gelsenkirchenu. Dvaatřicetiletý záložník Manchesteru City připustil, že zahajovací utkání může mít pro tým USA klíčový význam v dalším vývoji šampionátu.
"Myslím, že by proti Čechům byla dobrá i remíza. Bod bych zřejmě bral," řekl na dnešním odpoledním setkání s novináři v Hamburku Reyna. "Oni mají skvělý tým, navíc jsou takticky velmi vyspělí a za celý zápas neztratí koncentraci.
Hrají velmi chytře a hlavně mají ve svém středu velké individuality - Poborského, Rosického, Nedvěda a Kollera. To je obrovská síla," podotkl Reyna, jeden z klíčových hráčů amerického výběru. Na zarputilého středopolaře tým USA hodně spoléhá, právě o Reynu se mají v záloze rozbíjet české útočné vlny.
"Nejde jen o mě. Jestli chceme v pondělí uspět, musíme hrát všichni skvěle. Základem bude výkon v obraně, potom bychom Čechy mohli ranit z brejků. Ale víc ze mě nedostanete," tajil Reyna s úsměvem taktické plány svého týmu.
"Buďte si ale jistí, že my jsme také připravení výborně," upozornil Reyna, kterého nedávno trápily problémy se stehenním svalem, ale nyní je už v naprostém pořádku. V Německu zažívá už počtvrté v kariéře atmosféru světového šampionátu. Dobře si vybavuje své první mistrovství před dvanácti lety, kde Spojené státy na domácí půdě postoupily do osmifinále, ale pak vypadly s pozdějším vítězem, Brazílií.
Tehdy ale Reyna jako jednadvacetiletý zelenáč ještě do hry nezasáhl. "Ale i tak jsem byl šťastný, že jsem u toho mohl být. Byl to pro mě neskutečný zážitek," líčil nadšeně Reyna.
Ve Francii v roce 1998 už byl plnohodnotným členem týmu, ale musel strávit potupné tři porážky a poslední místo v základní skupině. Před čtyřmi lety naopak Reyna a spol. v Japonsku a Jižní Koreje slavně dokráčeli až do čtvrtfinále, kde smolně vypadli s Německem, následným finalistou.
"Teď by byl pro nás úspěch i postup ze skupiny, protože jsme opravdu ve vynikající společnosti. Jestli ale dál budeme držet při sobě, může se nám to povést. V soudržnosti a týmovém duchu je naše největší síla. Nemáme žádné hvězdy, tak to musíme nahrazovat jinak," prohlásil Reyna.
Dobře si vybavuje poslední vzájemný zápas USA s tehdejším týmem Československa. Na světovém šampionátu v Itálii v roce 1990 šlo také o první zápas ve skupině a Československo svého soupeře rozdrtilo 5:1. To Reyna ale ještě seděl s kamarády u televize a jen těžko se smiřoval s krutým debaklem.
"Pamatuju si na to, ale to je už jen historie. Tehdy jsme měli nezkušený tým plný nezkušených amatérů, teď to bude určitě o něčem jiném. Něco podobného tentokrát zcela určitě nedopustíme," usmíval se lídr amerického týmu.
Reyna se v Německu vrací na důvěrně známá místa. V bundeslize se objevil v roce 1994 hned po svém prvním mistrovství světa, kdy zamířil do Leverkusenu. Dodnes na své premiérové angažmá v Evropě, kde se prosadil jako jeden z prvních Američanů, rád vzpomíná. "Byly to moc krásné časy.
V kabině jsem tam potkal hráče kalibru Völlera, Schneidera nebo Schustera. Byla to pro mě obrovská škola a skvělý základ pro další kariéru," vzpomínal Reyna, který v roce 1997 zamířil ještě na krátké hostování do Wolfsburgu.
Přes Glasgow Rangers a Sunderland se pak dostal až do Manchesteru City, kde znovu patří k ústředním postavám. Letošní sezona ale pro něj zatím vyzněla rozpačitě: jeho tým skončil v Premier League až patnáctý, jen těsně nad sestupovým pásmem. Navíc amerického hráče často brzdila zranění. "Proto bych si teď rád spravil chuť na mistrovství. Snad tady neskončíme hned po skupině," přál si Reyna.
