Dvaatřicetiletý útočník rakouského Salcburku má držet ofenzivu českého týmu na mistrovství světa v Německu. Elitní forvardi Jan Koller s Milanem Barošem totiž jsou zranění a jejich návrat na trávník je zřejmě v nedohlednu. Proto teď Češi budou při dobývání ghanské a italské defenzivy spoléhat právě na Lokvence.
"Škoda, že jsou kluci zranění. Teď se na nás lepí smůla, v Praze to začalo už s Vláďou Šmicrem, teď jsou mimo Dino (Jan Koller) s Barym (Milanem Barošem). Snad dnes z nemocnice přivezou dobré zprávy. Ale na druhé straně nás tady je třiadvacet a hrát chce každý," prohlásill Lokvenc. Ten si premiéru na světovém šampionátu odbyl v pondělním vítězném duelu s USA překvapivě už během prvního poločasu.
V jeho závěru se zranil Koller a na hřiště musel rychle naskočit z lavičky další dlouhán Lokvenc. "Šel jsem do zápasu bez rozcvičení, ani jsem neměl čas se rozhýbat. Bylo to docela těžké," popisoval autor čtrnácti reprezentačních branek při dnešním setkání s novináři.
V zápase proti Američanům měl Lokvenc ztíženou pozici, na hrotu útoku se sám pral s přesilou amerických obránců. Čeští záložníci se už drželi zpátky, tolik Lokvence na hrotu nepodporovali a soustředili se spíše na plnění defenzivních povinností.
"Hrát na jednoho útočníka je docela složité, ale když to dobře doplňují záložníci, tak to také není úplně špatná varianta," uvažoval Lokvenc, který většinu letošní sezony vynechal stejně jako Koller kvůli operaci zkříženého vazu v koleně. Není pochyb o tom, že právě Lokvenc je za Kollera ideální náhradou.
Typologicky podobní útočníci těží především ze své postavy a vynikající hry hlavou. Mužstvu pomáhají třeba při dlouhých nákopech, kdy dokážou pokrýt míč a spoluhráči pak snadněji získávají pozice na soupeřově polovině.
Přesto Lokvenc tvrdí, že se od sebe s Kollerem v jistých ohledech také liší. "Každý nás sice srovnává, ale oba máme ve svém herním stylu něco jiného. A Jenda je také třeba mohutnější, má víc svalů, je asi o patnáct kilo těžší," vysvětloval Lokvenc.
"Ale úkoly na hřišti máme oba podobné, trenér od nás chce v podstatě stejné věci," připustil Lokvenc, který je v reprezentaci v posledních letech Kollerovým náhradníkem a čekatelem na šanci. Lokvenc sám na vlastní kůži zažil, jak těžké je bránit Kollera. Ve vzájemných zápasech v bundeslize, kdy hrál za Kaiserslautern a Bochum a Koller v Dortmundu, se oba čeští obři hlídali při standardních situacích.
"Nikomu bych nepřál Honzu bránit, jde to snad jenom s faulem. Jakmile se rozběhne, všechny odtlačí a nikdo ho nezastaví," popsal Lokvenc, který ale má s Kollerem dobrou vzájemnou bilanci. V jednom ze zápasů se při rohovém kopu Lokvenc vymanil z Kollerova sevření a skóroval. "Od té doby mi pak Honza pořád lezl na záda," líčil Lokvenc.
Těší jej, jak dobře čeští fotbalisté do mistrovství vstoupili. Tříbrankového vítězství si Lokvenc váží, je to prý dobrý vklad do dalších bojů.
"Musíme udělat ještě nějaký bod, abychom postoupili dál. Bylo by krásné, kdyby už v sobotu po zápase s Ghanou bylo hotovo," přál si Lokvenc. "Hlavně ze sebe musíme všichni vymačkat maximum. Musíme dřít na krev, stejně jako proti Američanům," dodal.
