Moskva - Nemohl přeslechnout, jak se ho fanoušci Maroka snažili rozhodit. "Méééssi, Méééssi," skandovali, když se mu něco nepovedlo. Jenže Cristiano Ronaldo se nenechal vyrušit od splnění svého úkolu. Jeho přesná hlavička přiblížila Portugalce postupu do osmifinále.
Přišel do tiskového střediska, usedl za stůl, otevřel si láhev s pitím, občerstvil se a začal odpovídat na otázky. Celkem tedy dvě, což je zvykem u těch, kteří jsou vyhlášeni Mužem zápasu. "Jsem šťastný, že jsem dal gól, ale nejdůležitější je, že jsme vyhráli. Soupeř nás překvapil, měl několik šancí. Ale nakonec se nám to podařilo, teď musíme jít krok za krokem, abychom se zlepšovali," prohlásil.
Dostal povolení k odchodu, zasmál se nad rychlostí interview a odešel. Už ani sám neví, kolikátou cenu převzal. Ale tahle se přece jen lišila. Podle mnohých ji dostal jen za své jméno a za gól ze standardní situace, což rozhněvalo marocké novináře. Trenér Herve Renard musel odpovídat na to, co si o udělení ocenění myslí. "Nejsem tady proto, abychom komentoval, kdo je zvolený Mužem zápasu, to není moje práce. Mojí prací je, že maročtí lidé mohou být velmi pyšní na svůj tým," prohlásil.
Měl pravdu, protože jeho mužstvo i podruhé na turnaji předvedlo velmi dobrý výkon, jenže stejně jako proti Íránu (0:1), ani tentokrát nedokázali skórovat.
A tak nechali vyniknout Cristiana Ronalda. Vlastně jej neuhlídali v jediný moment. Když ve čtvrté minutě rozehrál Joao Moutinho rohový kop, kapitán se položil do míče a hlavou si připsal už čtvrtou trefu na šampionátu. Zároveň také zaznamenal 85. gól v národním týmu, čímž se stal nejlepším reprezentačním střelcem ze všech evropských zemí.
Do mnoha dalších šancí se však nedostal. Portugalci hráli mizerně, nedokázali své hvězdě vytvořit víc příležitostí. A když po jedné kostrbaté kombinaci přepálil vysoko branku, více než dvacet tisíc frustrovaných fanoušků Maroka začalo sborově zpívat: "Méééssi, Méééssi". Tohle se opakovalo ještě několikrát, především, když se mu něco nepovedlo.
Třeba jakmile nevyužil šance na další zásah ze dvou přímých kopů. Jako vždycky si udělal čtyři a půl kroku zpět, rozkročil se, nadechl a… zeď.
V závěru zápasu plnil roli jediného vysunutého útočníka, což není jeho pozice, nejvíc času strávil ve středovém kruhu, když čekal, jestli se pod tlakem hrající obrana vymaní z problémů a založí protiútok. Nedočkal se, a tak aspoň chodil poctivě bránit při standardních situacích. Na úrovni první tyče, kousek před hranicí malého vápna. Tam chodil vyčkávat na soupeřovy centry.
Bylo to výkon daleko od jeho spektakulárního představení proti Španělsku. Ale jedno se nemění, i tentokrát zařídil své zemi to, co potřebovala. Zas a znovu. Dokázal to v osmadvaceti, ve třiceti i v současných třiatřiceti.
"Proč? Protože má skvělého trenéra," zavtipkoval Fernando Santos mezi novináři. Nicméně vzápětí našel portugalský kouč ještě výstižnější vysvětlení. "Zraje jako portské víno. Ví, jak své schopnosti a kvality s přibývajícími roky ještě vylepšovat. Jde opačným směrem než ostatní hráči v jeho věku, neustále se vyvíjí. Zná sám sebe a ví, co může dělat. Způsob, jakým na sobě teď pracuje, není ten, který používal před třemi či čtyřmi roky. A není to ani způsob, který bude používat za pár let," chválil Santos kapitána týmu.
Budoucnost teprve ukáže, ale současnost je jasná. Portugalci mají po dvou zápasech čtyři body díky čtyřem zásahům Cristiana Ronalda. Od šampionátu v roce 1978 v Argentině se jen jednomu hráči povedlo nastřílet víc než šest branek za turnaj. Brazilci Ronaldovi v roce 2002 (8). Jinak stačilo držitelům Zlaté kopačky šest zásahů, ve dvou případech (2006, 2010) pouhých pět.
Portugalský jmenovec má velmi dobře našlápnuto. Rekordmana Justa Fontaineho, který se před šedesáti lety ve Švédsku trefil třináctkrát, asi nedostihne, ale na slavného Brazilce by si mohl troufnout.
Ovšem za předpokladu, že se hra Portugalců výrazně zlepší. I když zatím to vlastně ani nepotřebovali… Zatím jim stačil ten, který kráčí proti proudu času.
