Praha - Belgie narazí ve druhém zápase MS na Tunisko a může si s předstihem zajistit postup do osmifinále. Na posledních dvou turnajích vypadla ve čtvrfinále. Ambice hvězdami nabitého týmu jsou ale podstatně vyšší.
Za Belgii hrají největší hvězdy současnosti. Hazard, Mertens, Kompany, De Bruyne, Lukaku… Belgičané zatím nikdy nezískali na mistrovství světa medaili. Pokud mají šanci, tak s touhle generací.
Gólově ji má táhnout milovaný i nenáviděný Romelu Lukaku.
K profesionální kariéře se propracoval tak trochu "africkou" cestou. Bez špiřkového vybavení, bez toho aby se v televizi díval na Ligu mistrů, zato s mnoha zápasy v parku s kamarády.
Potomek konžských přistěhovalců vyšel z chudých poměrů na předměstí Antverp. "Měli jsme jako děti stále stejné jídlo. Mléko s cereáliemi nebo chlebem," vzpomínal pro The Players’ Tribune. "Jednou jsem dokonce viděl, jak mamka ředí mléko vodou. Byli jsme na tom hodně špatně," vypráví Lukaku.
Říká, že ho dětství ve složitých poměrech posílilo. "Ve sportu se mluví o mentální odolnosti. Já jsem ten nejodolnější ze všech, které můžete potkat," prohlašuje sebevědomě.
"Všechny zápasy, které jsem hrál, pro mě byly finále. Lhostejno, jestli šlo o hru v parku nebo o přestávce ve škole. Pro mě to bylo finále a mým cílem bylo roztrhat míč a zničit soupeře," vrací se Lukaku k minulosti.
V prvním utkání na mistrovství světa 2018 Lukaku vstřelil dvě branky a je nejlepším střelcem belgické historie. Jenže v dospívání na svůj původ často slyšel narážky.
Odkud je? Jak je starý? Chci vidět jeho občanku, slýchával. Přednosti urostlého útočníka budily podezření. "Odkud bych asi byl? Jsem Belgičan, narodil jsem se v Antverpách," pomyslel si vždycky a vařila se v něm krev.
"Chtěl jsem být nejlepším hráčem v belgické historii. Ne dobrým, ne výjimečným. Nejlepším. Byl jsem naštvaný kvůli spoustě věcí. Kvůli krysám v našem domě, kvůli tomu, že jsem nikdy nemohl vidět Ligu mistrů, kvůli tomu, jak mě brali rodiče ostatních hráčů," dodává.
Jako malý kluk rodičům slíbil, že v 16 letech nastoupí za Anderlecht. Povedlo se mu to 11 dní po šestnáctých narozeninách.
Pak už následovaly další štace. Po přestupu do Chelsea musel potvrdit své kvality ve West Bromu a Evertonu, až se ve 23 letech stěhoval do Manchesteru United, kde je útočníkem číslo jedna.
Dodnes mu občas někdo v Belgii připomene jeho původ, Lukaku se ale cítí být Belgičanem. "Nemusíte mě mít rádi, ale narodil jsem se v Belgii. Vyrostl jsem v Antverpách, Lutychu a Bruselu. Začnu větu francouzsky a dokončím vlámsky, je mi to jedno," odpovídá naštvaně.
Teď už kvůli svému původu nedůvěřivcům občanku ukazovat nemusí. Má už jen jeden cíl.
V Rusku může předvést celé Belgii své umění a stát se nejlepším fotbalistou historie této země, tak jak si předsevzal.
"Chci si turnaj hlavně užít, bavit se fotbalem. Žádný stres. A lidi? Ti ať si říkají co chtějí," řekl urostlý forvard před turnajem. Pokud dnes Belgie porazí Tunisko, má jistý postup do osmifinále. Pak je cesta k historickému úspěchu otevřená.
