Moskva (od našeho zpravodaje) - Stojí před hlídaným vstupem do tréninkového areálu argentinské reprezentace v městečku Bronnicy, kde se výprava ubytovala. O kovové zábrany si opřel kolo. Obyčejné, nijak zvlášť "nadupané".
Z obou stran předního kola má pověšeny brašny. V té levé je ukrytý fotoaparát a další věci potřebné k psaní svých blogů, do pravé si ukládá jídlo. Na rám si připevnil taštičku s nářadím pro případné opravy, na zadní část kola veze stan a oblečení.
A nebyl by to Argentinec, kdyby s sebou neměl konvičku na maté. Černou, omlácenou, jako by měla za sebou dvacet let každoročního čundru. Maté je typický argentinský (jihoamerický) nápoj, známý svými povzbuzujícími účinky. Z malé nádobky s kovovým brčkem rád usrkává i Lionel Messi a další jeho spoluhráči.
Právě dres s desítkou si Santiago přetahuje přes hlavu, když odpovídá v jednom z rozhovorů. Během chvíle se u něj střídají televizní štáby i píšící novináři. Doma budou rádi, až jej spatří v televizi.
Naposledy jej viděli v březnu, pak se vydal na cestu. Z Buenos Aires letěl do Barcelony, kde sedl na kolo a proměnil se v cyklistického Forresta Gumpa. Postupně projel dvanáct zemí, nevynechal ani Česko. "Z rakouského Lince jsem se přesunul do Českého Krumlova, z něj pokračoval do Prahy," popisuje.
V hlavním městě strávil deset dní. "Bydlel jsem u kamarádky, shodou okolností začátkem května, kdy byl státní svátek a ve městě byla příjemná atmosféra. V Česku, a potom i v Polsku, se ke mně chovali hezky," usmívá se s tím, že během cesty nečelil žádným problémům. Jediné, co ho překvapilo, byly pražské ceny za pivo. "Chutnalo mi, ale bylo drahé."
Jeho cílem bylo městečko Bronnicy ležící téměř hodinu a půl cesty autem na jih z centra Moskvy. Během třech měsíců ujel téměř čtyři tisíce kilometrů. Slušný kousek, o to víc, že se prý na tohle dobrodružství nijak zvlášť nepřipravoval. "Byla to moje osobní výzva, chtěl jsem se poprvé dostat na mistrovství světa," vysvětluje svou motivaci.
"Nepřipravoval jsem se, však se podívejte na moje tělo. Byl to takový rychlý nápad, bláznivý," culí se. Jestli neměl před startem úplně "šlankovní" postavu, tak na konci své cesty už je pohublý. A taky zarostlý a opálený, nicméně určitě nevypadá unavený. "Někdy jsem odpočíval, ale když jsem přes den jel, tak jsem zvládl v průměru mezi devadesáti až sto dvaceti kilometry, záleželo na počasí. Cítím se v pohodě."
Do Ruska vyrazil bez vstupenky na zápas, ale nakonec se zřejmě dostane na duel Argentiny s Nigérií. "Los Albicelestes", jak je tým jeho země přezdíván, prohráli na předchozím šampionátu v Brazílii až ve finále s Německem a Lionel Messi tak stále čeká na svůj první titul. Vzhledem k tomu, že argentinská superstar oslaví za dva týdny 31. narozeniny, je pravděpodobné, že jde o její poslední turnaj na vrcholu sil. "Je to možné, ale já věřím, že ještě jeden zvládne," říká.
Messi a spol. pocestují na zápas s Nigérií (až poslední ve skupině) do Petrohradu. Santiago sedne na kolo a vydá se… na nádraží, kde s ním nastoupí do vlaku. Takovou štreku, dalších osm set kilometrů, by už nedal.
