Grímm patří zároveň k hlavním obžalovaným v celé kauze. Se státním zástupcem Janem Schollem uzavřel dohodu o vině a trestu, kterou dnes soud potvrdil a odsoudil Grímma k půlročnímu trestu se zkušební lhůtou na 14 měsíců, k peněžitému trestu 198.000 korun a k pětiletému zákazu činnosti rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta fotbalových utkání.
Za přijetí úplatku a potenciální ovlivnění čtyř zápasů dopoledne soud vyměřil osmnáctiměsíční podmíněný trest se zkušební lhůtou na dva roky, zaplacení 350.000 korun a čtyřletý zákaz činnosti rozhodčího a podobných funkcí bývalému rozhodčímu Marku Janochovi. V úterý dostali podmíněné tresty také bývalý delegát Miroslav Skála a Petr Tarkovský, kteří rovněž uzavřeli se žalobcem dohody o vině a trestu. Přestože ze čtyř mužů, kteří se státním zástupcem uzavřeli dohody, klade Grímmovi obžaloba za vinu nejvíce skutků, dostal z nich nejnižší podmíněný trest a druhou nejvyšší pokutu.
Čtyřiačtyřicetiletý Grímm je přitom jedním ze čtyř hlavních obžalovaných. Protože podle obžaloby jednal jako člen organizované zločinecké skupiny, hrozil mu zvýšený trest až na deset let a osm měsíců, upozornil soudce Vladimír Žák.
Od začátku trestního stíhání ale Grímm spolupracoval s vyšetřovateli. Mimořádné snížení trestu pro něj Scholle odůvodnil tím, že Grímm jako spolupracující obviněný pomohl rozkrýt trestnou činnost skupiny ve větším rozsahu a doplnil další skutky, o nichž vyšetřovatelé původně nevěděli. Zájem uzavřít dohodu o vině a trestu měl Grímm už na samém začátku vyšetřování, řekl Scholle.
Grímm při své květnové výpovědi u soudu označil Berbra za jednoznačně nejmocnějšího muže v českém fotbale. Coby rozhodčí ho vnímal jako svého hlavního nadřízeného, kterého si nechtěl rozhněvat žádný sudí, řekl soudu. "Činy, které jsem spáchal, mě mrzí, bohužel už je ale nevezmu zpět," řekl dnes soudu.
Přiznal přijetí úplatků za ovlivnění utkání mezi Radotínem a Dobrovicemi, mezi B týmem Bohemians a Sokolem Brozany, zápasů Vyšehradu s Ústím nad Orlicí a s Litoměřickem, přiznal i dohodu o ovlivnění přátelského utkání Vyšehrad - Motorlet kvůli sázkám. Nepopřel ani další část obžaloby, v níž se s Berbrem a dalšími zpovídá z vyvedení peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu. Grímm přiznal, že vypsal faktury na 850.000 korun na dodání sportovního zboží a zajištění semináře, pro sebe z toho měl 50.000 korun.
Janoch se u soudu přiznal k přijetí úplatků v zápasech mezi Slavojem Vyšehrad a Ústím nad Orlicí a mezi Vyšehradem a Litoměřicemi v roce 2019 ve prospěch Vyšehradu a dále v roce 2020 v soutěžním zápase mezi B týmem Bohemians a Sokolem Brozany a mezi Vyšehradem a Motorletem. Za jednání ve prospěch organizované zločinecké organizace působící kolem Berbra mu hrozil mu za přijetí úplatků nepodmíněný trest až na pět let a čtyři měsíce vězení.
Čtyři dohody o vině a trestu se z celé kauzy vyjmuly k samostatnému projednání. Soud s ostatními obžalovanými včetně Berbra má pokračovat v týdnu od 18. září. Uzavřené dohody podle soudce Žáka nemají vliv na rozhodování o vině u zbývajících obžalovaných v celém případu.
Podle obžaloby na 21 lidí z fotbalového prostředí a FC Slavoj Vyšehrad stál Berbr v čele organizované zločinecké skupiny, která se v letech 2019 a 2020 podílela na zmanipulování deseti zápasů třetí a druhé ligy. Berbra státní zástupce viní z toho, že využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Vyšehradu podle požadavků tehdejšího sportovního ředitele klubu Romana Rogoze.
Vybraní sudí a delegáti, ale i jeden hráč a funkcionář konkurenčních klubů pak za úplatek pomáhali Vyšehradu k výhře, říká obžaloba. Berbra a další lidi také státní zástupce viní ze zpronevěry při vyvedení peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu prostřednictvím fiktivních faktur. Berbrovi, který u soudu jakoukoli vinu odmítl, hrozí za vedoucí pozici v organizované zločinecké organizaci až 12 let vězení.
