Dres, v němž dal Maradona gól "boží rukou", může stát více než 40 milionů korun

ČTK ČTK
28. 11. 2020 13:28
Za dres Diega Maradony, v němž dal slavný argentinský fotbalista ve čtvrtfinále mistrovství světa v roce 1986 proti Anglii proslulý gól "boží rukou", může v současnosti jeho majitel dostat až dva miliony dolarů (44 milionů korun). Tvrdí to americký odborník na aukce sportovních trofejí David Amerman, kterého citovala agentura Reuters.
Diego Maradona s trofejí pro vítěze MS 1986.
Diego Maradona s trofejí pro vítěze MS 1986. | Foto: ČTK

Dres je vystaven ve fotbalovém muzeu v Manchesteru, kam ho zapůjčil bývalý anglický reprezentant Steve Hodge. Právě po jeho nepovedeném odkopu vstřelil Maradona rukou, kterou rozhodčí nepostřehli, první gól zápasu. Po utkání si oba hráči vyměnili v tunelu dresy. Argentina nakonec v Mexiku získala titul.

Podle Amermana je běžné, že po smrti sportovních legend vyletí cena pamětních předmětů vzhůru. "Viděli jsme, co se letos stalo po smrti (basketbalisty) Kobeho Bryanta. To byl okamžitý obrovský cenový skok. Ale pak to zase opadlo, protože se trh nasytil," řekl odborník.

Podobný průběh očekává i po úmrtí argentinské fotbalové hvězdy. Maradona zemřel ve středu, bylo mu 60 let. "Jeho hráčská karta z doby, kdy začínal, stála před lety pár set dolarů. Včera už za ni někdo požadoval 20 tisíc," doplnil Amerman.

Agentura připomněla, že jinou cennou relikvii vlastní také irský fotbalista Liam Brady. Ten po zápase v roce 1979 získal Maradonův dres s číslem 17, což je rarita, neboť věhlasný Argentinec jinak zásadně nastupoval s desítkou. Brady prohlásil, že se dresu zatím rozhodně zbavit nehodlá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Analýza: Dezinformační weby nejčastěji líčí NATO jako agresora a Rusko jako oběť

Líčení západních zemí a Severoatlantické aliance jako agresorů a Ruska jako země, která se pouze brání, je nejčastějším z narativů, které v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinské hranici využívají české kvazi-mediální weby. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra.

Reakce podle analýzy zapadají do dlouhodobé kritiky západní orientace a podpory kroků Ruska na příslušných webech, mezi kterými má výsadní postavení česká mutace ruského propagandistického webu Sputnik.

Centrum v období od 11. do 25. ledna analyzovalo 350 textů na vybraných účtech na facebooku a na webech, které označuje za kvazi-mediální. V příslušném období podle centra využívání vybraných manipulativních a propagandistických narativů zesílilo. "V rámci analyzovaných textů obsahovalo zhruba 39 procent článků dezinformační či manipulativně-propagandistické narativy obecně podporující ruskou interpretaci situace či pozici a kroky Ruské federace," stojí v analýze.

Převládající narativ podle analýzy líčí NATO, západní státy a USA jako viníka situace a Rusko jako oběť. "Zahrnuje i subnarativ tvrdící, že obviňování Ruska z eskalace situace je jen záminka pro rozšíření NATO, posílení jeho vojenské přítomnosti na jeho východní hranici, či na další území," uvádí centrum.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

V Itálii prezidenta nezvolí ani ve čtvrtek, pravice se zdrží hlasování

Ani po čtvrtém kole hlasování nebude mít Itálie nového prezidenta. Výsledek je jasný předem kvůli postoji zástupců pravicových stran, kteří oznámili, že se ve čtvrtek hlasování zdrží. Podle agentury Reuters tím vzniká prostor, aby se představitelé levicových a pravicových uskupení shodli na kandidátovi, který bude mít šanci získat většinu hlasů v dalších kolech.

Pro zvolení hlavy státu je ve čtvrtém kole poprvé potřeba pouze nadpoloviční většina sboru volitelů, v prvních třech kolech byly nutné hlasy dvou třetin zákonodárců a zástupců regionů. Současný italský prezident Sergio Mattarella se už nechce ucházet o další sedmiletý mandát a strany dosud marně hledaly obecně přijatelného kandidáta.

S poklesem kvora se podle analytiků pravicový blok může pokusit prosadit vlastního kandidáta bez dohody s levicí a populistickým Hnutím pěti hvězd. Mezi skloňovanými jmény je předsedkyně Senátu Elisabetta Casellatiová ze strany Vzhůru Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Před takovým postupem ale varovali představitelé středolevicové Demokratické strany a Hnutí pěti hvězd, podle kterých by zvolení prezidenta bez širší dohody ohrozilo soužití ve vládní koalici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy