Čtyřiadvacáté kolo otevřelo očekávané pražské derby. V něm samozřejmě nešlo jen o body. I když se letos nerozhodovalo o titulu, tak mělo přesto velký náboj. Bylo to znát na nervozitě a přemotivovanosti hráčů.
V samotném utkání jsem nic extra kvalitního neviděl. Řešení některých situací bylo velmi unáhlené, zkrátka nehrál se úplně fotbal podle mého gusta.
Ve slávistickém mužstvu mě velmi překvapil mladý Janda. Bylo to pro něho první těžké utkání. Hrál odvážně, neschovával se a měl dokonce na kopačce zlomový okamžik. Kdyby proměnil svoji první šanci, mohlo se derby vyvíjet jinak.
Na straně Sparty byl silně motivován Řepka. Hrál neustále na hraně žluté a možná i červené karty. Ale stejně tak se mohl například poroučet gólman Vorel po souboji s Kiselem.
Rozhodčí podal katastrofální výkon. Chybou bylo už to, že arbitr spojený s aférami byl vůbec delegován. To považuji za naprosté selhání. Utkání pak vůbec nezvládl. U nás nedokáží zápasy jako derby řídit ani ti rádoby zkušení rozhodčí. Může klidně pískat nějaký začátečník a chyby se pak budou moct alespoň něčím omluvit.
Dosoudilův zákrok by se nikde na světě takhle neodpískal. Rozhodčí prostě jen nešťastně kompenzoval. S lidmi, s nimiž jsem seděl na tribuně, jsme se na sebe jen nechápavě podívali. A je úplně jedno, z kterého byli tábora.
Pozápasové reakce sparťanských fotbalistů byly vzhledem k jejich postavení v tabulce spíše směšné. Na druhou stranu vrátili Slavii porážku a mají na to právo. To je zkrátka rivalita. Vždycky se podobné řeči dobře poslouchají, pokud vyhraje tým, jemuž fandíte.
Slavii se bohužel po sobotě asi definitivně rozplynula vidina titulu. Ale o tom nerozhodl jen tento zápas. Slavia nehraje sezonu, v níž by měla vyhrát ligu nebo pronásledovat Liberec do posledního kola. Ani kádr není tak silný, aby byl tým horkým favoritem na prvenství.
Vydařené severočeské derby
V pondělním severočeském derby šlo o hodně. Oba týmy potvrdily, že nejsou na špici tabulky náhodou. Teplicím sice v boji o první místo moc nevěřím, ale vydařeným utkáním proti Slovanu mě nijak nepřekvapily. Dokáží třeba doma porazit Spartu nebo Slavii, ale vzápětí ztratí body s outsiderem.
Liberec měl tentokrát k dispozici kapitána Zápotočného. Osobnosti jeho typu hrají často klíčovou roli. Podobně tomu mohlo být v případě Poborského ve Spartě. Pokud by na Letné zůstal, mohla být dnes Sparta úplně jinde.
Mladá Boleslav opět zvítězila a stále se dere vzhůru. S hodnocením její ambice na čelo tabulky bych počkal až po dohrávce s Jihlavou. Tam se ukáže, jak si Boleslavští poradí s utkáním, v němž musejí tvořit a překonávat obranný val. Uvidí se, jestli se zapojí do přetahované o druhou příčku. Podle zápasů, které jsem viděl, hrají kvalitní fotbal. Ale také se v jejich prospěch pískají zajímavé penalty.
Ta, kterou pískl rozhodčí Jára, byla srovnatelná s vyloučením Dosoudila na Spartě. Ale pokud budou dále rozhodovat lidé jako pan Šedivý nebo Jára, pochybnosti budou provázet každý sporný zákrok. Je těžké jim po tom všem ještě věřit.
Most si spravil chuť
Most si spravil chuť po debaklu na Slavii. Nijak mě třígólová porážka Jablonce nepřekvapila. Jabloneckým se momentálně moc nedaří a SIAD toho využil. Navíc dal krásný gól, který se tak často nevidí a potvrdil roli černého koně jara.
Zvenčí je cítit, že v mosteckém týmu panuje dobrá atmosféra. Trenér se nepouští do zbytečných sporů třeba se Sieglem a Novotným. Kouč a hráči se vzájemně respektují, nikdo se nepovyšuje. Alespoň takový pocit mám z rozhovorů a reakcích v novinách a v televizi. Není to jako ve Slavii a ve Spartě, kde jsou neustále zbytečné rozbroje mezi vedením, trenérem, hráči a podobně.
Na sestupových příčkách je situace ještě hodně zamotaná. Jihlava se usadila na dně tabulky, ale hodně ještě napoví dohrávky odložených utkání.
Plzeň po sérii neúspěchů odvolala trenéra Michálka. Myslím si ale, že problém Viktorie není v trenérovi. S kádrem, jaký Plzeň má, mohl těžko někdo předpokládat, že bude hrát ve středu nebo horní polovině tabulky. Uznávám práci, kterou pan Michálek v Plzni udělal a myslím si, že měl zůstat. Ale samozřejmě neznám situaci v klubu, je to jen dojem zvenčí. Na druhou stranu se trenér Michálek nikdy netajil tím, že mužské áčko není úplně jeho parketa a raději pracuje s mládeží.