Odpovědět na tuto otázku se snaží najít odpověď Muzeum etnologie v Hamburku na výstavě "Fascinace fotbalem". Autoři výstavy pátrají po kořenech této hry tisíce let nazpět. Snaží se rovněž odpovědět na otázky, proč je fotbal tak fascinující a proč má takový vliv ve dnešním světě.
Muzeum je předěláno na fotbalové hřiště, barvité ukázky míčů, dresů, bot a dalšího vybavení představují starověké sporty, z nichž moderní fotbal pochází. Během prohlídky mohou návštěvníci nasbírat 100 pivních tácků s podrobnými informacemi o hře.
"Nejsem fotbalový fanoušek, pouze mě fascinuje tolik rozličných věcí, které jsou zde pohromadě," říká Lucia Niederwestbergová (57), učitelka z Hamburku.
"Je krásné, že se můžu o hře dozvědět i něco jiného, než vím z pouhého sledování televizních zápasů se svým bratrem."
Cuju, kemari, ulama
Za nejranější formu fotbalu se pokládá čínská hra zvaná "cuju", neboli "kopací míč", jež vznikla asi před 4700 lety, aby naučila vojáky spolupráci a ostražitosti.
"Fascinace fotbalem" rovněž vypráví o 6000 let starých kamenných míčích objevených na jihozápadě Spojených států. Podobají se těm, které dnes používají domorodí Američané ve dvou druzích her, podobných fotbalu.
V první variantě hráči nártem vykopávají míč co nejdál mohou, zatímco ve druhé - v tzv. fotbalových závodech - je míč nártem ovládán v závodě na 30 km.
Výstava rovněž ukazuje pár černých a červených kotníčkových bot, které od 7. století používali v Japonsku vládci, dvořané a samurajové ve hře zvané "kemari". Tým o osmi hráčích si mezi sebou kopal míč a snažil se zabránit jeho doteku se zemí.
Návštěvníci se dozvědí i o mexické hře "ulama" z roku 1500 před naším letopočtem, která se hraje dodnes. Hráči musejí střílet míč kyčlemi skrz kamenné kruhy.
Lebka mrože a kly zdobí ukázku, vysvětlující, jak Eskymáci věří, že polární záře svítí, když jejich předkové hrají fotbal s lebkou.
Eskymáci rádi hrají na ledovém hřišti při teplotě -50 stupňů Celsia a obvykle vítají hosty tím, že je pozvou ke hře, která by je společně zahřála.
První mezikontinentální zápas se uskutečnil v roce 1586 v Grónsku mezi anglickým cestovatelem Johnem Davisem s jeho družinou a místními obyvateli města Godthab.
Jedna z nejpozoruhodnějších částí expozice seznamuje s počátky hry "calcio storico", provozované od 16. století ve Florencii a podobné dnešnímu ragby.
Ve Florencii vznikla také mnohá základní pravidla jako například půlící čára, nošení týmových barev, rozhodčí a asistenti rozhodčího a specifické hráčské pozice.
Skotská kolébka moderního fotbalu
Zatímco Anglie založila první fotbalovou asociaci, a sice roku 1863 v Londýně, Skotsko je považováno za kolébku moderního fotbalu. Muzeum v Hamburku si zapůjčilo několik exponátů ze Skotského fotbalového muzea v Glasgow.
Výstava seznamuje se zápasem ve skotském Aberdeenu v roce 1633, který již zahrnoval brankáře nebo číslování hráčů. Dozvědět se lze i o prvním fotbalovém klubu s názvem "Edinburgh's John Hope Football Club", založeném roku 1824.
V rohu vstupní haly do muzea je umístěna replika skotské hospody, vzdávající čest místu, kde si fotbaloví fanoušci zpravidla užívají tzv. "třetí poločas", kdy nad alkoholem probírají uplynulý zápas.
Exhibice rovněž vypráví o tom, jakou roli hráli pivovarníci a hostinští ve vývoji fotbalu.
Pivovarník John Henry Davies zachránil roku 1902 klub zvaný "Newton Heath" a přejmenoval ho na Manchester United. Stadion klubu Tottenham Hotspur "White Hart Lane" se zase jmenuje podle hospody, která stála opodál.
Anton, sedmiletý chlapec z Hamburku, říká, že jeho oblíbenou částí výstavy byl "posvátný drn", malý kousek z hřiště, na němž se v Glasgow roku 1872 odehrál první mezistátní zápas mezi Anglií a Skotskem.
Jelikož tehdy ještě ve Skotsku neexistovala fotbalová hřiště, hrálo se na pozemku kriketového klubu. Utkání přihlíželo 4000 diváků, kteří viděli bezbrankovou remízu.
