V pátek rozhodne 52 delegátů kongresu UEFA v německém Düsseldorfu, jestli dnes sedmasedmdesátiletý Švéd povede nejbohatší kontinentální fotbalovou federaci i v pátém služebním období po sobě.
Alternativou je rozloučit se s korpulentním Švédem a dát šanci charismatickému (a o 26 let mladšímu) Francouzovi Michelu Platinimu. Je to poprvé od chvíle, kdy v roce 1990 na Maltě porazil Švýcara Freddyho Ruma poměrem hlasů 20:15, co proti Johanssonovi stojí skutečně vážný protikandidát.
Švéd tvrdí, že přes pokročilý věk má dost energie, aby mohl v čele UEFA ještě několik let pokračovat (a zároveň si zkrátka s Platinim nepadli do oka).
Jedenapadesátiletý Francouz je o něco těžší a kulatější než před čtvrtstoletím, kdy přivedl národní tým ke zlatu z mistrovství Evropy a v Itálii sbíral tituly s Juventusem, ale přesto je to poprvé, kdy by v čele jedné z nejmocnějších fotbalových organizací stanul bývalý hráč.
Zvolení by sice nebylo tak romantickou záležitostí jako zvedání vítězného poháru nebo dělovka do šibenice, ale v sofistikovaných kruzích světového fotbalu je předsednictví UEFA jen o stupínek níže než předsednictví světové federace FIFA.
Johansson se o příčku nejvyšší sám ucházel v roce 1998 - a prohrál s jejím současným předsedou, Švýcarem Seppem Blatterem.
Ten se sice tváří ve věci šéfování UEFA neutrálně, ale například agentura Reuters uvádí, že "se nestrannost snaží předstírat, zatímco ve skutečnosti je v táboře Platiniho příznivců".
To by mohlo rozhodnout ve prospěch Francouze, jenž kdysi u FIFA působil jako Blatterův osobní poradce.
Jak dál v Lize mistrů?
Největší problém pro delegáty kongresu bude představovat otázka, pro co vlastně budou hlasovat. Předvolební prohlášení jsou si v mnoha ohledech velmi podobná (oba chtějí více fair play, přísahají, že se budou věnovat mládežnickému fotbalu atd.).
Johansson logicky zdůrazňuje potřebu kontinuity, aby mohl dokončit, co začal. Platini stejně pochopitelně mluví o modernizaci a potřebě dovést evropský fotbal k novým metám.
Hlavní rozpor spočívá v pohledu obou kandidátů na Ligu mistrů, lukrativní soutěž, která od svého vzniku v roce 1992 zajistila federaci více peněz než kterýkoli jiný projekt.
Platini brojí za to, aby velké bohaté země s kvalitními týmy přepustily po jednom místě zemím, jejichž mistři dnes musejí absolvovat kvalifikaci.
Francouzův návrh samozřejmě musel rozdělit delegáty podle velikosti zemí, jež na kongresu budou zastupovat: menší země jsou pro, větší proti.
U posledně jmenovaných však nastává dilema; jejich kluby by se podle Platiniho návrhu mohly účastnit - jakkoli krátce - lukrativních základních skupin Ligy mistrů, ovšem kvůli neúčasti některých špičkových týmů by atraktivita soutěže mohla oslabit.
Delegáti proto budou mít před sebou složitou volbu: ambiciozní muž, jenž má ve fotbalovém světě obrovský kredit (Platini je jediným fotbalistou, který třikrát po sobě dostal Zlatý míč) - a proti němu na druhé straně osvědčená tvář letitého špičkového - a úspěšného - funkcionáře. Na výsledek musíme počkat do pátku.